Životní úroveň roste a Češi se dožívají vyššího věku. Výrazně častěji ženy

Jde sice o malou a vlastně elitní skupinu lidí, kteří se dožili sta a více let. Statistiky ale ukazují, že i v Česku se téměř bájně vysokého věku začíná dožívat stále více osob. Do budoucna už navíc nepůjde o stovky, ale o tisíce a desetitisíce lidí.

Česká správa sociálního zabezpečení evidovala k červnu 1186 sto a víceletých. Jde o absolutní rekord. Vydržet ale nemusí dlouho. Už od roku 2021 se totiž posouvá s nově zveřejněnými daty každé čtvrtletí.

Pozoruhodnější je ale porovnání v dlouhodobějším horizontu. Před deseti lety - v červnu 2016 - žilo v Česku podle oficiálních dat 583 sto a víceletých. Od té doby se tak počet lidí v tomto věku zdvojnásobil.

Gerontoložka Iva Holmerová mluví o tom, že jsou tato data dobrým vysvědčením pro Českou republiku i tuzemské zdravotnictví. „Jsme zdravější, šťastnější a žijeme v bohatší zemi. Je lepší péče, lidé se o sebe sami lépe starají. Samá pozitiva,“ shrnuje data i trend.

Demograf Petr Mazouch, vedoucí Katedry ekonomické statistiky na Vysoké škole ekonomické, zároveň zdůrazňuje, že se potkávají „silné ročníky a zlepšení jejich úmrtnostních poměrů“.

„Za první světové války se narodilo málo dětí. Kolem roku 2015 proto začal počet sto a víceletých klesat,“ říká a upozorňuje tak na propad stoletých ve statistikách do roku 2019. Meziválečné ročníky ovšem podle demografa začaly být opět silné, a proto se trend otočil.

Socioložka Lucie Vidovićová, spoluzakladatelka týmu Centra pro výzkum stárnutí na Masarykově univerzitě, označuje dnešní sto a víceleté ve své podstatě za průkopníky trendu, který má teprve přijít.

„Kolem 80 let se nejčastěji umírá. A když přežijete tyto kritické roky, tak se vaše naděje na dožití zvyšuje,“ říká s tím, že u dnešní mladé generace se počítá s tím, že se daleko více z nich dožije sta let.

To potvrzuje i prognóza Eurostatu pro jednotlivé evropské státy. Konkrétně pro Česko odhaduje, že v roce 2045 tu bude žít rovných šest tisíc lidí v tomto věku. O pět let později už přes devět tisíc a v roce 2075 už téměř 29 tisíc.

Lucie Vidovićová dodává, že data o staletých potvrzují i další prognózy. „Extrémní dlouhověkost sto a více let je něco, v čem jsme se nespletli, a tím pádem se ukazuje, že se nejspíš nepleteme ani v ostatních věcech,“ říká a upozorňuje na to, že se státy budou muset připravit na celkové stárnutí populace.

„Musíme řešit, jestli je péče o člověka společenská hodnota a priorita. Dá se zvládnout pečovat o předpokládaný růst starší populace? Nepochybně se to dá, když budeme chtít,“ říká.

Data o staletých ukazují i jasnou dominanci žen oproti mužům. Na šest stoletých žen připadá jeden muž. V červnu tak bylo evidováno 1016 sto a víceletých žen a 170 mužů.

Podle gerontoložky Ivy Holmerové to souvisí s tím, že ženy zůstávají i ve vysokém věku aktivní alespoň v tom, že se starají o domácnost. Obecně tomu ale pomáhá i celkové nastavení společnosti.

„Nabízí ženám různé aktivity a možnosti, zatímco pro muže toho zase tolik není,“ dodává gerontoložka.

Všímá si toho i Jan Bartoš, ředitel Centra Elpida stejnojmenné organizace, která podporuje seniory v aktivním životě. V chystaném projektu chce s kolegy zkoumat, jak více zaujmout muže.

„Vzdělávání už dávno nevnímáme jen jako předávání znalostí, ale především jako klíčovou prevenci v oblasti zdravého životního stylu, delšího věku dožití a celkového wellbeingu. Přináší obrovské benefity – když se člověk naučí něco nového, posiluje to jeho sebevědomí, dává mu to pocit užitečnosti a pomáhá lépe zvládat životní změny spojené se stářím. Vstřebávání nových informací navíc udržuje mozek v kondici, díky čemuž lidé zůstávají déle soběstační, udržují si kontakty se společností a mají přátele. A právě vztahy zásadně ovlivňují dlouhověkost,“ říká.

Odkazuje se přitom i na přes 80 let probíhající výzkum o spokojeném životě na Harvardské univerzitě. Ten ukazuje, že dlouhověkost není primárně o financích, ani o fyzickém zdraví, klíčovým faktorem jsou kvalitní mezilidské vztahy. A právě vzdělávání seniorů, které vede k většímu napojení na společnost, se tak ukazuje jako významný preventivní nástroj pro dlouhý život.

„Když se ale podíváme na české statistiky Univerzity třetího věku, včetně těch z našeho vzdělávacího centra, vidíme 80 procent žen a jen 20 procent mužů, někdy dokonce 90 a 10 procent. Ptáme se, proč tomu tak je. Pokud je totiž vzdělávání základním preventivním nástrojem pro šťastné stáří, máme problém. Muži z něj systémově vypadávají. Narážíme zde na slepou skvrnu andragogiky, vzdělávání starších a seniorů,“ říká Bartoš.

Popisuje, že hypotézou je, že práce se seniory je nechtěně feminizovaná: „Využívá jazyk bližší ženám, nabízí témata přátelštější k ženskému světu a samotný důraz na sdílení a povídání oslovuje spíše ženy. Muže navíc odrazuje i běžná, školometská forma výuky. Učebny, lektor, slovo ‚výuka‘ mužským uším nezní nejlépe. Bývají v tomto věku uzavřenější, s menší schopností si přiznat, že něčemu nerozumí, nechápou, a snadněji se pak dostávají do izolace.“

Ředitel Centra Elpida proto chce usilovat o to, aby se nabízelo více služeb, které budou přizpůsobeny mužům.

S růstem počtu stoletých se také opětovně do popředí zájmů dostávají různé recepty na dlouhověkost. Socioložka Lucie Vidovićová připomíná, že je to prakticky odvěké lidské přání.

„Nejlépe známý příklad je už ze dvora Rudolfa II. Naše touha po dlouhověkosti vždycky přitahovala podnikatele, akorát dnes k tomu mají technologie,“ poznamenává a zmiňuje, že žádný z lidí, kteří se dožili sta let, se úctyhodného věku nedožili díky technologiím nebo doplňku stravy.

„Průlom přichází s ekonomickou stabilitou. Jak společnosti bohatnou, tak se dlouhověkost zlepšuje. To je jediné, co asi tak víme,“ říká Lucie Vidovićová. Zároveň poznamenává, že z výzkumů je zvyklá na různé specifické rady od dlouhověkých lidí.

„Lidský život je tak komplexní, že i století vám dají rady, třeba že si dají denně štamprličku. Jsou to věci, které zafungovaly jim, ale individuálně,“ dodává.

Podle gerontoložky Ivy Holmerové se poté rady na dlouhověkost stále opakují. „Je to kardiovaskulární prevence a dostatek aktivit, dostatek v sociální a spirituální oblasti i zdravé životní prostředí. A vracíme se i ke střídmosti, jez do polosyta, to je fakt důležité,“ shrnuje.

Demograf Petr Mazouch pak zmiňuje, že kardiovaskulární prevence je klíčová z pohledu žen kolem 80 let. „Tam je z jejich hlediska největší pravděpodobnost úmrtí. Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy, typicky si představte mrtvičku,“ říká.

A poznamenává, že například ve Francii prevenci zvládli a narazili na další překážku: neurodegenerativní nemoci jako Alzheimerova choroba či další případy demence.