Článek
Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončí jeho mandát. Oznámil to na svých sociálních sítích. Ve funkci skončí následující den po zveřejnění legislativy ve sbírce zákonů.
Sulyok tvrdí, že neměl jinou možnost, než podepsat. Novela nicméně podle něj představuje „hanebný historický příklad zneužití politické moci“. „Základní hodnoty svobodné společnosti byly pošlapány ve jménu politických zájmů,“ prohlásil prezident.
Sulyok je spojený se stranou Fidesz expremiéra Viktora Orbána. Nově vládnoucí premiér Péter Magyar a jeho vláda proto trvali na jeho konci.
Podle vlády nutné mimořádné opatření
Maďarský parlament proto v pondělí schválil sedmnáctou novelu ústavy. Šlo o krok v rámci vládní operace „Očistný oheň“, do ní spadají také rozsáhlé protikorupční změny a změny v justici.
Kromě ustanovení o jednorázovém ukončení mandátu současné hlavy státu balíček obsahoval také zavedení dvanáctiletého limitu pro funkci poslance, vznik úřadu pro navracení státního majetku nebo omezení počtu zákonů vyžadujících ústavní většinu - například v oblasti státního majetku, důchodů nebo fungování centrální banky.
Po Sulyokově konci má parlament zvolit novou hlavu státu, která bude úřad vykonávat do přijetí nové ústavy, nejdéle však pět let.
Magyarova vláda tvrdí, že jde o mimořádné řešení mimořádné situace po šestnácti letech vlády Fideszu. Podle ní byl Sulyok zvolen parlamentní většinou Viktora Orbána a během svého mandátu opakovaně nejednal jako nestranný prezident.
„Když si měl vybrat mezi ústavností a zájmy Fideszu, pokaždé si vybral Fidesz,“ prohlásil Magyar v parlamentu.
Premiér Maygar připomněl například to, že prezident neprotestoval proti omezení shromažďovacího práva a zákazu pochodu Budapest Pride, veřejně nereagoval ani na Orbánův projev, v němž své odpůrce označil za „štěnice“, nebo na rozhodnutí odstoupení Maďarska od Mezinárodního trestního soudu.
Kritizoval také Sulyokovo mlčení po informacích o údajném zapojení tajných služeb proti informatikům strany Tisza během volební kampaně. „Ani jednou nevyužil svůj úřad k tomu, aby se postavil za maďarské občany. Vždy si vybral Fidesz místo ochrany ústavnosti,“ tvrdí Magyar.
Prezidenti Fideszu
Od nástupu Viktora Orbána k moci v roce 2010 se ve funkci vystřídali čtyři prezidenti. Celý mandát dokončil zatím jen János Áder. Jeho předchůdce Pál Schmitt skončil po dvou letech kvůli opsané disertaci a Katalin Nováková rezignovala po skandálu s milostí.
Prezidenta volí v Maďarsku parlament. Nový premiér teď ovšem opakuje úvahy o zavedení přímé volby.
- Pál Schmitt (2010–2012) Bývalý olympionik a dlouholetý politik patřil k nejloajálnějším tvářím Fideszu. Opozice ho označovala za Orbánův „podpisový automat“, protože téměř bez výhrad schvaloval vládní zákony včetně nové ústavy. Rezignoval po skandálu s opsanou disertační prací.
- János Áder (2012–2022) Byl jedním ze zakladatelů Fideszu a dlouholetým Orbánovým spojencem. Oproti Schmittovi působil samostatněji a občas vládu mírně korigoval, například vracením některých zákonů. Zůstal ale součástí systému Fideszu. Odešel po vypršení dvou pětiletých mandátů.
- Katalin Nováková (2022–2024) Bývalá ministryně pro rodinu a výrazná politička Fideszu představovala mladší a modernější tvář systému. Silně zdůrazňovala konzervativní a prorodinnou agendu. Rezignovala po skandálu kolem milosti pro člověka spojeného s krytím sexuálního zneužívání dětí.
- Tamás Sulyok (2024–dosud) Ústavní právník přešel do čela státu z pozice předsedy ústavního soudu. Není klasickým stranickým politikem, opozice ho ale považuje za loajální součást orbánovského systému. Ve funkci zůstává, nová vláda Pétera Magyara na něj však tlačí, aby odstoupil.
Podle premiéra by vláda selhala, pokud by v této situaci nezasáhla. „Tisza by zradila národ, kdyby nejednala,“ řekl premiér. Zdůraznil zároveň, že novela nemá vytvořit precedent pro budoucnost, ale jednorázově uzavřít podle něj „neudržitelný stav“ a umožnit obnovu ústavního systému.
Kabinet zároveň avizoval, že na podzim zahájí veřejnou debatu o zcela nové ústavě.
Podle prezidenta nebezpečný precedent
Sulyok odmítá, že by jednal na pokyn Fideszu. Před schválením novely ústavy obviňoval Magyara z šíření nepravdivých informací a snahy vyvíjet nátlak na prezidenta ještě před jeho rozhodnutím, zda ústavní novelu podepíše, nebo ji pošle k přezkumu ústavnímu soudu.
Prezident zároveň tvrdil, že samotná novela porušuje principy právního státu, dělby moci a nezávislosti ústavních institucí. Varoval, že jeho odvolání čistě politickou cestou vytvoří nebezpečný precedent, podle něhož bude možné v budoucnu měnit vedení dalších nezávislých institucí pokaždé, když se změní parlamentní většina.
Sulyok také upozorňoval, že maďarská ústava dosud umožňovala zbavit prezidenta funkce pouze rozhodnutím ústavního soudu za závažné porušení zákona nebo ústavy, nikoli jednorázovou změnou ústavy zaměřenou na konkrétní osobu.
