Sociální pracovnice odebrala dítě, které se silně bránilo. Pochybila

Po osmi měsících ombudsman uzavřel šetření případu dítěte, které pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) odvedla od matky i přes jeho silný nesouhlas.

Odebrání je zachycené na videu, s jehož obsahem je redakce seznámena. Chlapec v něm nahlas pláče, volá o pomoc a opakuje, že nikam jít nechce. Přesto ho sociální pracovnice za doprovodu policie odvedla.

Matka dítěte se následně obrátila na Kancelář veřejného ochránce práv a požádala o prověření postupu při zásahu. Dětský ombudsman nyní konstatoval, že v některých věcech OSPOD skutečně pochybil.

„Pracovnice OSPOD, která vykonávala (…) pracovní pohotovost, nepostupovala správně, když přes zjevný nesouhlas odvezla Davida (z důvodu ochrany soukromí dětí jde o změněné jméno, pozn. red.) od matky k jeho tetě, protože k tomu neměla oprávnění,“ napsal ve zprávě o šetření Martin Beneš.

V čem konkrétně postupoval OSPOD nesprávně, popsal ombudsman podrobně v devatenáctistránkové zprávě.

Magistrát v Ústí nad Labem, pod nějž dotčený OSPOD spadá, věc odmítl komentovat. Úřad má teď třicetidenní lhůtu na to, aby se ke zprávě vyjádřil. „Považujeme za korektní nejprve využít tento procesní prostor a poskytnout naše stanovisko příslušnému orgánu, který šetření vedl. Z tohoto důvodu se v tuto chvíli nebudeme k jednotlivým závěrům zprávy ani případným opatřením, personálním či organizačním otázkám blíže vyjadřovat,“ reagoval mluvčí Marek Lukinič.

Případ Seznam Zprávy popsaly v několika dřívějších textech. Sociální pracovnice dítě odebrala loni v listopadu. Situaci předcházel komplikovaný a vyhrocený spor rodičů ohledně péče o dnes osmiletého chlapce, který se táhne od roku 2020.

Soud dítě původně svěřil matce, zároveň rozhodl o rozsahu styku s otcem. Ta mu ho ale opakovaně odmítala předávat. Dlouhodobě totiž tvrdí, že u něj syn nechce být. Matka upozorňovala také na údajné fyzické násilí nebo vulgarity ze strany otce. Věc několikrát prověřovala policie a dítě vyšetřovali odborníci, toto tvrzení se ale nikdy neprokázalo. Státní zastupitelství naopak na matku podalo obžalobu pro spáchání trestného činu maření výkonu soudního rozhodnutí a vykázání. Soud o něm však dosud nerozhodl.

Podle loňského soudního verdiktu má být dítě nyní ve výlučné péči otce. „Soud vyhověl návrhu otce s upozorněním na přítomné prvky manipulace a emočního týrání ze strany matky. Uvedl, že v péči otce se dítě projevuje spokojeně,“ stojí ve zprávě dětského ombudsmana.

Matka ale tvrdí, že k ní chlapec opakovaně utíká. Druhá strana tyto útěky považuje naopak za zinscenované. Právě v jedné z těchto situací zasáhla pracovnice OSPOD a dítě od matky odvedla – navzdory tomu, že naříkalo a silně se bránilo.

Chlapec navíc řekl, že ho otec a jeho přítelkyně bijí. Známky jakéhokoli fyzického násilí ale podle prohlídky sociální pracovnicí nenesl, stejně situaci zhodnotila pediatrička, která ho také vyšetřila.

Sociální pracovnice ale podle Kanceláře veřejného ochránce práv dítě nesměla odvést – neměla k tomu totiž oprávnění. „Dítě nesmí být odděleno od svého rodiče proti jeho vůli, ledaže příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a v příslušném řízení určí, že takové oddělení je potřebné v zájmu dítěte,“ konstatoval Beneš.

Ke stejnému závěru dospěl i Krajský soud v Ústí nad Labem. Zásah byl podle něj nezákonný. Konstatoval, že sociální pracovnice při odebírání dítěte jednala mimo své pravomoci – správně se měla obrátit na soud, aby nařídil výkon rozhodnutí.

S tím však Magistrát města Ústí nad Labem nesouhlasí. Rozhodnutí zatím není pravomocné, úřad proti němu podal kasační stížnost.

Týden po popsaném incidentu dítě uteklo znovu – OSPOD však řešil situaci jinak. Chlapec zůstal u matky do následujícího dne a otec si ho následně převzal ve škole.

Stanovisko dětského ombudsmana je detailní. Upozornil v něm i na další oblasti, ve kterých podle něj orgán sociálně-právní ochrany dětí nepostupoval správně.

Jedna z výtek se týká nedostatečného zaměření na to, zda dítě dostává adekvátní psychologickou nebo psychoterapeutickou péči. „Ať už David potřeboval zpracovat dopady rodičovského konfliktu, manipulaci matky, či autentický, hluboce zakořeněný strach z otce, vyžadovalo si to odbornou a hlavně dlouhodobou péči,“ napsal Beneš.

„OSPOD nepostupoval správně, když dostatečně neapeloval na matku, aby Davidovi zajistila dlouhodobou psychologickou nebo psychoterapeutickou péči, případně nepřistoupil k jejímu nařízení,“ pokračuje jeho stanovisko.

Další z problémů se pak týkal takzvaného individuálního plánu ochrany dítěte. Tento dokument vytváří OSPOD na základě posouzení situace dítěte a jeho rodiny. Popisuje, co dítě ohrožuje, jaká opatření mají zajistit jeho ochranu a jakou pomoc rodina potřebuje. Součástí plánu je také harmonogram jednotlivých kroků.

Rodina sice plán měla, zpráva ale naznačuje, že bylo jeho pojetí spíše formální. „Při práci s plánem docházelo k přebírání cílů z předchozího, a to i přesto, že opakovaně nedošlo k jejich naplnění a bylo zřejmé, že nejsou funkční. Chyběly také konkrétní kroky k dosažení stanovených cílů, stejně jako snaha o zajištění psychologické podpory,“ namítl například Beneš.

Připouští přitom, že formální nedostatky nutně neznamenají pochybení při výkonu ochrany. „Jsem toho názoru, že ve složitých případech, jako je právě tento, by měl plán být významně komplexnější a OSPOD by ho měl vyhodnocovat v kratších časových intervalech. Rodiče se také mají podílet na jeho tvorbě. Jedině tak se mohou ztotožnit s v něm obsaženými cíli a naplnit doporučená opatření,“ shrnul.

Některé námitky stěžovatelky, tedy matky dítěte, ombudsman naopak vyvrátil. Na základě svého zkoumání například odmítl tvrzení o tom, že dotčená sociální pracovnice stranila otci nebo že se nedostatečně zabývala informacemi o možném špatném zacházení s dítětem ze strany otce.

„Neshledal jsem důvod pochybovat o objektivitě postupu sociální pracovnice OSPOD,“ uvedl ochránce.

Pochybením podle něj nebyla ani situace, kdy sociální pracovnice vstoupila do bytu matky. Nejdříve si totiž vyžádala její přítomnost, poté, co situace eskalovala, ji vyzvala k opuštění domácnosti.

„V tomto případě se jednalo o dítě vyhodnocené jako ohrožené, které se navíc nacházelo ve značně vypjaté situaci. OSPOD měl právo dítě navštívit v domácnosti a prověřit, jakým způsobem o něj matka v danou chvíli pečuje a jak se dítě chová,“ zhodnotil Beneš.

OSPOD podle něj navíc postupoval správně i jako kolizní opatrovník dítěte: „Hájil nejlepší zájem Davida, který spatřoval v možnosti obou rodičů podílet se na jeho výchově.“

Zprávu o výsledku šetření dostává nejen stěžovatel, ale také příslušný úřad (v tomto případě ústecký magistrát). Ombudsman po něm požaduje vyjádření a kroky k nápravě zjištěných nedostatků. Pokud úřad nereaguje nebo potřebná opatření nepřijme, může jejich podobu navrhnout sám.

Pokud ale úřad i poté zůstává nečinný nebo opatření odmítá, může o tom dětský ombudsman informovat nadřízený úřad – v tomto případě Krajský úřad Ústeckého kraje – nebo případ medializovat. „K druhému kroku však v případech, ve kterých figurují citlivé údaje o dítěti a jeho rodině, přistupuje pouze výjimečně,“ uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Michaela Vaisová.

Jiná oprávnění dětský ombudsman ze zákona nemá. „Z naší zkušenosti však vyplývá, že váha závěrů dětského ombudsmana je poměrně vysoká. Úřady se snaží popsaná pochybení napravit nebo nastavit vnitřní postupy tak, aby v budoucnu nedocházelo k obdobným pochybením,“ doplnila Vaisová.

Loni kancelář ombudsmana vyřídila 1345 podnětů týkajících se dětí. Takzvané rodinně-právní věci výkonu sociálně-právní ochrany dětí patří mezi nejčastější podněty. Z toho 161 podnětů přišlo přímo od dětí, nejčastěji je trápily právě rodičovské spory a vztahy s příbuznými, odebrání z péče rodičů nebo náhradní rodinná péče.