Článek
Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok v dopise adresovaném dvojici mužů, kteří dříve uzavřeli sňatek v cizině, odmítl zapsání jejich oddacího listu do matriky na Slovensku. Jeden z uvedené dvojice Ivan Novotný to napsal v příspěvku na sociální síti a ohlásil podání žaloby.
Podle listu Denník N ministr tvrdí, že slovenská matrika nemůže manželství uvedené dvojice diplomatů zapsat, navzdory tomu, že Slovensko musí respektovat právo Evropské unie. Soud EU loni rozhodl, že státy evropského bloku musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi Unie. Slovensko má už roky v ústavě zakotveno, že manželství je svazkem muže a ženy.
Novotný a jeho kolega, bývalý šéf slovenské prezidentské kanceláře Metod Špaček podle dřívějších informací slovenských médií uzavřeli sňatek v roce 2020 v Rakousku. Loni pak požádali o zapsání tohoto sňatku do zvláštní slovenské matriky, kterou spravuje ministerstvo vnitra. Úřad ale v určené lhůtě o žádosti nerozhodl, na což letos v červenci poukázal šéf prokuratury Maroš Žilinka. Ten v této záležitosti využil své oprávnění a podal takzvané upozornění prokurátora z důvodu nečinnosti ministerstva.
Novotný kritizoval, že o žádosti ohledně zapsání jeho sňatku uzavřeného v cizině nerozhodla zvláštní matrika, ale odpověď dvojice dostala ve formě dopisu od ministra vnitra. Označil to za neskrývaný zásah do řízení, které má být vedené nezávisle a na základě zákona.
Podle Denníku N Šutaj Eštok uvedl, že slovenská matrika nemá právo uvedený svazek zapsat a že rodinný stav a podmínky uzavření sňatku nadále patří do pravomoci členských zemí EU.
Odmítavý postup slovenských úřadů v uvedené záležitosti není překvapivý. Slovenský premiér Robert Fico už dříve opakovaně řekl, že Slovensko by mělo zákonem zakázat uznávání sňatků, které páry stejného pohlaví uzavřely v zahraničí. Odvolal se přitom na loňskou novelu ústavy, kterou parlament do základního zákona doplnil ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Podle odborníků tím Bratislava zavedla v kulturně-etických otázkách přednost slovenského práva před právem evropským a mezinárodním.
