Článek
Pokud má Ostrava svůj Central Park, jsou to Komenského sady. Jakmile vysvitne slunce, park se zaplní rodinami s dětmi, běžci, cyklisty či pejskaři, kteří sem vyráží „na vzduch“.
Jde o jeden z největších městských parků v Česku. Rozkládá se na třiceti hektarech na levém břehu Ostravice, od prostranství za Novou radnicí téměř až k úpatí Přívozské haldy. Rostou v něm na dva tisíce stromů.
Jenže ne všechny jsou ve zcela vyhovujícím stavu. Podle městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz mohou být i nebezpečné. Obvod tak naplánoval výraznou obměnu zeleně v Komenského sadech - vykácení části starých stromů a vysazení nových. Zásah se má v příštích letech týkat stovek stromů včetně ceněných lipových alejí.
Plán ale vyvolal protesty části Ostravanů. Ti se bojí, zda nebude kácení příliš výrazné. A žádají širší diskusi.
Stovky pokácených stromů
„Cílem akce je zlepšení zdravotního stavu a stability dřevin, zachování krajinářské a ekologické hodnoty území a podpora biodiverzity městského parku. Navrhovaná opatření respektují stávající kompoziční řešení parku, jeho rekreační funkci a ochranný režim významného krajinného prvku,“ stojí v dokumentaci projektu vypracované ateliérem Zaka22, kterou má redakce k dispozici.
Obnova je rozložená na příštích zhruba deset let. V první etapě, která by mohla začít už příští rok, se počítá s vykácením 99 stromů v nejhorším stavu, ve druhé s až 153 stromy. Nahradit je má postupně 137 a 189 nových stromů.
K největšímu kácení by pak mohlo dojít ve třetí etapě, která by se měla dotknout místních lipových stromořadí. Jedna z nich - čtyřřadá alej u tenisových kurtů - získala v roce 2017 krajské ocenění Alej roku. Celkem má jít k zemi až na pět stovek stromů. Podle dokumentace je nahradí 246 mladých stromů s tím, že mezi nimi budou širší rozestupy, aby lépe rostly.
Aleje sice podle autorek mohou působit jako celek poměrně dobře, jednotlivé stromy jsou ale ve „velmi neuspokojivém stavu“. „Vzhledem ke stáří části jedinců, postupnému zhoršování zdravotního stavu a potřebě zajištění dlouhodobé provozní bezpečnosti je navržena jejich postupná obnova formou náhradních výsadeb při zachování původního charakteru alejí,“ stojí v dokumentu.
Vykácení pouze stromů v nejhorším stavu a vysazení nových na jejich místě není podle autorek vhodným dlouhodobým řešením, protože by aleje přišly o svůj jednotný vzhled. U čtyřřadých alejí je navíc problém, že lípy jsou od sebe vzdálené v blízkosti asi čtyř metrů, což je pro tento druh nevhodné.
„Navržená opatření směřují k dlouhodobě udržitelnému rozvoji Komenského sadů, při respektování jejich historické kompozice, provozních vazeb a významu v rámci městské zeleně,“ stojí v dokumentu.
Jak druhé, tak třetí etapě by pak měl předcházet průzkum, který zhodnotí, zda stav naznačený v dokumentaci stále platí a stromy je tak třeba pokácet.
Je to jediná cesta?
Plánované řešení alejí vyvolalo protesty, a to zejména ze strany místního spolku Fiducia. Ten ostatně za zachování centrální čtyřřadé aleje bojoval už před dvaceti lety, kdy se také uvažovalo o pokácení, k čemuž po protestech nakonec nedošlo.
Předsedkyně spolku Ilona Rozehnalová kritizuje obvod za to, že záměr dosud nedostatečně projednal s veřejností. Spolek se o projektu dozvěděl až skrze informaci, že ho má projednávat rada městského obvodu. Už předtím jej však schválila komise pro životní prostředí.
„U zásahu, který má zásadně změnit podobu významného městského parku na několik desítek let, musí být předem vedena odborná a veřejná diskuse. Musí být srozumitelně doloženo, proč je zvolená cesta opravdu nejlepší, jaké jiné možnosti byly prověřeny a jaké budou krátkodobé i dlouhodobé dopady,“ uvedla ve vyjádření zaslaném Seznam Zprávám Rozehnalová.
Dokumentace podle Ilony Rozehnalové navíc nedostatečně vysvětluje důvody pro tak velké kácení či proč musí padnout celé aleje, když většina stromů aktuálně není v havarijním stavu. Požaduje tak prošetření dalších řešení, která by nezahrnovala tak výrazné kácení.
Překonaný přístup, míní architekt
Navrhované změny kritizuje i architekt Radim Václavík, který se jako autor projektu revitalizace Komenského sadů z roku 2011 podílel na současné podobě sadů.
„Postup městského obvodu je v této chvíli nevhodný, protože dle všech předběžných informací je zásah do parku dost zásadní, aniž by tyto zásahy byly komunikovány předem s veřejností. V posledních letech se v Ostravě hodně kácelo k nelibosti místních obyvatel. Obyvatelé se bojí, že přijdou o další stromy v době, která novým výsadbám rozhodně nepřeje,“ sdělil redakci.
Výhrady má i proti samotnému řešení. „Struktura lipové aleje představuje vyzrálý ekosystém s obrovskou mikroklimatickou a estetickou hodnotou, kterou nelze nahradit jednoduše novou výsadbou. Plošné kácení celých stromořadí je dnes v Evropě považováno za překonaný a neprofesionální přístup. Dnešní standardy preferují postupnou obnovu,“ uvedl. Obvodu také vytkl, že ho jako autora současné koncepce parku nepřizval ke konzultaci.
Obvod slíbil veřejné projednání
Radní městského obvodu měli původně projekt schvalovat 29. června. Rozhodnutí ale odložili a přislíbili, že na téma uspořádají veřejné představení s debatou. Setkání je naplánováno na 2. září. Druhá debata, organizovaná spolkem Fiducia, proběhne o pět dní později.
Městský obvod ve vyjádření, které redakci zaslal radní Petr Kuś (ANO), zdůraznil, že momentálně připravuje pouze první etapu projektu. „Druhá a třetí etapa jsou součástí projektové dokumentace, jejich případná realizace však nebude předmětem rozhodování současného vedení městského obvodu. O dalším postupu budou rozhodovat orgány městského obvodu vzešlé z komunálních voleb v roce 2026 a voleb dalších na základě aktuálních odborných posouzení zdravotního stavu dřevin,“ stojí ve vyjádření.
Dodal, že projekt vychází z rozsáhlého dendrologického výzkumu a že cílem je zachovat charakter parku i jeho krajinářskou hodnotu. Na Facebooku Kuś uvedl, že v posledních letech se v Komenského sadech pouze kácelo a neřešila se nová výsadba, což chce nyní obvod napravit.
