Článek
Když Seznam Zprávy na jaře před maďarskými parlamentními volbami navštívily Felcsút, vesnici, kde Viktor Orbán vyrůstal, téměř každá větší stavba vedla k jedinému jménu: Lőrinci Mészárosovi.
Bývalý instalatér, dnes nejbohatší Maďar a symbol ekonomického systému, který někdejší premiér za šestnáct let vlády vybudoval kolem strany Fidesz. Teď jeho firmy přišly o jednu z největších připravovaných státních zakázek.
Kabinet premiéra Pétera Magyara zrušil soutěž na výstavbu rychlostních silnic M86 a M87 na západě země. Nešlo o běžnou stavební zakázku. Vítězná firma by silnice postavila a následně je po dobu 30 let provozovala a udržovala. Stát by jí za to jako koncesionáři postupně vyplácel předem sjednané poplatky.
O zakázku usilovaly společnosti Lőrince Mészárose a Lászlóa Szíjje, dvou podnikatelů, kteří patří k největším vítězům orbánovského Systému národní spolupráce označovaného zkratkou NER.
Podle serveru Telex by vítězná nabídka znamenala pro stát závazek zhruba 1,7 bilionu forintů, v přepočtu asi 114 miliard korun, rozložený do třiceti let. Samotná výstavba dvou rychlostních silnic měla stát v přepočtu asi 24 miliard korun, zbytek připadal na jejich provoz, údržbu a odměnu koncesionáře.
Telex také spočítal, že projekt kalkuloval se ziskem v přepočtu kolem 284 miliard forintů, v přepočtu 19 miliard korun. Upozornil rovněž na to, že odhadované náklady na výstavbu dosahovaly v přepočtu asi 576 milionů korun za kilometr, zatímco u srovnatelných staveb ve střední Evropě bývají zhruba o polovinu nižší.
To, že se o zakázku ucházely právě firmy Mészárose a Szíjje, vyvolávalo pochybnosti ještě před rozhodnutím vlády. Oba podnikatelé totiž společně ovládají největší maďarskou dálniční koncesi platnou až do roku 2057.
Revize Orbánových smluv
Zrušená soutěž není jediný zásah nové vlády proti systému NER. Ministr dopravy Dávid Vitézy už v minulých týdnech oznámil revizi dalších infrastrukturních projektů připravených za Orbánovy vlády. Týká se to například projektu železničního spojení na budapešťské letiště nebo provozu dálnice M6.
Podle Vitézyho je „nepřijatelné, aby z veřejných peněz vznikala rozhodnutí nevýhodná pro stát“, proto nařídil smluvní i trestněprávní prověrku.
Podobné revize teď dostávají i nový institucionální rámec.
Maďarský parlament totiž v úterý schválil vznik Národního úřadu pro navracení a ochranu majetku (NVVH). Pro zákon hlasovalo 143 poslanců, proti byli zákonodárci Fideszu.
Ustavení úřadu patřilo mezi hlavní předvolební sliby hnutí Tisza. Premiér Péter Magyar už během kampaně opakoval, že stát musí prověřit rozsáhlé převody veřejného majetku za posledních 20 let.
Veřejně přitom jmenoval právě Mészárose i bývalého ministra Jánose Lázára jako lidi, kterých se má prověrka týkat.
Nový úřad bude moci nahlížet do smluv, registrů i bankovních účtů, spolupracovat s policií, státním zastupitelstvím nebo daňovou správou a v případě podezření zahajovat trestní řízení.
Kabinet v důvodové zprávě uvedl, že hlavním cílem je „odhalení zneužívání veřejného majetku za posledních 20 let, vyšetření korupčních schémat a vytvoření právních podmínek pro navrácení nezákonně získaného majetku“.
Opozice nový úřad ostře kritizuje. Politici Fideszu ho přirovnávají ke komunistické tajné policii ÁVH. Poslanec Balázs Németh prohlásil, že půjde o „síť udavačů a hrozbu znárodňování připomínající nejtemnější komunistickou diktaturu“.
Vedle vzniku nového úřadu a revizí dálničních zakázek pokračuje vyšetřování několika korupčních kauz spojených s bývalou vládní garniturou. V sídle bývalé vládnoucí strany dokonce prokuratura nedávno zabavila servery.
Ze své funkce také ke konci srpna odstoupí dosavadní generální prokurátor Gábor Bálint Nagy, na jehož konec tlačil premiér Magyar.
