Článek
Napsal, že má stejně rád kočky i psy, že měří 176 centimetrů, nebo že zveřejní svůj „premiérský hudební playlist“. Předseda maďarské vlády Péter Magyar o víkendu znovu potvrdil svůj přímý způsob komunikace s podporovateli.
Z dovolené v Turecku totiž na sociální síti Reddit uspořádal AMA („Ask Me Anything“), tedy online diskuzi, v níž mohou uživatelé pokládat politikovi libovolné otázky. Vedle těch osobních - například že kdyby nebyl politikem, chtěl by být zahradníkem nebo meteorologem - přišla řeč i na politiku.
Po dotazu, od kterých zahraničních lídrů dostal nejlepší radu do funkce premiéra, Magyar jmenoval belgického premiéra Barta De Wevera a předsedu polské vlády Donalda Tuska. Jejich doporučení shrnul slovy: „Pevně kupředu.“
A právě tímto směrem se vydala i jeho vláda.
V pondělí večer parlament 139 hlasy vládního hnutí Tisza schválil dodatek k ústavě, který otevírá cestu k odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka.
Co se vlastně stalo?
Maďarský parlament v podvečer schválil sedmnáctou novelu ústavy. Jde o krok v rámci vládní operace „Očistný oheň“, do ní spadají také rozsáhlé protikorupční změny a změny v justici.
Součástí pondělního ústavního balíčku je například zavedení dvanáctiletého limitu pro funkci poslance, vznik úřadu pro navracení státního majetku nebo omezení počtu zákonů vyžadujících ústavní většinu - například v oblasti státního majetku, důchodů nebo fungování centrální banky.
Největší pozornost ale budí ustanovení, které jednorázově ukončuje mandát současné hlavy státu Tamáse Sulyoka.

Prezident Tamás Sulyok při květnovém jmenování členů Magyarovy vlády.
Podle novely jeho funkce skončí den po nabytí účinnosti ústavní změny, tedy za pět dní. Parlament následně zvolí novou hlavu státu, která bude úřad vykonávat do přijetí nové ústavy, nejdéle však pět let.
Vláda premiéra Pétera Magyara tvrdí, že jde o mimořádné řešení mimořádné situace po šestnácti letech vlády Fideszu. Podle ní byl Sulyok zvolen parlamentní většinou Viktora Orbána a během svého mandátu opakovaně nejednal jako nestranný prezident.
„Když si měl vybrat mezi ústavností a zájmy Fideszu, pokaždé si vybral Fidesz,“ prohlásil Magyar v parlamentu.
Proč chce vláda prezidenta odvolat?
Premiér Maygar připomněl například, že prezident neprotestoval proti omezení shromažďovacího práva a zákazu pochodu Budapest Pride, veřejně nereagoval ani na Orbánův projev, v němž své odpůrce označil za „štěnice“, nebo na rozhodnutí odstoupení Maďarska od Mezinárodního trestního soudu.
Kritizoval také Sulyokovo mlčení po informacích o údajném zapojení tajných služeb proti informatikům strany Tisza během volební kampaně. „Ani jednou nevyužil svůj úřad k tomu, aby se postavil za maďarské občany. Vždy si vybral Fidesz místo ochrany ústavnosti,“ tvrdí Magyar.
Podle premiéra by vláda selhala, pokud by v této situaci nezasáhla. „Tisza by zradila národ, kdyby nejednala,“ řekl premiér. Zdůraznil zároveň, že novela nemá vytvořit precedent pro budoucnost, ale jednorázově uzavřít podle něj „neudržitelný stav“ a umožnit obnovu ústavního systému.
Kabinet zároveň avizoval, že na podzim zahájí veřejnou debatu o zcela nové ústavě.
Prezidenti Fideszu
Od nástupu Viktora Orbána k moci v roce 2010 se ve funkci vystřídali čtyři prezidenti. Celý mandát dokončil zatím jen János Áder. Jeho předchůdce Pál Schmitt skončil po dvou letech kvůli opsané disertaci a Katalin Nováková rezignovala po skandálu s milostí.
Prezidenta volí v Maďarsku parlament. Nový premiér teď ovšem opakuje úvahy o zavedení přímé volby.
- Pál Schmitt (2010–2012) Bývalý olympionik a dlouholetý politik patřil k nejloajálnějším tvářím Fideszu. Opozice ho označovala za Orbánův „podpisový automat“, protože téměř bez výhrad schvaloval vládní zákony včetně nové ústavy. Rezignoval po skandálu s opsanou disertační prací.
- János Áder (2012–2022) Byl jedním ze zakladatelů Fideszu a dlouholetým Orbánovým spojencem. Oproti Schmittovi působil samostatněji a občas vládu mírně korigoval, například vracením některých zákonů. Zůstal ale součástí systému Fideszu. Odešel po vypršení dvou pětiletých mandátů.
- Katalin Nováková (2022–2024) Bývalá ministryně pro rodinu a výrazná politička Fideszu představovala mladší a modernější tvář systému. Silně zdůrazňovala konzervativní a prorodinnou agendu. Rezignovala po skandálu kolem milosti pro člověka spojeného s krytím sexuálního zneužívání dětí.
- Tamás Sulyok (2024–dosud) Ústavní právník přešel do čela státu z pozice předsedy ústavního soudu. Není klasickým stranickým politikem, opozice ho ale považuje za loajální součást orbánovského systému. Ve funkci zůstává, nová vláda Pétera Magyara na něj však tlačí, aby odstoupil.
Jak se brání prezident Sulyok?
Sulyok odmítá, že by jednal na pokyn Fideszu, a obviňuje Magyara z šíření nepravdivých informací a snahy vyvíjet nátlak na prezidenta ještě před jeho rozhodnutím, zda ústavní novelu podepíše, nebo ji pošle k přezkumu ústavnímu soudu.
Podle prezidentské kanceláře se vláda pokouší zasahovat do nezávislých pravomocí hlavy státu.
Prezident zároveň tvrdí, že samotná novela porušuje principy právního státu, dělby moci a nezávislosti ústavních institucí. Varuje, že jeho odvolání čistě politickou cestou vytvoří nebezpečný precedent, podle něhož bude možné v budoucnu měnit vedení dalších nezávislých institucí pokaždé, když se změní parlamentní většina.
Sulyok také upozorňuje, že maďarská ústava dosud umožňovala zbavit prezidenta funkce pouze rozhodnutím ústavního soudu za závažné porušení zákona nebo ústavy, nikoli jednorázovou změnou ústavy zaměřenou na konkrétní osobu.
Spor by podle něj měla pomoci posoudit i Benátská komise Rady Evropy (orgán dohlížející na vládu práva v evropských zemích, který není nijak spojen s Evropskou unií), jejíž stanovisko označuje za možnou cestu k řešení ústavní krize.
Co se bude dít po schválení?
Novela teď míří na stůl prezidenta. Podle vlády má Sulyok pět dní na její podpis.
Pokud ji podepíše, novela vstoupí v platnost a jeho mandát skončí.
Pokud prezident novelu nepodepíše a obrátí se na Ústavní soud, vláda avizuje, že zahájí řízení vedoucí k jeho odvolání.
Magyar je přesvědčený, že výsledek je nevyhnutelný. „Může to natahovat jako tažené těsto, ale dříve nebo později, během několika týdnů, bude mít Maďarsko nového prezidenta,“ prohlásil.
O nové hlavě státu má parlament rozhodnout do 20. srpna. O kandidátech zatím není jasno a jména se veřejně neobjevují.
Může prezident změnu poslat k Ústavnímu soudu?
Právě o tom se vede největší spor.
Magyar tvrdí, že prezident může požádat Ústavní soud pouze o přezkum toho, zda byla novela přijata správným postupem. Samotný obsah podle něj posuzovat nesmí.
Sulyok s tím zásadně nesouhlasí.
Ve svém mimořádném prohlášení obvinil premiéra z pokusu ovlivnit jeho rozhodování. „Nepravdivá tvrzení mají zjevně za cíl manipulovat veřejným míněním a vyvíjet tlak na autonomní rozhodování prezidenta,“ řekl.
Sulyok zároveň varoval, že jakýkoliv pokus vlády zasahovat do jeho ústavních pravomocí představuje vážné narušení ústavního pořádku.
Co říkají odborníci?
Odborníci se shodují, že po šestnácti letech vlády Fideszu jsou některé institucionální změny nevyhnutelné. Sporné je ale to, jakým způsobem je vláda prosazuje.
Maďarský helsinský výbor označil cíl obnovit právní stát za legitimní, kritizoval však například pouze krátkou lhůtu pro veřejné připomínky, nedostatečné zdůvodnění některých kroků nebo způsob, jakým chce vláda měnit vedení soudů.
Organizace zároveň upozorňuje, že návrh ponechává v platnosti některá ustanovení, která podle ní omezují práva menšin.
Ústavní právník Péter Hack naopak varuje zejména před odvoláním prezidenta Sulyoka. Podle něj by takový krok mohl oslabit samotnou instituci hlavy státu a vytvořit precedent, kdy by každá nová parlamentní většina mohla měnit prezidenta podle své politické vůle.
I on ale připouští, že změny v některých dalších institucích, například u Ústavního soudu, mohou být vzhledem ke způsobu, jakým je v minulých letech obsadil Fidesz, odůvodněné.
Nechová se Tisza stejně jako dříve Fidesz?
To je hlavní argument opozice.
Předseda opozičního krajně pravicového hnutí Má Vlast László Toroczkai v pondělí vládě vytkl, že jen převzala metody svého předchůdce. „Neobnovujete právní stát. Bouráte i jeho poslední zbytky.“
Magyar to odmítá.
„Tahle změna nedává oprávnění každé nové většině odvolávat představitele, kteří se jí nelíbí. Nedává ani právo dosazovat naše lidi místo starých stranických vojáků. Uzavírá jednorázovou, vážnou a neudržitelnou situaci,“ tvrdí.
Samotný Fidesz, který v Maďarsku vládl v letech 2010 až 2026, označuje novelu za bezprecedentní útok na právní stát a bojkotoval parlamentní hlasování.
Předseda poslaneckého klubu Fideszu Gergely Gulyás na protest rezignoval. Uvedl, že kvůli novému dvanáctiletému limitu pro poslance by už sám nemohl znovu kandidovat, a klub by proto měl vést někdo jiný.
Strana označuje změny za bezprecedentní útok na právní stát a minulý týden uspořádala před prezidentským palácem v Budapešti demonstraci na podporu Sulyoka pod heslem „Stop svévoli“.
Expremiér a lídr Fideszu Viktor Orbán se protestu osobně nezúčastnil. Podle svého mluvčího chtěl, aby se pozornost soustředila na prezidenta a samotný spor, nikoli na jeho osobu. Na sociálních sítích však demonstraci opakovaně podpořil a vzkázal, že „brzy přijde čas i na jeho vystoupení“.

Demonstrace Fideszu na podporu prezidenta Sulyoka.
Proč Tisza tvrdí, že jde o obnovu demokracie?
Magyar opakovaně tvrdí, že nejde o personální mstu, ale o dokončení změny režimu po šestnácti letech vlády Fideszu, k níž dostala strana v dubnových volbách mandát s přesvědčivou ústavní většinou.
Podle vlády nemohou instituce vytvořené předchozí mocí bránit výsledku demokratických voleb. Místopředsedkyně poslaneckého klubu Tiszy Andrea Bujdosó označila novelu za první krok k obnovení systému brzd a protivah.
Co má následovat?
Samotná novela podle vlády představuje pouze přechodné řešení.
Na podzim chce kabinet zahájit přípravu úplně nové ústavy, která nahradí Orbánův Základní zákon z roku 2011. Magyar slibuje, že do její přípravy budou zapojeni také občané.















