Článek
Donald Trump sice tvrdí, že je nejlepším prezidentem v historii USA, průzkumy ale nabízejí zcela opačné hodnocení: Je tím nejhorším.
Republikán zaznamenává v průzkumech obdobná čísla, jaká sociologové naměřili po 6. lednu 2021, kdy dav jeho příznivců vtrhl do Kapitolu. Trumpova oblíbenost se tehdy propadla na 38 procent.
Dnes se podle průzkumů kolem této hranice pohybuje. Sondáž Fox News má prezidenta na 39 procentech. Průzkumy Marquette Law School ve Wisconsinu Trumpovi od dubna přisuzují popularitu mezi 38 až 40 procenty.
Deník The New York Times, který dává dohromady nejprestižnější průzkumy a dělá z nich průměr, pak prezidentovi aktuálně dává 38 procent. V porovnání s předchozími prezidenty, jakými byli George W. Bush, Barack Obama i Joe Biden, si Trump vede hůř.
Svůj postřeh přidává i datový analytik stanice CNN Harry Enten, který říká, že všechny dostupné průzkumy jsou pro Trumpa negativní už od 29. března loňského roku, tedy předtím, než prezident ohlásil svou politiku vysokých tarifů. Série negativních sondáží tak už trvá přes 500 dnů.
Analytici současného prezidenta po útoku na Kapitol odepsali, on se ale dokázal vrátit na politické výsluní.
Nejprve se mu podařilo zastavit vlnu popularity současného floridského guvernéra Rona DeSantise, kterého i pravicová televize Fox News tehdy začala označovat za nového lídra republikánů.
V prezidentských volbách 2024 pak Donald Trump přesvědčivě porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Na jeho stranu se přitom nečekaně přidala i celá řada hispánských, černošských a mladých voličů.
To vše je pryč. Tyto demografické skupiny se od Trumpa zcela odvrátily.
Demokraté jako favorité podzimních voleb
Republikáni podle nedávných průzkumů zaostávají za svými demokratickými rivaly, a to včetně států, kde desítky let neprohráli. To je případ senátních klání v Texasu a Severní Karolíně. Demokraté poměrně nečekaně vedou i v guvernérských soubojích v Georgii, Iowě a Ohiu.
Snad jako jediná světlá výjimka pro republikány se zatím jeví sondáže z Michiganu, kde demokraté drží po celá desetiletí vítěznou sérii. Teď tam mají mít ale těsně navrch konzervativci. Demokraty tu v listopadu bude reprezentovat progresivista Abdul El-Sayed. Pro někoho kandidát, který k urnám přitáhne davy voličů, pro jiné strašák nezávislých voličů a umírněných demokratů. Faktem je, že program El-Sayeda se v mnohém podobá představě demokratických socialistů.
Zdroj: Newsweek
Harry Enten si při pohledu na výše uvedený průzkum Marquette Law School všiml, že Trump ztrácí i ve svém hnutí MAGA. Opouštějí ho bílí muži bez vysokoškolského vzdělání, kdysi prezidentova nejoddanější voličská skupina.
„Takže pointa je následující: Skupina, na které bylo Trumpovo hnutí postaveno, se od něj odklání a říká: ‚Už nemáme rádi MAGA,“ uvedl Enten.
Nejhorší čísla má Donald Trump v oblasti inflace. Podle sondáže stanice CNN jeho práci schvaluje jen 25 procent Američanů, což je podle Entena posun o plných 50 procentních bodů směrem dolů a znamená nejhorší výsledek, jaký kdy kterýkoli prezident na dotaz ohledně inflace zaznamenal.
Donald Trump byl dost nepopulární už během svého prvního mandátu, ve svém druhém období je ale historicky neoblíbený.
„Jsem největší z prezidentů“
Je tedy otázkou, zda se prezident může znovu – tak jako několikrát během své politické kariéry – dočkat velkého politického návratu a odvrátit očekávanou prohru republikánů v nadcházejících volbách do Kongresu a guvernatur.
Sám si zřejmě není vůbec jistý. V rozsáhlém rozhovoru pro server Punchbowl News Trump v jedné chvíli řekl, že hněv voličů není namířen na něj, ale na republikánské politiky.
Novinář se ho proto zeptal na potenciální politický vývoj po volbách, pokud tedy demokraté získají Sněmovnu reprezentantů, nebo dokonce i Senát.
„Pokud demokraté dostanou Sněmovnu pod svou kontrolu, začne vyšetřovací mánie, přijdou dohledy (komisí) a možná vás zase odvolají z funkce (tzv. impeachment). Myslíte, že to udělají?“ zeptal se reportér.
Narážel na fakt, že Donald Trump byl v minulosti coby prezident odvolán už dvakrát. V obou případech ho ale zachránil Senát, který během impeachmentu plní roli soudce.
V této horní komoře Kongresu měli tehdy většinu republikáni a Trumpa podrželi.
„No, hodně lidí říká, že jsem jedním z největších prezidentů v historii,“ odvětil Trump na dotaz ohledně impeachmentu číslo tři.
„To ale neříkají,“ reagoval reportér a rozesmál se.
Dalo se očekávat, že Trump lidově řečeno „vybouchne“, i on se ale usmál a dodal: „Ale oni to vědí, vidí výsledky.“
Prezident se následně rozhovořil o investicích, které do USA za jeho vlády přitékají, a rovněž o údajném návratu tovární výroby. To vše prý díky jeho clům.
„Mohou vás ale odvolat z funkce?“ naléhal reportér.
„Je těžké si představit, že by mohli… Je to tak nespravedlivé,“ odpověděl Trump a dodal, že nechtěl, aby se to v minulosti stalo Hillary Clintonové. Podle prezidenta jsou ale republikáni v porovnání s demokraty příliš „něžní“.
Trump přichází i o část svých skalních voličů z hnutí MAGA.
Republikáni však v listopadových volbách nemusí o Senát přijít, impeachment by tak byl opět symbolický. Konzervativní sloupkař The New York Times Ross Douthat k tomu píše, že by Trumpovi mohli paradoxně pomoci demokraté. Podle něj by některé voliče mohli vystrašit socialističtí kandidáti.
Pokud se ale Trumpova popularita bude držet pod 40 procenty jako nyní, republikán ani tak nebude mít šanci, míní Douthat. Zvlášť pokud se Trumpovi nepodaří ukončit konflikt s Íránem.
„Jednou z Trumpových politických silných stránek je jeho ochota hodit neúspěšnou politiku za hlavu a prodat ústup jako vítězství, místo aby vsadil dvakrát nebo třikrát tolik na jednu kartu,“ píše Douthat, aby ale ke konci sloupku o prezidentově politickém znovuzrození vážně zapochyboval.
„Je hrozně těžké si představit, jak se Donald Trump z téhle šlamastyky vyhrabe. A než přijde listopad, možná seberu dost odvahy, abych směle předpověděl, že to nedokáže,“ uzavírá Ross Douthat své úvahy.
Poukazuje přitom na nekončící – a mezi Američany silně nepopulární – válku v Íránu a stále uzavřený Hormuzský průliv, kterým do světa nemohou vyjíždět ropné tankery.
Tato patová situace se v USA odráží na vysokých cenách pohonných hmot, potravin a zboží denní spotřeby.
Konflikt ve svém sloupku pro list USA Today zmiňuje i konzervativní sloupkařka a Trumpova stoupenkyně Nicole Russellová, která se svěřuje, že je z prezidenta zklamaná.
„Rozhodl se zaměřit na Írán stejně, ne-li více než na problémy, které skutečně ovlivňují každodenní život Američanů. Ukazuje se to jako mimořádná nevynucená chyba a obrací se to proti němu: Průzkumy to už začínají ukazovat,“ píše Russellová a dává odkaz na sondáž agentury The Economist / YouGov zveřejněnou 28. července, z níž vyplynulo, že 43 procent republikánů nepatřících k hnutí MAGA s Trumpem nesouhlasí.
Podle ní prezident dokázal v úvodu svého mandátu zabezpečit jižní hranici, a zastavit tak nelegální migraci do USA, snížil daně a inflaci. Jenže pak přišlo rozhodnutí udeřit na Írán.
„Tohle není to, co Američané volili – z velké části i kvůli Trumpovým slibům. Vůči Íránu byl sice obezřetný a zdůrazňoval odstrašení, ale zároveň vedl kampaň s programem ‚Amerika na prvním místě‘ a politikou ‚žádné nové války,“ dodává.
