Článek
Maďarský parlament zvolil nového prezidenta republiky, bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku.
Výsledek tajného hlasování byl prakticky předem daný. Kandidaturu písemně podpořilo 140 poslanců vládnoucího hnutí Tisza premiéra Pétera Magyara. A přesně tolik hlasů také Baka dostal. Ke zvolení hlavy státu přitom byla potřeba dvoutřetinová většina, tedy 133 hlasů ze 199.
Donedávna vládní Fidesz vlastního kandidáta nenavrhl a jeho poslanci se podle serveru 444.hu ani nezúčastnili úterního hlasování. Krajně pravicové hnutí Mi Hazánk pak nedokázalo sesbírat potřebných 40 podpisů pro svého kandidáta.
Třiasedmdesátiletý Baka se nestává prezidentem jen díky své profesní minulosti. Jeho jméno je symbolem jednoho z nejznámějších střetů mezi justicí a vládou Viktora Orbána.
Cesta k nominaci ale nebyla přímočará. První volbou nové vlády byla šachová velmistryně Judit Polgárová. Premiér Magyar ji veřejně označil za ideální kandidátku na prezidentku a její jméno podpořila i skupina známých osobností.
Polgárová nakonec nabídku odmítla s tím, že necítí, že by dokázala „sjednotit rozdělený národ“. Tisza pak hledala nového kandidáta. Nominaci Baky oznámil Magyar jen několik dní před volbou.
Postavil se Orbánovi…
András Baka patřil k nejuznávanějším maďarským soudcům. Sedmnáct let působil u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, v roce 2009 se stal předsedou maďarského nejvyššího soudu.
Když se Viktor Orbán v roce 2010 vrátil k moci s ústavní většinou a začal měnit politický systém i justici, patřil Baka mezi nejvýraznější kritiky vlády Fideszu. Varoval před oslabováním nezávislosti soudů, přílišnou koncentrací pravomocí i politickými zásahy do fungování soudnictví.
První projev
„Většina společnosti se nyní cítí osvobozena a plná naděje, zatímco jiní jsou zklamaní,“ řekl ve svém prvním projevu András Baka. Odkazoval se na jarní parlamentní volby, v nichž jednoznačně vyhrála Tisza Pétera Magyara a ukončila 16letou vládu Fideszu Viktora Orbána.
Krátce nato přišla odveta. Fidesz ve své nově sepsané ústavě přejmenoval nejvyšší soud na Kúrii a spolu s tím předčasně ukončil i Bakův mandát. Soudce tvrdil, že skutečným důvodem byla jeho veřejná kritika vlády, a obrátil se proto na Evropský soud pro lidská práva.
Ve Štrasburku nakonec uspěl. Soud konstatoval, že Maďarsko porušilo jeho právo na svobodu projevu i na spravedlivý proces. Podle rozsudku byl z funkce odstraněn právě kvůli svým veřejným vystoupením.
… dnes obhajuje mimořádné kroky
Právě tady začíná paradox jeho prezidentské kandidatury.
Také vláda Pétera Magyara totiž pomocí výrazné parlamentní většiny mění ústavní pravidla. Z úřadu tak odvolává představitele institucí spojené s Orbánovým režimem. Prvním z nich se stal prezident Tamás Sulyok, jehož mandát v červenci ukončila sedmnáctá novela ústavy.
Baka tvrdí, že srovnání obou případů kulhá. „To není totéž jako můj případ. Odvolání prezidenta je jedním z klíčových kroků k osvobození zajatého státu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Klubrádió.
Pojem „zajatý stát“ používá opakovaně. Podle něj Orbán během 16 let vytvořil systém, v němž byly klíčové instituce obsazeny lidmi loajálními jedné politické straně a bránily jakékoli skutečné změně.
„Lidé ve volbách jasně řekli, že v takovém systému už nechtějí žít,“ říká teď Baka.
Opozice teď tvrdí, že si protiřečí. „Stejně jako Péter Magyar se chce András Baka Fideszu pomstít. Pohání je osobní křivda,“ prohlásil Bence Rétvári z Křesťanskodemokratické lidové strany, satelitu Fideszu.
Prezidenti Fideszu
Od nástupu Viktora Orbána k moci v roce 2010 se ve funkci vystřídali čtyři prezidenti. Celý mandát dokončil zatím jen János Áder. Jeho předchůdce Pál Schmitt skončil po dvou letech kvůli opsané disertaci a Katalin Nováková rezignovala po skandálu s milostí.
Prezidenta volí v Maďarsku parlament. Nový premiér teď ovšem opakuje úvahy o zavedení přímé volby.
- Pál Schmitt (2010–2012) Bývalý olympionik a dlouholetý politik patřil k nejloajálnějším tvářím Fideszu. Opozice ho označovala za Orbánův „podpisový automat“, protože téměř bez výhrad schvaloval vládní zákony, včetně nové ústavy. Rezignoval po skandálu s opsanou disertační prací.
- János Áder (2012–2022) Byl jedním ze zakladatelů Fideszu a dlouholetým Orbánovým spojencem. Oproti Schmittovi působil samostatněji a občas vládu mírně korigoval, například vracením některých zákonů. Zůstal ale součástí systému Fideszu. Odešel po vypršení dvou pětiletých mandátů.
- Katalin Nováková (2022–2024) Bývalá ministryně pro rodinu a výrazná politička Fideszu představovala mladší a modernější tvář systému. Silně zdůrazňovala konzervativní a prorodinnou agendu. Rezignovala po skandálu kolem milosti pro člověka spojeného s krytím sexuálního zneužívání dětí.
- Tamás Sulyok (2024–červenec 2026) Ústavní právník přešel do čela státu z pozice předsedy ústavního soudu. Není klasickým stranickým politikem, opozice ho ale považuje za loajální součást orbánovského systému. Ve funkci zůstával i navzdory nátlaku nové vlády Pétera Magyara. Hnutí Tisza ho nakonec z funkce odvolalo změnou ústavy.
„Ani ústavní většina nemůže všechno“
Baka nedávno prohlásil, že odmítá, aby volební vítězství dávalo nové vládě neomezenou moc. „Ani s dvoutřetinovou většinou nelze dělat úplně všechno,“ upozorňuje.
Připouští, že při demontáži autoritářského systému mohou být potřeba mimořádné nástroje, podle něj ale musejí být časově omezené a transparentní a jejich cílem nesmí být politická odveta. „Mandát je možné využít, ale ne zneužít,“ říká.
Stejně otevřeně kritizuje i některé návrhy nové vlády. Za nepřijatelný označil plán omezit poslancům možnost opakovaně kandidovat po třech volebních obdobích. „Tohle mají dělat voliči ve svobodných volbách, ne zákon,“ uvedl.
Trvá také na tom, že Maďarsko musí znovu začít respektovat rozhodnutí mezinárodních soudů.
Prezident na přechodné období
Výkon prezidentské funkce navíc nebude jednoduchý. Orbánova éra ji podle řady politologů proměnila spíše v instituci potvrzující rozhodnutí vlády. Prezidentům zůstalo jen málo prostoru vystupovat jako skutečná protiváha výkonné moci.
Podle think tanku Political Capital bude právě obnova autority prezidentského úřadu jedním z největších úkolů nového prezidenta.
„Baka to nebude mít jednoduché,“ píší analytici. Prezident podle nich nebude řešit jen odpor opozice, ale především důvěru v instituci, která za poslední roky výrazně ztratila prestiž.
Situaci komplikuje i to, že jeho mandát má být pouze přechodný. Magyarova vláda totiž připravuje novou ústavu a nevylučuje ani změnu způsobu volby prezidenta.
Sám Baka opakuje, že hlava státu nesmí být prodlouženou rukou žádné politické strany. „Pokud na místo prezidenta posadíme stranického vojáka nebo politika, nestalo se vlastně nic,“ řekl před časem v rozhovoru pro Klubrádió.
„Musí to být nezávislý člověk, který není spojen s Tiszou ani s politikou. Právě jeho nezávislost je zárukou, že bude dohlížet na ústavní fungování státních institucí,“ popsal ještě před svou nominací, jak si představuje příští hlavu státu.
