Prvorepubliková elegance, mahagonové dřevo. Ostrava se řídí z luxusní kanceláře

Na post primátora Ostravy se Jan Dohnal (ODS) dostal díky rozkolu ve vítězném hnutí ANO. Věří, že svůj post obhájí i v říjnových komunálních volbách, a to i přesto, že v regionu má hnutí premiéra Andreje Babiše silnou pozici. Název Spolu jeho koalice vyměnila za SrdcOVA.

Vedení města přišlo za vlády Dohnala například s projektem multifunkčního sportovního stadionu Nové Bazaly. Začala také přestavba náměstí Republiky, hotovo má být ještě letos. Ostrava se zbavila problematické ubytovny Soiva, na jejím místě mají vyrůst byty.

Pozornost médií vzbudil Dohnalův spor s opozicí kvůli výběru služebního auta. Primátor si za veřejné peníze zakoupil vůz Audi A8 Long za tři miliony korun, který měl mít i ledničku na šampaňské. Dohnal tehdy argumentoval, že podobná auta mají i jiná města, jejich primátoři však podle zjištění Seznam Zpráv většinou jezdí až o dvě třetiny levnějšími vozy.

Z jaké kanceláře primátor Dohnal Ostravu řídí? Prohlédněte si ji na snímcích.

Kancelář umístěná v Nové radnici má kořeny hluboko v historii. Usedl v ní již první československý starosta města Jan Prokeš, a to krátce po jejím otevření v říjnu 1930. Po rekonstrukci v první polovině 90. let se prostoru vrátil vzhled z období první republiky včetně tradičních barev, tedy zelené a hnědé.

„Unikátní vzhled pracovně dodává použití exkluzivního dřeva brazilského palisandru a mahagonu. Parkety jsou zhotoveny z vysoce kvalitního dubového dřeva,“ popisuje mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. Místnost se dvakrát za rok otevírá veřejnosti.

Kancelář se líbí architektce Anně Beatě Háblové. „Místnost působí monumentálně, elegantně a důstojně. Díky dřevěnému obložení stěn vzniká pocit stability a tradice,“ míní. Charakteru místnosti podle architektky odpovídá také nábytek. Oceňuje oddělení pracovní a jednací části i to, že v místnosti zůstává dostatek volného prostoru.

Za reprezentativní považuje Háblová také barevnost kanceláře, zelený nábytek podle ní dobře doplňuje hnědé tóny dřeva. „Zároveň ale velké množství tmavého dřeva interiér opticky zavírá a dělá jej trochu těžkým,“ doplňuje.

Jako vhodný prvek hodnotí architektka koberce pod nábytkem, prostor je díky nim přehlednější a pomáhají jej zútulnit. „Jedinou výhradou je, že výrazné orientální vzory spolu s bohatou kresbou dřevěných obkladů vytvářejí poměrně silný vizuální dojem,“ dodává Háblová s tím, že by volila méně dekorativní koberce.

Vzor koberců však není náhodný, podobné se totiž nacházejí v Grossmanově vile. „Tkaniny pomyslně propojují funkcionalistickou radnici s vilou ve stylu dekorativismu. Jejich prostřednictvím si podávají ruce dva odlišné styly, které však shodně nacházely široké uplatnění právě v časech meziválečné republiky,“ doplňuje Marek Skřipský, šéfredaktor městského měsíčníku Radnice.

Výzdoba ostravské kanceláře je tematická. Kromě vybavení z tmavého dřeva či kovových světel ji doplňují také předměty s vazbou na město. Na stole primátora stojí loutky od Petra a Radovana Vallových, které Ostravu reprezentovaly na světové výstavě Expo v japonské Ósace. Jednu z polic zase doplňují králíci Bob a Bobek, maskoti mistrovství světa v hokeji 2024 a připomínka vítězství českého týmu.

Kromě upomínkových předmětů zdobí kancelář také obrazy. I ty mají na město vazbu. Barevná abstraktní malba Červený kůň od Tibora Červeňáka odkazuje na koně ve znaku Ostravy. „Zdi pracovny zdobí také dva obrazy Václava Špály, konkrétně Kytice a Zátiší. Obraz Pohled na Moravskou Ostravu pak zastupuje dílo regionálního výtvarníka Bedřicha Augustina Tkaczyka,“ doplňuje Skřipský.

Obrazy jsou podle Háblové zvoleny dobře, přispívají k reprezentativnímu charakteru kanceláře a zároveň zabraňují její monotónnosti. „Abstraktní obraz je nejvýraznějším vizuálním prvkem místnosti. Díky sytým červeným, žlutým a modrým tónům přináší do jinak střídmého interiéru energii a dynamiku,“ chválí umístění Červeňákova díla.

Že by ostravská primátorská kancelář potřebovala velké změny, si architektka nemyslí. Prostor pro zlepšení vidí spíše v detailech. „Pokud by bylo cílem interiér více odlehčit a přiblížit současnému pojetí reprezentativních kanceláří, bylo by možné zvolit jednodušší, méně dekorativní koberce,“ myslí si Háblová. Lépe sjednotit by podle ní šlo také zvolené umění, například výběrem vzdušnějšího a odvážnějšího abstraktního díla.

Vedení města do vzhledu pracovny zasahovat neplánuje. „O detailech by se možná dalo diskutovat, nicméně kancelář v zásadě splňuje veškeré na ni kladené požadavky. Je přívětivě působícím a přehledným pracovním prostorem, jenž si zároveň uchovává reprezentativní podobu a důstojný vzhled,“ říká Skřipský.