Článek
Dvacetiletý svobodník S. W. slouží u 41. mechanizovanému praporu v severočeském Žatci. „Jsem střelec-pancéřovník, mám u sebe protitankovou zbraň RPG-7 a můj úkol je ničit lehká nebo těžce obrněná vozidla,“ popisuje Seznam Zprávám náplň své práce. Redakce jeho totožnost zná, kvůli ochraně vojáka ji ale neuvádí.
S armádou se S. W. poprvé seznámil díky dobrovolnému vojenskému cvičení. Vojenský život ho tam chytl natolik, že se rozhodl stát vojákem z povolání, jenže cestu do profesionální armády mu tehdy znemožnilo jeho vzdělání – má totiž jen základní školu.
50 tisíc jako základ
„Jsem částečně Němec, takže jsem studoval základní školu v Německu a hned potom jsem tam začal pracovat na pile a neviděl jsem potřebu si doplnit vzdělání, nic mě k tomu v tu dobu nevedlo,“ vysvětluje, proč se tehdy rozhodl nepokračovat se studiem dál.
Všechno se pro něj ale změnilo loni v polovině roku s novelou zákona o vojácích z povolání. Nová legislativa přinesla řadu novinek na podporu náboru do ozbrojených sil, včetně možnosti nabrat na určitou dobu právě lidi bez výučního listu, což byl do té doby nepřekročitelný minimální požadavek.
„Umožníme nastartovat život mladým lidem, kterým se třeba začátek nepovedl. Historicky armáda umožňovala sociálně slabším lidem, aby si znova nastavili svůj život,“ zdůvodňoval před rokem pro Radiožurnál změnu náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč, tehdy ještě v roli prvního zástupce šéfa armády.
Stejně to vnímá i S. W., který byl jedním z prvních, kdo se po změně zákona loni na začátku léta přihlásil. „Pomohlo mi to nastartovat kompletně život. Na pracovním trhu totiž nemáte se základkou úplně velký výběr. V armádě jsem už od začátku mohl dělat, co mě baví, a i platově jsem si polepšil,“ říká. Aktuální minimální nástupní plat je i na nejnižší pozici téměř 50 tisíc korun hrubého.
250 dalších volných míst
Rok poté slouží v armádě podle její mluvčí Anežky Vrbicové tři desítky lidí se základním vzděláním. A jak uvádí náborový web, volných pozic, kam může nastoupit člověk pouze se základní školou, je ještě dost.
„Chceme obsadit 250 míst, kde uchazečům stačí ukončené základní vzdělání. Nejvíce takových pozic – kolem 120 – máme momentálně v jižních Čechách, tedy především u 15. ženijního pluku v Bechyni, 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci a u 42. mechanizovaného praporu v Táboře,“ píše na armádním webu náčelnice odboru doplňování personálu armádní Agentury personalistiky Michala Trněná.
Jak ale upozorňuje mluvčí generálního štábu Vrbicová, služba vojáků se základní školou s sebou nese několik omezení. „Osoby se základním vzděláním mohou sloužit pouze v krátkodobém služebním poměru v délce 6 až 23 měsíců,“ říká Vrbicová. Poté musí odejít anebo si dodělat výuční list či maturitu.
Kromě toho můžou získat jen hodnost svobodníka, což je druhá nejnižší hodnost v české armádě. To zákonitě omezuje i okruh pozic, které můžou tito lidé zastávat, jde například o střelce, řidiče, ženisty, mechaniky nebo strážné.
Nicméně pokud chtějí v armádě zůstat a mají zájem si studium doplnit, vojsko je v tom podpoří. „Pokud se nám tito lidé osvědčí, tak jim budeme nabízet, aby mohli nastupovat na odborná učiliště nebo si dodělat střední školu. Zkusíme s nimi pracovat tak, aby si mohli najít další uplatnění v armádě,“ sliboval loni Miroslav Hlaváč.
Dálkově teď studuje výuční obor i svobodník S. W. „Potom mám v plánu si dodělat maturitu,“ říká.
