Článek
Není ničím novým, že se vrcholky Krkonoš potýkají s nadměrným množstvím turistů. Donedávna ale platilo pravidlo, že alespoň v noci má příroda čas si odpočinout.
To už dnes nemusí být úplně pravda. I několik stovek lidí například každý den vyrazí v časných ranních hodinách na výšlap na Sněžku, aby si užily krásný výhled na východ slunce. Někteří z nich přitom porušují pravidla pro pohyb v národním parku. Tento víkend to odhalila kontrola, při které strážci společně s policisty rozdali 23 pokut.
Přírodu ale může ohrozit i samotná přítomnost lidí v horách v nočních hodinách. „Příroda je tak neustále rušená, stresovaná a nemá klid,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Strážci národního parku se spolu s policisty vydali před nedělním východem slunce na speciální kontrolní akci na Sněžku. Co je k tomu vedlo?
Příchody na Sněžku monitorujeme díky sčítačům, takže víme, jak se tam pohybuje návštěvnost. A několik posledních let registrujeme výrazný nástup zájmu o výstup na Sněžku před východem slunce.
Z dat víme, že dva nebo tři roky zpátky v průběhu letních prázdnin na východ slunce mířilo průměrně asi 115 lidí denně. Každý den je to ale jiné, já jsem si to jednou šel vyzkoušet a nebylo jich tam 115, ale zhruba 400.
To je pro nás jako správce území strašně moc s vědomím toho, že v noci by příroda měla mít klid, odpočívat. Polský národní park má dokonce taková pravidla, že se tam v noci vůbec nesmíte pohybovat, protože turistika tam je možná pouze od východu do západu slunce.
Takže jsme se zaměřili ve spolupráci s policisty na důslednou kontrolu. Proběhlo to teď v neděli nad ránem a dost pravděpodobně to není poslední akce. Bylo tam dle mého odhadu 500 lidí. V tom velkém počtu je vždycky určité procento, kteří nebudou respektovat pravidla nebo třeba ani nebudou vědět, že jsou v národním parku.
I od veřejnosti jsme dostávali podněty, fotografie, zprávy o tom, že se to děje dennodenně a lidé sedí na plochách, které přes den pracně střežíme.
Víme, jaký je důvod, proč se výstupy za východem slunce tak rozšířily?
Náš kvalifikovaný odhad je, že za to mohou sociální sítě. Fotky východu slunce jsou krásné, romantické. Ale nevidíte, co se děje za fotoaparátem. Všichni fotografové krásných míst toto znají. Máte hezkou fotku, ale když foťák otočíte, tak zjistíte, že tam je dalších tři sta lidí, co fotí to samé. Taková místa jsou i na Islandu, v Norsku, nejsou to jen Krkonoše.
Východ slunce na Sněžce.
V čem může být turistika v noci problematická?
Má to více rovin. Jedna je legislativní. Nemáme nikde zákonem stanovený zákaz pohybu v noci. Když jste chodil po horách před 20 nebo 30 lety, byl jste překvapený, když jste na někoho narazil. Nejčastěji to třeba byli nějací profesionální fotografové. Dnes je ale opravdu noční turistika velmi populární a když nad ránem jdete ke Sněžce, vidíte dlouhého hada bludiček, tedy čelovek turistů. Připomíná to situaci v Himálaji, kde lidé stojí fronty na výstup na Mount Everest.
Není to tedy nic zakázaného. Ale samozřejmě si každý, kdo trochu rozumí přírodě, dokáže představit, že jí to nedělá úplně dobře. Podstata spočívá v tom, že když už přes den máme v horách tak vysokou návštěvnost, tak alespoň v noci by příroda měla mít klid a odpočívat. Ale když se tam lidé tlačí i v noci, tak je ta příroda neustále rušená, stresovaná a nemá klid.
Jaké konkrétní druhy na to mohou doplatit?
Na Sněžce hnízdí ptáci, které to samozřejmě ruší. Také sledujeme, že jelení zvěř, která je největším savcem v Krkonoších, v době turistické sezony mění svoje takzvané cirkadiánní rytmy. Za standardní situace je zvěř aktivní za šera, za soumraku a po zbytek někde leží a tráví a v noci spí. Registrujeme ale, že když se překlopí letní sezóna a začne obrovský pohyb lidí po horách, cirkadiánní rytmy zvěře se otočí. V době, kdy by měla odpočívat, je aktivní.
Strážci každopádně na místě udělili 23 pokut za přestupky. O co se jednalo?
I kdyby tam bylo 500 lidí, ale všichni stáli v prostoru pro turisty, tak se o tom dneska vůbec nebavíme. Ortodoxní ochranáři by zvedli obočí, ale z legislativního hlediska by to bylo v pořádku.
Křehké alpínské trávníky, které přes den chráníme sítěmi, nad ránem lidem slouží jako místa, kam si chodí sedat, kde si vaří kafíčka na různých vařičích, kde si ohřívají snídaně. A to je samozřejmě velmi špatně. Takže prakticky bez výjimky všechny přestupky, které jsme tam nad ránem museli řešit, souvisely s tím, že lidé v klidovém území vstoupili do volného terénu, kam vstupovat nesmí.
Souvisí nárůst noční turistiky i s tím, že se lidé chtějí vyhnout davům přes den?
Tento impulz za tím můžeme vidět. Lidé si chtějí užít přírodu v pohodě. Když jdete po horách v noci, nic vás neruší, vypnete smysly, může to být pro lidi i forma meditace. Takže já tomu rozumím. Ale na druhou stranu hájíme postoj ochrany přírody. Když zvěř nemá klid ani přes den, ani v noci, tak jí to logicky nedělá dobře.
Co s tím momentálně může KRNAP dělat?
Určitě nechceme vytvořit dojem, že turistika je špatně. Je dobře, když se lidé hýbou, a to i v noci. Ale upozorňujeme z pozice instituce, která má na starosti ochranu přírody, že je tady nějaký zájem veřejnosti na ochraně přírody, která může mít problémy s tím, že lidí po horách chodí strašně moc.
Nyní to samozřejmě není o úvahách, jestli prodávat povolenky na vstup do noční přírody, to je samozřejmě úplně fantasmagorie. Ale je třeba lidem neustále připomínat, že do hor přicházíme jen na návštěvu.
Takže úvahy o tom, že by se zakázala noční turistika jako v Polsku, nejsou na místě.
Ne, vůbec ne. Navíc to neumožňuje česká legislativa.
Každopádně, máme to pochopit tak, že apel Krkonošského národního parku nyní je: Nechoďte na východy slunce na Sněžku?
Ten apel by mohl být spíše obecnější: Dopřejte přírodě klid, alespoň v noci. A zamyslete se, zda opravdu potřebujete mít fotku východu slunce z vrcholu Sněžky.
