Dejte nám víc studentů. Nebo město ztratíme, apeluje na vládu primátor Ostravy

V posledních komunálních volbách skončila jeho ODS spolu s lidovci a TOP 09 v Ostravě druhá s výrazným odstupem za dominantním hnutím ANO. I přesto strávil Jan Dohnal poslední tři roky v primátorském křesle.

Pomohl mu v tom rozkol v hnutí premiéra Andreje Babiše, jehož klub se pár měsíců po volbách rozdělil na příznivce exprimátora Tomáše Macury a Babišovy věrné. Po složitých jednáních se stal primátorem Jan Dohnal, nejvíce členů rady má ale stále ANO.

V říjnu tak Dohnala čeká složitá obhajoba. V rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří o rozvoji Ostravy v posledních letech, i za jeho předchůdce Macury (tehdy za ANO), kdy se dříve průmyslové město začalo těšit zájmu investorů i developerů. I tak ale dál ubývají obyvatelé - ač ne tak výrazně jako dříve.

Primátor proto mírní přehnaný optimismus. „Pokud počet obyvatel klesne pod kritickou hranici, město neufinancujeme,“ říká.

Sedíme v krásné primátorské kanceláři na Nové radnici. Neberte to jako provokaci, ale zeptám se: jak dlouho myslíte, že tady ještě budete pracovat?

Já bych to ideálně viděl ještě na čtyři roky a dva měsíce.

Ptám se, protože vy jste z hlediska obhajoby ve složitější pozici než někteří jiní primátoři. Do čela města jste se dostal po rozkolu v ANO, ne proto, že byste vyhrál volby.

Když jsem se z pozice primátora rozhodl, že to budu chtít obhájit a kandidovat, tak by bylo asi divné, kdybych tomu sám nevěřil.

Myslíte, že to je reálné? ANO v Moravskoslezském kraji jasně dominuje.

To ano, ale v Moravskoslezském kraji jako celku je silnější než v samotné Ostravě. Ostrava je také specifická v tom, že zde kandidují některá lokální hnutí, která mu hlasy odčerpávají.

Dnes město vedete v široké koalici, ve které má nejsilnější zastoupení hnutí ANO. Mohla by spolupráce s tímto hnutím pokračovat i po volbách?

Dokážeme si spolupráci představit s každou stranou, která není extremistická. V Ostravě máme navíc jednu přednost, a to, že se na řízení města už dlouho společně podílejí dvě dominantní síly. Dříve ODS s ČSSD, pak ODS s ANO. Tak je to vlastně koneckonců i dnes, ač je koalice širší. To je strašně důležité pro kontinuální vývoj města. Když jsme například přišli s projektem Nové Bazaly, tak jsme mu zajistili širokou podporu.

Takže je vyloučeno, že by někdo po volbách smetl Nové Bazaly ze stolu?

V zastupitelstvu to žádného vyloženého nepřítele nemá. Připouštím, že hnutí ANO v programu má takovou zajímavou větičku, že stadion Bazaly postaví za určitých podmínek, ze které by si někteří mohli vydedukovat, že Bazaly nebudou. My říkáme, že je postavíme bezpodmínečně.

Když jsem mluvil s různými zastupiteli, a to i koaličními, tak jsem narazil na výtky, že poslední tři roky byla koalice příliš široká a kvůli tomu město trochu stagnovalo, neposouvalo se tak rychle jako za Tomáše Macury. Potvrdil byste to?

Ne. Máme spoustu úspěšných projektů. Rozhodně si nemyslím, že za Tomáše Macury se některé projekty realizovaly rychleji - řada z nich měla mnoho let zpoždění.

Zaznamenal jsem v rámci volební kampaně drobnou kritiku i ze strany některých politiků hnutí ANO, že se jim to nelíbí. Chtěl bych připomenout, že když se podíváme na Ostravu dnes, tak čtyři největší městské obvody řídí starostové z ANO. A stejně tak pět členů rady města z jedenácti jsou zástupci hnutí ANO. Takže vůbec nerozumím tomu, proč se snaží poukazovat na to, že se město vyvíjelo pomaleji, a kritizovat svou vlastní práci.

Pojďme si říct, co se za tři roky vlády podle vás povedlo.

Určitě příprava stadionu Nové Bazaly. Přípravě jsme dali obrovský kus práce a získáváme pochvaly z celé republiky. Šli jsme tou nejkomplikovanější formou, a to je mezinárodní architektonická soutěž. Když to řeknu z globálního měřítka, tak na drobnou, hloupou stavbu v Ostravě se přihlásila ta nejlepší architektonická studia světa.

Lidé hodně kvitují zahájení přestavby náměstí Republiky, která se teď dokončuje. Stavba bude hotová zhruba do konce roku. O Ostravě hovoříme jako o moderním, vyspělém městě, ale musím říct, že toto byla hrůza, vřed, který jsme museli odstranit.

Další projekty jsou zatím na papíře, připravili jsme podmínky pro to, aby tady dvě velké investorské skupiny vystavěly čtvrti pro 12 tisíc lidí.

A co se naopak nepovedlo? Před pár týdny se objevila zpráva, že práce na koncertní hale za čtyři miliardy se zastavily a projekt čeká prodloužení.

Nezastavila se stavba koncertního sálu, zastavila se jedna dílčí stavba. Dochází ke zpoždění u jedné interiérové akce v rámci rekonstruované původní budovy Domu kultury města.

Je to velká a drahá stavba, kterou v Česku nikdy nikdo nestavěl. Je logické, že se na tom všichni učí. Ona se postaví, bude ale o něco později. Ale už v době, kdy jsem převzal město po Tomáši Macurovi, měla pět let zpoždění.

Hodně se objevovaly výtky, že opravy dopravních tepen nejsou dobře koordinované.

Je to určitě téma, které hýbe Ostravou dlouhodobě. Je třeba si uvědomit, že máme dnes v Ostravě čtyři různé vlastníky komunikací. Stát, kraj, město a obvody. Koordinace funguje, Ostrava má nicméně smůlu, že je postavena na dvou páteřních komunikacích, Místecké a Rudné. A pokud na kterékoliv z nich začnete něco opravovat, město se dostane do paralýzy.

Není to signál toho, že Ostravě chybí lepší dopravní řešení?

Chybí nám naprosto klíčový Severní spoj. Podařilo se nám pro něj získat platné územní rozhodnutí. Nicméně dohoda je, že realizaci bude řešit Moravskoslezský kraj. Takže teď je míček na straně kraje.

Kandidujete pod názvem SrdcOVA, nikoli Spolu. Ten název byl váš nápad?

Byl to kolektivní nápad. Dostal jsem několikrát dotaz, proč to není Spolu. To byl projekt, který fungoval pro parlamentní volby a který nyní de facto nefunguje, ačkoli za mě je to škoda.

Je v tom i úvaha, že značky jako Spolu nebo ODS by nyní v Ostravě nemusely moc lákat voliče?

To si nemyslím, protože všichni vědí, že jsem z ODS. Název SrdcOVA vyjadřuje náš vztah k městu. Já jsem velký patriot.

V programech stran v Ostravě zaznívají často podobná témata: odliv mladých, bezpečnost, širší spolupráce s Katovicemi. Čím se jako SrdcOVA lišíte?

Na město se opravdu díváme s vizí, jak by to město mělo vypadat za deset, dvacet let. Když si přečtu program hnutí ANO, tak se tam spíše dozvím o tom, co všechno chtějí opravit. Neříkám, že to je špatně, ale musí být obojí. Samotná údržba města je málo, město se musí rozvíjet.

To, že se město rozvíjí, poznáte podle jednoho ukazatele. Přibývá mu počet obyvatel. To se v Ostravě neděje. Nám se podařilo, že odliv už není tak velký, jak býval. A myslíme si, že máme recept na to, jak tomu zamezit. Jaký je dnes hlavní rozdíl mezi Ostravou a Brnem?

Studenti.

Ano, je to počet mladých lidí. To jsou zejména vysokoškoláci. Brno jich má 70 tisíc a my zhruba 22 tisíc.

Je naprosto logické, že mladý člověk, který jde studovat vysokou školu, v daném městě často zůstane. Tohle se děje v Praze, v Brně, neděje se to v Ostravě. V rukou to ale má stát. Ten se rozhodl, že v Ostravě prostě více studentů nebude. A navíc univerzitám nedá peníze.

Poslední tři roky jste ale primátorem vy, premiérem byl Petr Fiala z vaší ODS. Proč se to nezměnilo?

Povedlo se nám tu debatu vůbec otevřít. Předchozí ministr školství i premiér si to uvědomovali. A uvědomuje si to i ministr Plaga a premiér Babiš. Všichni chápou, že se bez tohohle nehneme. Věřím, že se to povede. Minimální ambicí by mělo být, že počet studentů v Ostravě bude dvojnásobný.

Jak toho tedy dosáhnout?

Pohybujeme se v lobbistickém světě. Chtějí to všechna města, a ta, co drží vysoké školy na vysokých počtech, nás vnímají jako konkurenci a kladou odpor. Logicky, kdyby se nám přidalo 20 tisíc studentů, tak v jiných částech republiky by se ta čísla mohla nepatrně snížit. A to je hlavní politický problém.

Je to tedy vůbec realistické?

Musíme to chtít. Je to jedna z možností, jak město můžeme zachránit a posouvat dopředu. Pokud se to nestane, město opravdu začneme ztrácet. Ostrava stárne a víme, že za nějakých 50 let můžeme mít o 50 tisíc lidí méně. Město se v ten moment stane ekonomicky neudržitelným. Pokud počet obyvatel klesne pod kritickou hranici, tak město neufinancujeme.

Zmiňoval jste výstavbu nových bytů. Ta opravdu v Ostravě pokročila. Někteří lidé se ale diví, proč se tak staví, když lidé ubývají.

Ostrava historicky trpěla tím, že bytů bylo málo. Část obyvatel, která v Ostravě nenašla byt v dostatečné kvalitě, to řešila tím, že si postavila domek v satelitu. To se zlomilo před zhruba 10 lety, kdy začali do Ostravy přicházet developeři.

Chceme tedy, aby se toto přestalo dít a lidé tady zůstávali. Naše společnost se mění a bohatne a lidé už dnes nechtějí bydlet v panelácích ze 70. let. Mění se trendy, dnes máme spoustu lidí, kteří bydlí single nebo ve dvojicích, kdysi v těch bytech bydlely i dvě generace. Takže nabídka bydlení neodpovídá ani dnešnímu počtu obyvatel.

Co ještě dělat pro to, aby lidé neodcházeli?

Potřebujeme posilovat trh práce, přitáhnout firmy. To se hodně zlepšilo. Dnes už máme naše průmyslové zóny plné, takže musíme hledat další území. Nabízí se momentálně největší rozvojová plocha v České republice, a to je bývalý areál Nové Huti.

Nejdůležitějším bodem je ale spolupráce s Katovicemi. Když dnes jednáme s velkým investorem, tak ho zajímají dvě věci. Dopravní infrastruktura, což máme splněno, a velikost trhu práce.

Dnes se prodáváme jako 300tisícové město v milionové aglomeraci. Nicméně, když se budeme prezentovat s Katovicemi, tak už to bude 300tisícové město v 3,5milionové aglomeraci. Na to už investoři slyší.

Jak to tedy zařídit?

Nabízí se nějaké společné podnikatelské zóny s daňovými úlevami, to ale není politicky reálné. Možná je ale prezentace, například společným stánkem na veletrzích.

Další věc je pouze o mentálním nastavení lidí. Musíme odbourat pocit hranice. Vysvětlit, že mladý člověk nemusí za prací do Prahy. Ale že třeba v Polsku nabízejí zaměstnavatelé místa, která u nás nejsou. Můžete bydlet v Porubě a jezdit pracovat do Katovic, kde se třeba dramaticky rozvíjí herní průmysl. Dnes je to autem z centra do centra 45, 60 minut, ještě čekáme na železniční vysokorychlostní trať.