Orbán se ho zbavil, teď se má stát prezidentem Maďarska

Maďarský parlament má v úterý odpoledne zvolit nového prezidenta republiky. Výsledek je prakticky předem daný.

Kandidaturu bývalého předsedy nejvyššího soudu Andráse Baky písemně podpořilo 140 poslanců vládnoucího hnutí Tisza premiéra Pétera Magyara. Ke zvolení hlavy státu je přitom potřeba dvoutřetinová většina, tedy 133 hlasů ze 199.

Fidesz vlastního kandidáta nenavrhl a krajně pravicové hnutí Mi Hazánk nedokázalo sesbírat potřebných 40 podpisů.

Třiasedmdesátiletý Baka se nestává prezidentem jen díky své profesní minulosti. Jeho jméno je symbolem jednoho z nejznámějších střetů mezi justicí a vládou Viktora Orbána.

Cesta k jeho nominaci ale nebyla přímočará. První volbou nové vlády byla šachová velmistryně Judit Polgárová. Premiér Magyar ji veřejně označil za ideální kandidátku na prezidentku a její jméno podpořila i skupina známých osobností.

Polgárová ale nakonec nabídku odmítla s tím, že necítí, že by dokázala „sjednotit rozdělený národ“. Tisza pak hledala nového kandidáta. Nominaci Baky oznámil Magyar jen několik dní před volbou.

András Baka patřil k nejuznávanějším maďarským soudcům. Sedmnáct let působil u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, v roce 2009 se stal předsedou maďarského nejvyššího soudu.

Když se Viktor Orbán v roce 2010 vrátil k moci s ústavní většinou a začal měnit politický systém i justici, patřil Baka mezi nejvýraznější kritiky vlády Fideszu. Varoval před oslabováním nezávislosti soudů, přílišnou koncentrací pravomocí i politickými zásahy do fungování soudnictví.

Krátce nato přišla odveta. Fidesz ve své nově sepsané ústavě přejmenoval nejvyšší soud na Kúrii a spolu s tím předčasně ukončil i Bakův mandát. Soudce tvrdil, že skutečným důvodem byla jeho veřejná kritika vlády, a obrátil se proto na Evropský soud pro lidská práva.

Ve Štrasburku nakonec uspěl. Soud konstatoval, že Maďarsko porušilo jeho právo na svobodu projevu i na spravedlivý proces. Podle rozsudku byl z funkce odstraněn právě kvůli svým veřejným vystoupením.

Právě tady začíná paradox jeho prezidentské kandidatury.

Také vláda Pétera Magyara totiž pomocí výrazné parlamentní většiny mění ústavní pravidla. Z úřadu tak odvolává představitele institucí spojené s Orbánovým režimem. Prvním z nich se stal prezident Tamás Sulyok, jehož mandát v červenci ukončila sedmnáctá novela ústavy.

Baka tvrdí, že srovnání obou případů kulhá. „To není totéž jako můj případ. Odvolání prezidenta je jedním z klíčových kroků k osvobození zajatého státu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Klubrádió.

Pojem „zajatý stát“ používá opakovaně. Podle něj Orbán během 16 let vytvořil systém, v němž byly klíčové instituce obsazeny lidmi loajálními jedné politické straně a bránily jakékoli skutečné změně.

„Lidé ve volbách jasně řekli, že v takovém systému už nechtějí žít,“ říká teď Baka.

Opozice teď tvrdí, že si protiřečí. „Stejně jako Péter Magyar se chce András Baka Fideszu pomstít. Pohání je osobní křivda,“ prohlásil Bence Rétvári z Křesťanskodemokratické lidové strany, satelitu Fideszu.

Baka nedávno prohlásil, že odmítá, aby volební vítězství dávalo nové vládě neomezenou moc. „Ani s dvoutřetinovou většinou nelze dělat úplně všechno,“ upozorňuje.

Připouští, že při demontáži autoritářského systému mohou být potřeba mimořádné nástroje, podle něj ale musejí být časově omezené a transparentní a jejich cílem nesmí být politická odveta. „Mandát je možné využít, ale ne zneužít,“ říká.

Stejně otevřeně kritizuje i některé návrhy nové vlády. Za nepřijatelný označil plán omezit poslancům možnost opakovaně kandidovat po třech volebních obdobích. „Tohle mají dělat voliči ve svobodných volbách, ne zákon,“ uvedl.

Trvá také na tom, že Maďarsko musí znovu začít respektovat rozhodnutí mezinárodních soudů.

Výkon prezidentské funkce navíc nebude jednoduchý. Orbánova éra ji podle řady politologů proměnila spíše v instituci potvrzující rozhodnutí vlády. Prezidentům zůstalo jen málo prostoru vystupovat jako skutečná protiváha výkonné moci.

Podle think-tanku Political Capital bude právě obnova autority prezidentského úřadu jedním z největších úkolů nového prezidenta.

„Baka to nebude mít jednoduché,“ píší analytici. Prezident podle nich nebude řešit jen odpor opozice, ale především důvěru v instituci, která za poslední roky výrazně ztratila prestiž.

Situaci komplikuje i to, že jeho mandát má být pouze přechodný. Magyarova vláda totiž připravuje novou ústavu a nevylučuje ani změnu způsobu volby prezidenta.

Sám Baka opakuje, že hlava státu nesmí být prodlouženou rukou žádné politické strany. „Pokud na místo prezidenta posadíme stranického vojáka nebo politika, nestalo se vlastně nic,“ řekl před časem v rozhovoru pro Klubrádió.

„Musí to být nezávislý člověk, který není spojen s Tiszou ani s politikou. Právě jeho nezávislost je zárukou, že bude dohlížet na ústavní fungování státních institucí,“ popsal ještě před svou nominací, jak si představuje příští hlavu státu.