Článek
Krátká a dobrovolná, ale zároveň by na ni vláda měla mít možnost lidi povolat. Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka poprvé blíže vysvětlil, jak si představuje vojnu, kterou je podle něj potřeba v Česku zavést.
„Když se mě zeptáte na názor, potřebujeme nějakou formu vojenského výcviku,“ řekl šéf armády v pondělí dopoledne ve Sněmovně, kde vystupoval na konferenci o aktuálních bezpečnostních hrozbách. Takovou změnu by ale museli odhlasovat politici a vyžadovalo by to úpravu legislativy.
„Představte si systém, kdy povoláte lidi na tři měsíce, ideálně třeba v jejich posádce, budete s nimi jednat úplně stejně jako s profesionálními vojáky, budou úplně stejně odměňovaní a zorganizujete to tak, že tam nebudou dělat nesmysly, ale budou se věnovat zajímavým věcem a něco se naučí,“ přiblížil Řehka svou vizi.
Cílem je, aby co nejvíc lidí získalo základní vojenský výcvik a stali se tak součástí zálohy ozbrojených sil. Tam jsou dnes tisíce lidí, kteří v minulosti absolvovali dřívější povinnou vojnu a vláda by je povolala na pomoc armádě v případě krize.
Nejedná se o veřejnosti známější aktivní zálohu, která s armádou několikrát ročně cvičí. Lidé, kteří jsou součástí „velké zálohy“, častokrát po absolvování vojny už s armádou do kontaktu nepřišli. Navíc jde o starší ročníky, a jejich reálná využitelnost je tak podle Řehky sporná.
Navíc se tato záloha ročně smrskne o desítky tisíc lidí, kteří jsou z ní vyřazeni po dosažení 60 let věku.
Jak upozorňuje Řehka, systém na doplnění čerstvých posil dnes neexistuje. Napravit by to podle něj mohlo právě zavedení dobrovolné vojny, kdy by lidé získali základní dovednosti a armáda by je v krizi mohla lépe využít.
Prošustrovali jsme čtyři roky, míní Řehka
S touto myšlenkou přišel šéf armády poprvé před dvěma lety, pochopení u politiků ale nenašel a sám vždy zdůrazňuje, že jde hlavně o jejich rozhodnutí, ke kterému je navíc potřeba podpora velké části společnosti. „Trochu jsme prošustrovali poslední čtyři roky, kdy po začátku války na Ukrajině byla společnost velmi otevřená v podstatě téměř čemukoliv,“ zalitoval Řehka.
I když je podle něj nezbytné, aby vláda měla možnost lidi na výcvik povolat, ať chtějí, nebo ne, myslí si, že to nebude potřeba. „Když se to dobře nastaví, nebude problém s dobrovolností,“ věří šéf armády.
Optimismus mu dodává prázdninový výcvik pro studenty středních škol, který armáda letos pořádá potřetí a který se setkal s velkým úspěchem. Vojáci si podle Řehky nemohou stěžovat na nedostatek zájemců, ale naráží na vlastní nízké kapacity, kolik lidí zvládnou ročně vycvičit.
Řehka také na pondělní konferenci zopakoval, že současný model armády – tedy malý sbor profesionálů s několika málo tisíci aktivních záložníků – se hodil pro operace v Afghánistánu, ale neodpovídá aktuální bezpečností situaci a hrozbám.
Úkoly, které Česko dostalo od NATO, budou podle prvních odhadů generálního štábu vyžadovat, aby měla česká armáda v budoucnu minimálně 37 a půl tisíce vojáků z povolání. Dnes v ní slouží přes 25 tisíc lidí.
„Už se dostáváme u vojáků z povolání a aktivních záloh do takových čísel, že si myslím, že bude velmi těžké z hlediska demografie těchto čísel dosáhnout a dlouhodobě je udržet. Takže myslím, že nějaká změna je potřeba, a myslím si, že to bude obnášet nějakou novou formu vojenské služby,“ shrnul Řehka, kterého by měl za pár týdnů vystřídat v čele armády jeho dosavadní zástupce Miroslav Hlaváč.
Na jeho volbě se shodla vláda minulý týden i přes odpor ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Jmenovat do funkce ho musí ještě prezident Petr Pavel.
