Jedna z nejvyšších budov Ostravy. Mezi paneláky vyroste osmnáctipatrový kolos

Dlouho šlo o opomíjený kout republiky s pesimistickými vyhlídkami, v posledních letech se ale Ostrava těší stále větší pozornosti developerů. Diskuze vzbudily mimo jiné plány na výstavbu nových „mrakodrapů“, jako je Ostrava Tower v centru nebo již zamítnutý věžák ve Výškovicích.

Zatímco v těchto případech se do země zatím nekoplo, jinde začíná bez většího rozruchu stavba další budoucí dominanty. Svou novou nejvyšší budovu pravděpodobně dostane druhý nejlidnatější obvod Poruba. Na jeho okraji vzniknou tři nové bytové domy včetně osmnáctipatrového věžáku se skoro dvěma stovkami nových bytů.

Zatímco radnice čtvrti si projekt pochvaluje, lidé z okolních domů mají z výstavby obavy a podali na město petici. Developer se brání s tím, že má na vše povolení, což potvrzuje i magistrát.

„Uprostřed března jsme se probudili a ejhle, kolem louky oplocení. Byli jsme zaskočení,“ popisuje Lenka Werthenbach, obyvatelka jednoho z pěti jedenáctipatrových paneláků, které stojí mezi ulicemi Polská a Francouzská v Ostravě-Porubě.

Jejich obyvatelé se po desetiletí těšili z toho, co lidem z jiných paneláků často schází. Hned u domu se jim rozkládala takřka hektarová zelená proluka a k ní přiléhající lesík. „Děti tady stavěly sněhuláky, venčili se tady pejsci, pouštěli se draci, dokonce sem lidé chodili grilovat a opalovat se,“ říká Lenka Werthenbach.

Jenže právě na této proluce má vzniknout zmiňovaný projekt. Na plotě, který ji obklopil, stojí nápis: „Novostavba bytových domů Jižní svahy“.

Staví zde společnost IMOS Brno. „Jedná se o komplex tří rezidenčních budov, jejichž výstavba bude s největší pravděpodobností rozdělena do dvou etap. V současnosti byly zahájeny přípravné práce na první etapě, jejímž výsledkem bude výstavba první věže a souvisejícího parkovacího stání,“ představuje Tomáš Grasser, obchodní manažer stavebníka.

Budova dosáhne výšky 18 pater a zhruba 63 metrů. Pro ilustraci, okolní paneláky mají kolem 40 metrů. Uvnitř bude 69 bytů o dispozicích od 1+kk po 4+kk, přízemí obsadí komerční prostory.

Dům bude jedním z nejvyšších v Ostravě, jen o pět metrů nižší než známý Ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici. Překonat by věžák mohl i dvojdům Panorama na Havlíčkově náměstí, který dnes platí za nejvyšší budovu Poruby.

V případě druhé a třetí věže stavebník počítá se 16 a 14 patry. Celkově zde vznikne 183 bytů. „Dokončení první etapy je plánováno na rok 2028, přičemž celý projekt by měl být hotov do roku 2030,“ říká Grasser.

Mluvčí města Gabriela Pokorná ujišťuje, že vše má řádné povolení. „V rámci projektu Jižní svahy byla společným povolením v březnu roku 2023, jež nabylo právní moci 29. dubna 2023, povolena výstavba dvou bytových domů o 16 a 14 nadzemních podlažích. Realizace bytového domu o 18 nadzemních podlažích byla povolena společným povolením v březnu roku 2022 (s nabytím právní moci 20. dubna 2022). Platnost obou povolení byla prodloužena v loňském roce,“ uvádí.

Vedení Poruby projekt vítá. „Když už se má v Porubě stavět, tak co jiného by to mělo být než byty? Vždyť ačkoli je náš obvod považován za jednu z nejlepších adres v Ostravě, zároveň patříme k obvodům, kde dochází k největšímu úbytku obyvatel. Navíc věkovým složením patříme k nejstarším ve městě. Aby se to změnilo, je třeba zajistit dostatek moderního nového bydlení, po kterém je velká poptávka,“ podotýká mluvčí radnice Martin Otipka.

Proti projektu se vymezuje část místních, a to nejen kvůli tomu, že přišli o místo, kde trávili volný čas nebo procházky se psy. Dali dohromady petici s 258 podpisy, kterou v březnu doručili na magistrát. Požadují v ní zastavení výstavby. Ačkoli vědí, že už mnoho nezmohou – projekt má veškerá povolení a stavba již začíná.

Argumentují třeba tím, že plánovaná stavba bude vůči svému okolí nepřiměřeně velká. „Bude to dominanta Poruby, jak pěst na oko,“ míní místní obyvatel, který se představuje jako Michal. Také jim vadí, že samotná výstavba, která má trvat několik let, přinese do okolí hluk a prach. „I kdybychom se chtěli odstěhovat, tak byty budou další čtyři roky neprodejné. Nemluvě o tom, že cena půjde dolů,“ dodává muž.

Místní lidé se obávají také toho, jaký bude mít stavba vliv na stav více než 50 let starých panelových domů, ve kterých žijí. Zmiňují, že už koncem 80. let proběhla injektáž domů z důvodu nestability. „V důsledku vibrací a stavebních prací se obáváme narušení statiky,“ stojí v petici.

Sami si rozhodli, že si objednají měření, které by mělo průběžně zjišťovat, zda stavba nenarušuje statiku paneláků.

Obyvatelé domů se mimo jiné také zlobí, že se o tom, že bude stavba takto rozsáhlá, nedozvěděli dříve a nemohli proti ní podat námitky v době, kdy se o povolení teprve rozhodovalo. Říkají, že developer sice před časem část místních o projektu už informoval, tehdy se ale hovořilo o stavbě jen jednoho domu. Uznávají, že developerská společnost i město postupovaly legálně, když záměr vyvěsily na úřední desku, míní ale, že měly záměr představit více s předstihem a detailněji.

Developer upozorňuje, že dodržuje územní plán a stavba splňuje veškerá povolení.

„Nejsme si vědomi žádné petice. V případě, že by byly ze strany veřejnosti vzneseny jakékoliv dotazy nebo připomínky, tak se k nim rádi vyjádříme. Obdobně jako tomu bylo v průběhu povolovacího procesu, kdy všechny dotazy byly řádně komunikovány směrem k úřadům i veřejnosti, což potvrzuje samotné platné stavební povolení, které reflektuje projektovou dokumentaci, jež splňuje veškeré technické náležitosti,“ uvádí zástupce developera Grasser.

Námitky místních řeší město. „Dotazovaným podáním obyvatel se odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Ostravy zabývá,“ komentuje petici mluvčí Ostravy Gabriela Pokorná.

„Projekt výstavby bytových domů vzniká na soukromém pozemku a v režii soukromého investora. A jedná se o pozemky, které jsou v soukromém vlastnictví již řadu let. Záměr posuzují a povolují orgány, které jsou na samosprávě zcela nezávislé. Pokud projekt splňuje všechny zákonné požadavky a je v souladu s územním plánem, pak je jasné, že povolení dostane. Samospráva tak nemůže ovlivnit projekt samotný, řešit může toliko vazby v území či napojení,“ uvádí ke stížnostem místních mluvčí Poruby Martin Otipka.

Na rozdíl od některých jiných projektů, jako byl třeba zmiňovaný věžák ve Výškovicích, plán neprošel posouzením Městského ateliéru prostorového plánování a architektury. „Víme, že se projekt připravuje, a máme o něm základní informace, nicméně do jeho plánování ani přípravy jsme nebyli zapojeni. Záměr s námi nebyl konzultován ani jsme v této souvislosti nebyli požádáni o žádné vyjádření,“ uvádí za ateliér Zuzana Kotyzová.