Dřevěné obložení, kazetový strop. Z kanceláře primátora Liberce dýchá historie

Na vedení pátého největšího města Česka se Jaroslav Zámečník (SLK –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Starostové pro Liberecký kraj) s přestávkami podílel od roku 1994, kdy byl poprvé zvolen zastupitelem. O obhájení primátorského křesla potřetí usilovat nebude, na prvním místě kandidátky starostů ho nahradil Lukáš Hájek.

Liberec pod vedením Zámečníka za poslední čtyři roky investoval přes tři miliardy korun, například do dlouho připravované rekonstrukce plaveckého bazénu. Město také začalo pracovat na přípravě stavby nové lanovky na Ještěd, která přerušila provoz po nehodě v roce 2021. Lanovku Liberec převzal od Českých drah.

Město opakovaně trápila zhoršená dopravní situace. Nepodařilo se například vybudovat plánovaný druhý příjezd do zóny Sever, která by ulehčila přetížené okružní křižovatce Sněhulák. Další zpoždění nabrala rekonstrukce Harcovské přehrady, oblíbeného místa pro rekreaci a koupání.

Jakou pracovnu přenechá Zámečník svému nástupci? Seznam Zprávy do ní nahlédly.

Kancelář libereckého primátora sídlí spolu s magistrátem v novorenesanční radnici z roku 1893. Budova je od roku 2024 chráněna jako národní kulturní památka.

Pracovna má původní kazetový strop a dřevěné obložení, naopak vyřezávané skříně jsou replikami. Původní nábytek byl totiž v devadesátých letech poničen při vytopení místnosti.

Podle architektky Anny Beaty Háblové působí kancelář vzdušně a světle, čemuž napomáhají vysoké stropy a velká okna. „Dominuje zde dřevěné obložení, které spolu se světlými stěnami vytváří příjemný kontrast. Celková atmosféra je důstojná, kultivovaná a odpovídá významu reprezentativní kanceláře,“ míní.

Prohlédněte si kancelář primátora Liberce:

Háblová chválí také barevnost, považuje ji za harmonickou a umírněnou. „Teplé odstíny dřeva doplňují světlé textilie závěsů a jemně zelené plochy stěn i pracovní desky stolů. Interiér díky tomu nepůsobí těžce, ale elegantně a přívětivě,“ hodnotí Háblová.

S historizujícím charakterem prostoru podle architektky ladí i vybavení. „Typově i materiálově nábytek s architekturou místnosti dobře souzní, a to především díky opakujícím se motivům dřevěných prvků, kterými jsou reliéfy připomínající antické sloupy,“ říká.

Elegantní, dřevem obložený interiér má však podle Háblové zásadní nevýhodu - obtížně se do něj zahrnují moderní předměty. Ty jsou patrné na snímcích stolu primátora, ať už jde o kancelářské vybavení nebo technologii. „Spolu se všemi dřevěnými reliéfy a vitrínou může místnost působit zahlceně,“ myslí si Háblová.

Liberecká primátorská kancelář není výrazně zdobená. Kromě vysokých hodin ji doplňují historické obrazy a několik předmětů vystavených ve vitríně za stolem primátora. Místnost doplňují dva stojany, na kterých jsou vystaveny upomínky na minulost: snímek z návštěvy bývalého prezidenta Václava Havla a kopie zakládací listiny císaře Rudolfa II. z roku 1577.

„Kancelář má historizující a reprezentativní charakter, stojany ale působí dočasným dojmem, ne jako součást interiéru,“ je přesvědčená Anna Beata Háblová. Stojany na sebe podle ní přitahují pozornost a oslabují architekturu místnosti.

Že nejde o perfektní řešení, uznává také vedoucí tiskového oddělení libereckého magistrátu Tomáš Tesař. Umístit prvky na zeď však nelze. „V pracovně na to není prostor. Místnost je zdobena původním dřevěným obložením, do něhož by bylo zcela nevhodné jakkoliv zasahovat. Nad ním jsou pak historické obrazy, dřevěné skříně a okna,“ vysvětluje.

I pro takovou situaci však existuje řešení. „Lze vytvořit subtilní samonosný panel v barvě stěn nebo tmavého dřeva. Exponáty by byly zavěšeny na něm, nikoli na malířských stojanech. Působilo by to elegantněji,“ popisuje architektka.

Háblová i přes tento nedostatek ale pracovně uděluje pozitivní hodnocení. „Kancelář jako pracovní prostředí funguje dobře. Nabízí kvalitní pracovní místo i dostatečně velký prostor pro jednání. Výhodou je velké množství denního světla, které vytváří příjemné podmínky,“ dodává Háblová s tím, že vidí prostor pro zlepšení, například sjednocení drobného kancelářského vybavení.

„Pokud by pan primátor obhajoval mandát, nepochybně by chtěl, aby se celá pracovna uchovala v původním stavu. Tedy tak, jak byla daná místnost navržena v době výstavby budovy radnice. Současně je třeba prostor koncipovat a postupně renovovat tak, aby byl vhodný i pro současný způsob užívání,“ uvádí k případným změnám Tesař.