Článek
Městský soud v Praze projedná 2. září žalobu tří čerpacích stanic na ministerstvo financí kvůli zastropování cen pohonných hmot. Podle dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, soud na tento den předvolal zástupce žalobců i představitele ministerstva financí k veřejnému projednání žaloby.
Soudce Slavomír Novák původně plánoval spor rozhodnout bez veřejného jednání, podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové ale musel jednání nařídit. „Zákon umožňuje, aby soud rozhodl bez nařízení jednání, pokud lze věc posoudit pouze na základě listinných důkazů a pokud s tím souhlasí všichni účastníci řízení,“ uvedla mluvčí.
„Proto soud vyzval navrhovatele i odpůrce, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Jeden z účastníků však vyjádřil nesouhlas s takovým postupem. Z tohoto důvodu soud přistoupil k nařízení jednání,“ dodala Eliášová.
Právní zástupce čerpacích stanic Marek Dolejš redakci sdělil, že on námitku proti neveřejnému projednání žaloby nepodal. „Soud stanovil lhůtu, dokdy bylo možné proti tomuto postupu podat námitku. My jsme soudu nesdělili, že s tím nesouhlasím, a tím pádem byl dán náš souhlas s tím, aby se rozhodlo ve věci bez jednání,“ říká.
S neveřejným projednáním sporu tedy nesouhlasilo ministerstvo financí. Úřad ale na dotaz redakce, zda a proč takto postupoval, neodpověděl. „Bohužel s ohledem na probíhající soudní řízení se k této věci nemůžeme blíže vyjadřovat,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva.
Žalobci: Regulace byla nezákonná a špatně spočítaná
Ministerstvo financí zavedlo cenové stropy pro naftu a benzin počátkem dubna v reakci na prudký růst cen v důsledku útoku Spojených států a Izraele na Írán. Maximální prodejní cenu ministerstvo vypočítávalo jako součet průměru velkoobchodních cen a cen na světové burze z předchozího dne. K této částce si čerpací stanice mohly připočíst maximální povolenou marži ve výši 2,50 koruny na litr nafty. Úřad také snížil sazbu spotřební daně z nafty o necelé dvě koruny za litr.
Koncem dubna změnilo ministerstvo financí způsob výpočtu cenových stropů, kdy místo cen z předchozího dne zahrnulo do kalkulace třídenní průměr. V polovině května pak začala maximální ceny stanovovat vláda svými nařízeními, jež na rozdíl od opatření obecné povahy vydávaných ministerstvem financí není možné napadnout správní žalobou.
Maximální ceny byly zcela zrušeny 19. července. Za celou dobu trvání regulace přišel stát kvůli nižšímu výběru spotřební daně podle ministerstva financí zhruba o 3,5 miliardy korun.
Žaloba tvrdí, že ministerstvo vůbec nemělo ceny regulovat, protože nešlo o mimořádnou tržní situaci, která by podle zákona o cenách takový krok ospravedlnila. Po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022 byla podle žalobce situace na trhu pohonných hmot „prokazatelně tíživější“ než po útoku na Írán. Vláda tehdy ceny benzinu ani nafty přímo neregulovala, snížila ale spotřební daň.
Výpočet maximální ceny byl navíc podle žalobců diskriminační, protože obchodníky nutil prodávat naftu levněji, než za kolik ji nakoupili. Žaloba dovozuje, že tento problém uznalo i ministerstvo, když kvůli němu změnilo mechanismus výpočtu.
„Pokud odpůrce již po necelém měsíci účinnosti původní regulace přistoupil k podstatné změně metodiky a sám ji odůvodnil potřebou snížit denní volatilitu a zmírnit dopad na malé subjekty, jde o významnou indicii, že napadený cenový výměr nebyl v části týkající se motorové nafty nastaven zákonně, rozumně a přiměřeně již v době svého vydání,“ píše se v žalobě.
Žalobu na zrušení opatření obecné povahy podaly k Městskému soudu v Praze tři čerpací stanice a soud všechny sloučil do jednoho sporu. Jako první ministerstvo zažalovala čerpací stanice v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku, která vzniklou škodu vyčíslila na 80 tisíc korun.
Pražský městský soud bude v září rozhodovat pouze o případném zrušení cenové regulace ministerstva financí. „Pokud by soud opatření obecné povahy zrušil, pak by vznikla možnost, aby všechny subjekty, kterým vznikla škoda, požadovaly po státu náhradu této škody,“ říká právní zástupce čerpacích stanic Marek Dolejš.
