Článek
Automobilka Volkswagen zahájí největší transformaci ve své historii. V následujících letech v ní dohromady zanikne na 100 tisíc pozic - polovinu z tohoto počtu už odbory schválily předloni, nyní ale schválily konec dalších 50 tisíc pracovních míst.
Odboráři a vláda Dolního Saska, která má ve Volkswagenu podíl a právo spolurozhodovat, se tomuto kroku dlouho bránili. Šéf koncernu Oliver Blume ale dlouhodobě varoval, že je stávající situace neudržitelná.
Kvůli celní politice Donalda Trumpa, situaci v Číně a zdražování paliv je prý nutné sáhnout k dalším opatřením. Podle Blumeho musí úspory mířit především na Německo, kde jsou mzdové i výrobní náklady mnohem vyšší, než v jiných továrnách koncernu.
Návrh managementu byl nakonec členy rady schválen jednomyslně, přestože se zejména odbory nějakým radikálnějším krokům bránily. Rada měla původně zasedat až v pátek odpoledne, jednání ale nečekaně posunula o den dřív. Mezi členy panuje shoda, že Volkswagen potřebuje snížit výdaje, aby měl dostatek prostředků na klíčové investice a zároveň dál prosperoval.
„Plán budoucnosti je nezbytný, abychom náš koncern úspěšně provedli do příštího desetiletí, aniž by s ním spojené záměry šly jednostranně na úkor zaměstnanců,“ uvedla po usnesení dozorčí rady Daniela Cavallová, která zastupuje stranu zaměstnanců. Zároveň zdůraznila, že pracovníkům se může dařit, jen pokud se daří samotnému koncernu.
Namísto propouštění by Volkswagen chtěl vsadit na dobrovolné odchody, spojené ať už s nabídkou předčasného důchodu či vysokých odstupných. Blumeho tým chce mimo jiné seškrtat počet manažerských pozic v centrále, ale nevylučuje ani uzavírání hned čtyř továren v Německu.
Závody v Emdenu, Cvikově, Hannoveru a Neckarsulmu prý nemají pro příští dekádu zajištěnou perspektivu a kvůli úsporám nad jejich budoucností může viset otazník.
Vedení koncernu nicméně ujišťuje, že uzavírání továren je tím úplně posledním řešením. I kvůli nákladům na odškodné a případným účetním odpisům by to pro VW znamenalo mnohamiliardové výdaje a automobilka by chtěla pro závody hledat jiné využití.
Výroba v Německu se už VW nevyplácí
Druhého největšího výrobce aut na světě trápí nejen vysoké náklady v německých továrnách, ale i padající zisky na čínském a americkém trhu. Volkswagen musí i kvůli nim změnit svůj obchodní model, který dlouho spoléhal i na export z Německa.
Koncern po celém světě zaměstnává přes 650 tisíc lidí. V Německu pracuje zhruba 280 tisíc z nich a řada tamních závodů není dostatečně efektivní. Vidět je to i ve srovnání s koncernovými továrnami v ostatních evropských zemích, včetně Česka.
Zatímco tyto závody potřebují na výrobu jednoho auta průměrně 2832 eur, v těch německých je 6490 eur. Podle managementu by Volkswagen každoročně přicházel v přepočtu zhruba o 36 miliard korun, pokud by pokračoval v dosavadním kurzu.
Ke zvýšení efektivity má přispět i výrazné seškrtání nabídky. Volkswagen si do budoucna ponechá zhruba jen polovinu stávajících modelů a omezí i možnost dodatkové výbavy.
Manažeři chtějí omezit kapacity v kmenových továrnách a výrobu některých modelů by mohli ze spolkové republiky přeložit jinam. Podle informací Handelsblattu by se například příští generace elektromobilu VW ID.4, která už ponese název ID.Tiguan, měla místo dolnosaského Emdenu vyrábět v Mladé Boleslavi.
Škrty sice budou cílit především na Německo, ve výsledku se ale dotknou celého koncernu. Mladoboleslavská Škoda je ve srovnání s jinými značkami v mimořádné pozici, protože dosahuje vysokých marží i prodejů. Jiný osud podle Wirtschaftswoche zřejmě potká španělský Seat.
Budoucnost značky byla dlouhodobě nejistá a do popředí se namísto ní dostávala Cupra, která se ze Seatu vydělila v roce 2018. Seat sice nadále vyrábí auta v podobných segmentech, na které se soustředí Škoda, má ale horší výsledky a jeho udržení pro koncern údajně postrádá smysl.
Wirtschaftswoche s odvoláním na interní materiály tvrdí, že součástí úsporného programu je tak i zrušení Seatu coby značky, a jeho místo v koncernové hierarchii by měla definitivně převzít Cupra. Oficiální konec Seatu nicméně Volkswagen zatím neoznámil.
