Nejodhodlanější bránit Česko se zbraní jsou „sněhové vločky“

Slavnostní přísahou skončil minulý týden třetí ročník dobrovolného vojenského cvičení pro plnoleté středoškoláky a armáda tak získala téměř tisícovku nových vojáků v záloze.

Během zkráceného měsíčního výcviku se studenti naučili základní vojenské dovednosti, jako je práce se zbraní nebo ošetření raněného, a pokud by se bezpečnostní situace zhoršila, vojsko je může přednostně povolat na pomoc.

„Náročné to bylo nejvíc po psychické stránce, důležitá byla spolupráce s týmem. Bylo strašně důležité vydržet, protože když spíte jenom tři nebo čtyři hodiny, tak je potom náročné celý den držet krok a dělat, co se po vás chce,“ hodnotí zkušenost devatenáctiletý Alex Sochor, jeden z 982 letošních úspěšných absolventů.

Na měsíční prázdninové cvičení se přihlásil nejen kvůli rodinné tradici – jeho pradědeček bojoval ve druhé světové válce, dědeček velel tankové divizi a otec je novodobým válečným veteránem – ale hlavně proto, že „každý říká něco jiného a já jsem chtěl vědět, jak to doopravdy je“.

Výcvik ho nadchl tak, že se rozhodl následovat rodinnou tradici a stát se vojákem z povolání. „Utvrdilo mě to v tom, že armáda je fakt super, žádná stará vojna,“ pochvaluje si mladík, který má čerstvě po maturitě.

Alex a ostatní středoškoláci, kteří část prázdninového odpočinku vyměnili za dril a nepohodlí, nabourávají hlavně mezi staršími ročníky zažitou představu o mladé generaci přecitlivělých, křehkých „sněhových vloček“, jak se lidem z generace Z, tedy těm ve věku mezi 14 a 29 lety, někdy říká.

Překvapení v tomto směru přináší i pohled na data. Mladí mezi 18 a 29 lety mají ze všech ostatních věkových kategorií vůbec největší důvěru v českou armádu (81 % vs. průměr celé populace je 76 %). A tato důvěra se navíc promítá i do jejich ochoty bránit Česko se zbraní v ruce v případě napadení země. Ukazují to data výzkumné agentury STEM z loňského léta.

„U mladých lidí je ochota se zapojit se zbraní v ruce nejvyšší ze všech ostatních věkových kohort: 36 % lidí mezi 18 a 29 lety by šlo do obrany Česka se zbraní v ruce,“ shrnuje výsledky dotazování analytik STEM Jiří Táborský.

Kromě toho data prozrazují ještě další zajímavou věc. Mladí pod 30 let jsou oproti starším Čechům a Češkám nejvíc otevření absolvování vojenského výcviku, pokud by trval jeden měsíc. Tuto možnost si vybrala čtvrtina z nich.

„Zájem je, ochota taky a jediné, o čem se bavíme, je případné navýšení kapacity na straně armády. Počty přihlášených totiž výrazně převyšují počty přijatých. Je tedy otázka, pokud by se přihlásilo do armády ještě víc lidí, jestli je dokáže nabrat a někde umístit,“ zamýšlí se analytik Táborský.

Třeba loni projevilo skrze virtuální náborové středisko zájem o vstup do armády přes sedm tisíc lidí, přijato jich nakonec bylo kolem dvou tisíc. Přibližně tisícovka vojáků ročně z armády odejde.

„Někteří ztratí zájem v průběhu procesu, někteří neprojdou přes další zákonné podmínky. Zdravotně dnes neprojde cca 16 %. Nezařadíme každého, protože se nepotká zdravotní stav uchazeče s nabídkou míst, nebo si uchazeč nevybere z nabídky. Ne vždy se totiž potká nabídka s očekáváním uchazeče,“ vysvětluje mluvčí generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová.

Kromě toho ale armáda naráží na limity, kolik lidí dokáže ročně vycvičit. V současné době totiž začíná cesta každého budoucího vojáka v kurzu základní přípravy ve Vyškově u Brna. Doposud tamní Velitelství výcviku-Vojenská akademie dokázala v sedmi turnusech vycvičit maximálně 3500 nových profesionálních vojáků a aktivních záložníků. To se ale teď mění.

„Od září navyšujeme kapacitu až na dřeň. Budeme mít 900 rekrutů, pak každý další měsíc by už mělo být maximum natrvalo nastaveno na 850,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí vyškovského výcvikového centra Martin Kresta. Celkem by tedy ročně mohlo kurzem základní přípravy projít až bezmála šest tisíc rekrutů.

A není to jediná změna, kterou ve Vyškově udělali. Už loni na začátku roku zapojili do výcviku větší možnost e-learningu. „Nemění se tedy to, co musí voják po absolvování základní přípravy umět. Mění se především to, jakým způsobem jej k těmto znalostem a dovednostem vedeme,“ vysvětluje krok Lukáš Pecha, který má na starost kurz základní přípravy.

„Každá generace vyrůstá v jiném prostředí a to přirozeně ovlivňuje způsob, jakým získává informace, komunikuje nebo se učí. Neznamená to, že je horší, nebo lepší než generace předchozí. Je jednoduše jiná,“ doplňuje.

Armáda má ohledně náborů velké plány. V následujících letech by se české vojsko mělo rozrůst ze současných přibližně 29 tisíc na téměř 40 tisíc mužů a žen v uniformě. Právě tolik je podle bývalého náčelníka Karla Řehky potřeba, aby Česko dokázalo splnit vše, co slíbilo zařídit pro společnou obranu NATO, pokud by na něj zaútočilo Rusko.

Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) má teď armáda pět let na to, aby nabrala co nejvíc lidí, než „nás dožene demografický vývoj ve společnosti“.

„Víme, že okno příležitosti pro armádu je někde v následujících pěti letech. Proto i já jsem od začátku tvrdil, že prioritou jsou lidé. Je to napsáno i v programu prohlášení vlády, je to napsáno i v připravované Koncepci výstavby Armády České republiky,“ řekl na začátku června Zůna Radiožurnálu.

Podle předsedy České demografické společnosti Luďka Šídla budou z pohledu demografie pro armádu příznivé podmínky trvat ještě déle – a to až do roku 2040.

„V následujících cca 15 letech budou ještě vstupovat do náborového věku generace z ročníků, kdy se v Česku rodilo kolem 110 tisíc živě narozených, současný pokles porodnosti se projeví až po roce 2040. O to více je nutné plánovat i s delším časovým horizontem,“ říká Šídlo.

Schopnost armády naplnit personální cíle tak podle něj nesouvisí ani tak s demografií, jako s modernizací vojska, jeho atraktivitou a finančními možnostmi, jaké může mladým lidem nabídnout.

Stejně to vidí jeho kolegyně z Karlovy univerzity demografka Eva Waldaufová. „Zhoršená situace bude ve 40. letech, kdy do období dospělosti dozrají hodně slabé ročníky, které se rodí v posledních letech. Nezáleží tak pouze na počtu potenciálních rekrutů, ale taky na tom, jak mladí lidé budou ochotní vstupovat do armády. Demografie je jen jeden střípek, který to ovlivňuje,“ zdůrazňuje Waldaufová.

Podle ředitelky výzkumu agentury STEM Jitky Uhrové mladou generaci – z pohledu armády potenciální rekruty – charakterizuje hlavně to, že prožila v mladém věku několik velkých krizí v rychlém sledu.

„Byl to covid, který naprosto zasáhl do životů všech a znamenal velký převrat v běžném fungování. Pak konflikt na Ukrajině, který přinesl znejistění pocitu bezpečí, ve kterém žijeme, a toho, že může situace nějak eskalovat. K tomu se pak přidaly ekonomické problémy,“ vyjmenovává Uhrová.

„A to všechno pro tuto generaci znamená, že obavy z budoucnosti a pocit nejistoty je u nich silnější než u starších,“ shrnuje analytička. Mladí podle ní tak více prožívají obavy z nezaměstnanosti nebo strach, že si nebudou moct dovolit nejen vlastní, ale ani nájemní bydlení.

To vše podle analytika Táborského přináší armádě příležitosti, na co by se mohla zaměřit, aby vypadala v očích mladých lidí atraktivně: „Jedinou jistotou stávající generace po celou dobu jejího života je nejistota, kterou způsobuje ekonomika, válka nebo taky umělá inteligence. A armáda může nabídnout něco, co relativně málokdo – tedy jistotu.“

Nicméně se to podle něj neobejde bez toho, aby se armáda mladým částečně přizpůsobila. „Spousta pozic v armádě se dá teoreticky provádět jinak než dnes. Typicky je velká poptávka po home office, po zkrácení pracovní doby a tak dále. A všechny různé administrativní pozice, které armáda má, by tímto způsobem řešitelné byly. Je to o ochotě a schopnosti instituce reagovat na potřeby, aby byla služba pro lidi zajímavá,“ myslí si Táborský.

Generální štáb si to uvědomuje a nedávno si nechal vypracovat průzkum zaměřený na vojáky do třiceti let. „Jeho cílem bylo lépe porozumět jejich zkušenostem s náborem i se službou, motivaci ke vstupu a setrvání v armádě i okolnostem, které mohou vést k předčasnému odchodu,“ přibližuje mluvčí armády Sobarňa Košvancová.

Co konkrétního průzkum ukázal, však nyní nechce armáda komentovat. „Navazující aktivity jsou nyní na začátku, proto bude možné konkrétnější výsledky a případná opatření představit až po jejich projednání a praktickém ověření,“ dodává mluvčí.