„No, to jsem teda podělal.“ Biden v knize popsal zásadní momenty své vlády

Bývalý americký prezident Joe Biden vydává memoáry. V knize „Promise Me, America“ („Slibuj mi, Ameriko“), která má ve Spojených státech vyjít v úterý, nahlíží 46. prezident zpět na svůj čas v Bílém domě a taky na svoji neblahou volební kampaň na znovuzvolení.

Tu kvůli vysokému věku a tragickému výkonu v televizní debatě s Donaldem Trumpem nedokončil a namísto toho podpořil svoji viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Harrisová ale ve volbách v listopadu 2024 prohrála.

Seznam Zprávy vybraly šest zajímavých momentů, na něž v souvislosti s memoáry upozorňují americká média.

Biden popisuje mimo jiné detaily z jednání s prezidenty Ruska a Ukrajiny, které po většinu jeho mandátu i po něm vedou krvavou válku. Vladimir Putin se podle něj během diskuzí „choval jako puberťák“, například když se „rozvalil v křesle a předstíral lhostejnost“.

Ocenil naopak hereckou minulost Volodymyra Zelenského, která podle něj byla skvělou průpravou pro vyjednávání. Poukázal však i na náladovost a tvrdohlavost, které ukrajinský prezident projevoval během osobních rozhovorů. „Neprojevoval tolik vděčnosti, kolik bych očekával,“ popsal Biden.

Prozradil také, že členové týmu Donalda Trumpa ho požádali o podpis dokumentu, který by jim umožnil přímo vyjednávat s Putinem ještě předtím, než se Trump znovu ujal úřadu. Biden to odmítl, protože nechtěl umožnit postup, který by podle jeho domnění mohl ohrozit postavení Ukrajiny.

Obsáhle bývalý prezident píše i o svém vztahu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izrael, jehož jsou Spojené státy dlouhodobě silným spojencem, vedl ve druhé polovině Bidenova pobytu v Bílém domě válku proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy v odvetě za útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.

Biden popisuje, že s útokem se rozplynuly i jeho naděje na trvalý mír na Blízkém východě.

Už bezprostředně po útoku si údajně oba politici několikrát telefonovali a Biden izraelského premiéra ujišťoval, že udělá „vše pro to, aby se nic takového neopakovalo“. Roli v Bidenově přístupu podle pamětí sehrála i Netanjahuova stále pravicovější domácí politika.

Osobně považuje své rozhodnutí podporovat Izrael po útoku za správné, velký počet civilních obětí označil za tragický. „Bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Příliš mnoho bolesti bylo způsobeno lidem, kteří neměli s Hamásem nic společného. Do Gazy se dlouho dostávalo příliš málo jídla, vody, léků a paliva,“ píše Biden.

Americký přístup k válce v Gaze rozdělil Demokratickou stranu i společnost a roli sehrál i v prezidentských volbách v roce 2024.

Biden měl podle memoárů často pocit, že nedokáže Izraelce krotit a Netanjahu, jehož oslovoval i přezdívkou Bibi, ho klame. Když například americký exprezident naléhal na izraelskou vládu, aby zamezila co největšímu počtu civilních obětí v bojích proti Hamásu, přišly jen další útoky, při nichž umíralo mnoho civilistů.

„Bibi se nebál dávat sliby, které nechtěl a ani nemohl splnit,“ popisuje exprezident vztahy s nejdéle sloužícím premiérem Izraele, který po volbách z konce října možná skončí v opozici.

Izraelského premiéra přirovnává k Donaldu Trumpovi. Podobnost mezi oběma politiky vidí zejména ve snaze ohýbat demokratické instituce ve vlastní prospěch, tvrdí také, že účelově interpretuje informace. „Doufám, že se Izrael probudí,“ píše Biden, který se domnívá, že politici bezvýhradně podporující Izrael z americké scény mizí.

Bidenovo rozhodnutí ucházet se o druhý mandát v roce 2024 kritizovali demokraté i republikáni. Bývalý prezident, kterému v té době bylo 80 let, však svého rozhodnutí vést kampaň za znovuzvolení nelituje. Dle jeho slov panovala mezi poradci v Bílém domě pro jednoznačná shoda na podpoře jeho kandidatury.

„Není nouze o lidi, kteří si myslí, že jsem se slepě vrhl do další kandidatury. Hnaný ambicemi. Sebestředností. Neuvědomující si obavy ohledně svého věku. Cítil jsem povinnost kandidovat. A věřil jsem, že Donald Trump je hrozbou pro národ a já jsem tím nejlepším člověkem, který ho dokáže porazit,“ píše Biden.

Svůj věk si prý uvědomoval, přesto si věřil, protože mezi demokraty neviděl nikoho, kdo by měl větší šanci na vítězství ve volbách.

„Prakticky každý rozhovor, který jsem s [demokratickými] lídry vedl, byl stejný,“ stojí v memoárech. Biden popisuje, jak ho spolustraníci varovali, že může s Trumpem prohrát, ale že jeho rozhodnutí zůstat budou respektovat. „Ve skutečnosti by ale respektovali jediné rozhodnutí – odstoupení.“

Zvláštní frustraci Biden cítil kvůli demokratické staré gardě, konkrétně jmenoval bývalou předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou a šéfa senátních demokratů Chucka Schumera.

Tato dvojice byla klíčová pro Bidenovo rozhodnutí skončit, oba prezidentovi řekli, že volby určitě prohraje.„Bylo osobně těžké snášet, jak se ke mně tolik starých přátel otáčí zády.“ Biden však uvádí, že se s Pelosiovou usmířil během společné večeře v roce 2026.

Kontroverze s Bidenovou kandidaturou vyvrcholily během „katastrofální“ televizní debaty s Donaldem Trumpem v červnu 2024. Biden tehdy ve vysílání působil zmateně a duchem nepřítomný, což mnozí chápali jako příznak jeho pokročilého věku.

Biden v memoárech vzpomíná, jak si debatní debakl uvědomil hned poté, co sestoupil z pódia. „No, to jsem teda podělal,“ řekl prý své ženě, když sledoval záznam debaty na televizi.

Zvlášť nepříjemná je pro Bidena vzpomínka, když si během debaty popletl „Medicare“ (americký systém zdravotního pojištění) s „farmaceutickou lobby“. V debatě se chlubil, jak jakožto prezident s Medicare „zatočil“.

Zkušenost z debaty nakonec Bidena vedla, aby v červenci 2024 oficiálně ukončil svoji kandidaturu a namísto toho v boji o prezidentský úřad podpořil svoji viceprezidentku Kamalu Harrisovou.

V memoárech připomíná, že Harrisová patřila mezi jeho protivníky v demokratických primárkách v roce 2020 a jak ho tehdy zaujala. Jejich vztah popisuje jako vřelý.

Ocenil ji jako „prvotřídní kandidátku“, když ho v roce 2024 nahradila na kandidátce. „V debatě s prezidentem Trumpem si vedla mistrovsky. Skvěle vystupovala před voliči. Byl jsem na ni a na kampaň, kterou vedla, hrdý.“

Harrisová minulý rok taky vydala své memoáry. V pamětech „107 dní“, pojmenovaných podle délky její prezidentské kampaně Harrisová uvedla, že Bidenovo rozhodnutí znovu kandidovat bylo „nerozvážností“ a lituje toho, že mu to nerozmluvila. Napsala však, že byla v „nejhorší možné pozici, aby to mohla prosadit“.

Biden si v memoárech připisuje zásluhy za obnovu mezinárodních vztahů po čtyřleté vládě Donalda Trumpa. Celou kapitolu věnuje i stažení amerických jednotek z Afghánistánu v roce 2021.

K celé misi, kterou USA spustily v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, se podle svých slov stavěl dlouhodobě skepticky, a to i v době, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy.

Snažil se proto naplnit dřívější Trumpovu dohodu o odchodu jednotek ze země. Ta měla zajistit, že radikálně islamistické hnutí Tálibán nebude na stahující se jednotky do určitého data útočit.

Exprezident dohodu označil za „tikající časovanou bombu“. Podle svých slov by dokázal dohodu vyjednat lépe, s ohledem na „nekonečnost války“ se ale rozhodl konflikt neprodlužovat a podporou prezidenta Ašrafa Ghaního zabránit nástupu Tálibánu. Vládní vojska však tlaku islamistů podlehla.

Stahování vojsk však ovlivnil útok sebevražedného atentátníka na kábulském letišti. Zahynuly desítky afghánských civilistů a třináct příslušníků amerických ozbrojených sil. „Bylo to zdrcující,“ píše Biden. „Myslím na ně, na jejich hrdinství i na jejich rodiny každý den,“ popsal své pocity.