Unikát mezi dvěma renesančními domy. Jak vypadá kancelář plzeňského primátora?

V loňských sněmovních volbách patřil primátor Roman Zarzycký (ANO) v Plzni mezi favority. Na kandidátce vítězného hnutí ANO byl na předposledním 19. místě, díky 12 103 preferenčním hlasům se vyšvihl do jejího čela. Poslaneckého mandátu se nakonec vzdal s tím, že se chce naplno věnovat vedení města.

Za Zarzyckého vedení Plzeň dokončila rekonstrukci západní části náměstí Republiky, která je nově pěší zónou. Na podzim chce začít s dalšími klíčovými opravami, dočkat se jich má kulturní dům Peklo či Jiráskovo náměstí ve čtvrti Slovany.

Plzeň je jedním z měst, jež trápí nedostatek parkovacích míst. První městský parkovací dům, který se otevřel v červnu na Lochotíně, sice pomohl, místní však zaskočila cena 2500 korun měsíčně za rezidenční parkování. Kritiku město schytalo také za to, že umožnilo stavbu nových domů bez parkovacích míst.

Do voleb vede plzeňské ANO Zarzycký i letos. Seznam Zprávy nahlédly do jeho pracovny.

Ačkoliv je kancelář plzeňského primátora na první pohled moderní, nachází se v historických prostorách. Renesanční plzeňská radnice byla dokončena roku 1559 a za jejím návrhem stál italský architekt Giovanni de Statia.

„Jedná se o jednu z vůbec nejcennějších renesančních radničních budov v prostoru severně od Alp, proto je evidována jako národní kulturní památka,“ říká mluvčí magistrátu Monika Krausová.

Prohlédněte si plzeňskou primátorskou kancelář:

Prostory primátora se však nenachází pouze v jednom domě. Leží na rozhraní radnice a sousedního Císařského domu, který je k ní připojen. Jeho autorem je stejný italský architekt. „Pracovna primátora je soudobě pojatá, na podobě interiéru se podíleli plzeňští architekti Václav Šmolík a Marcel Hausner,“ uvádí Krausová.

Jak působí pracovna na expertku? „První dojem je prostorná, světlá a reprezentativní kancelář, která působí spíše jako zasedací či institucionální prostor než jako klasická každodenní kancelář,“ hodnotí architektka Anna Beata Háblová.

Chválí dostatek denního světla, který má místnost díky vysokým oknům. „Líbí se mi také kombinace bílé, šedé, černé a teplého odstínu dřeva. Barevnost je klidná a nepůsobí přeplácaně,“ říká k barvám. „Celkově je ale prostor trochu chladný a formální,“ dodává Háblová.

Asi nejvýraznější dekorací kanceláře je černobílá fotografie Plzně zabírající stěnu za jednacím stolem. Pracovnu zdobí ještě několik menších obrázků mezi okny. Nad konferenčním stolkem se pak vyjímá velký reliéf znaku města.

Dekorace v kanceláři architektka chválí. „Velká černobílá fotografie prostoru dodává výraznější charakter a zároveň tematicky souvisí s městem. Znak je zase zajímavým kontrastem na šedé stěně,“ komentuje výzdobu. Naopak malé obrázky podle ní působí náhodně a ztrácí se.

V kontrastu ke světlým stěnám a koberci je nábytek. Zatímco stoly jsou sladěny do světlejších odstínů dřeva, židle a křesla město vybralo černé. „Nábytek je funkčně zvolený především pro porady, jednání a větší počet lidí. Velký stůl umožňuje společnou práci a komunikaci a množství židlí odpovídá kapacitě místnosti,“ říká architektka.

Rozměr místa pro jednání však Háblová vidí jako nevýhodu. „Velký stůl prostor poměrně výrazně zaplňuje. Místnost má díky vysokým stropům a oknům potenciál působit vzdušněji, ale množství židlí a stolů tento dojem částečně potlačuje. Některé židle navíc působí spíše jako běžný kancelářský mobiliář než jako součást promyšleného interiéru,“ míní Háblová.

Podle města je však takto velký stůl potřeba. „Konají se u něj různá jednání, pravidelné politické porady a porady s úřadem, zpravidla bývá plně obsazen,“ vysvětluje vedoucí tiskového oddělení Plzně Eva Barborková.

Pozitivně Háblová hodnotí jednací kout s křesly. „Působí na mě velmi dobře. Je intimnější a nabízí jiný způsob setkávání než velký konferenční stůl,“ dodává.