Článek
Vláda se vrátila z dovolené a první tisková konference se odvíjela v překvapivě defenzivním duchu. Premiér Babiš (ANO), ministr životního prostředí Červený (Motoristé sobě) a ministr zemědělství Šebestyán (za SPD) trávili dlouhé minuty vyvracením dojmu, že vláda podcenila sucho a že proti němu dělá málo.
Ten dojem se totiž evidentně rozhostil. Není jen, jak tvrdí členové kabinetu, smyšlenkou médií, opozičních politiků nebo některých lobby, které se na věc dívají jinak než Babiš.
Do středy minulého týdne, než premiér přizval do svého videa exministra Brabce, to vypadalo, že vláda nijak naléhavě nezaznamenala ani první, ani druhou vlnu extrémních veder, ani po nich následující sucho, kterým vyvrcholilo neblahé podnebí posledních měsíců nebo spíš let.
Vážnosti situace v minulých týdnech neodpovídala vládní reakce, ale ani zakřiknutý hlas většiny opozice. V médiích se tváří v tvář strádání střídali napůl zoufalí hydrologové, klimatologové, zemědělci, zdravotníci a odborníci na lesní požáry.
Od čtvrtka, kdy svolal tiskovou konferenci na Slapskou přehradu, se Andrej Babiš politický deficit pokouší dohnat. Sucho řeší. Jako obvykle přímo a hned. V pondělí jsme slyšeli, že ho řeší celá vláda a sloveso „řešit“ použil ministr Červený snad dvacetkrát. V pořádku, překotná iniciativa je rozhodně lepší než předchozí polospánek.
Až na to, že suchu je to jedno. A že si existuje úplně bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci, a bez ohledu na to, jestli Babiš oznamuje obnovení Národní koalice proti suchu, což sice zní mocně, ale samotný název čelí přírodní pohromě jen jejím zaříkáváním.
Až na to, že suchu je jedno, kolikrát členové vlády na tiskovce nenechají nit suchou na svých předchůdcích. Kteří se samozřejmě v letech 2022 až 2025 pokoušeli na sucho reagovat zhruba stejně, ale neměli přitom tolik vlaječek v klopách ani Národní koalici.
Stejně tak je suchu jedno, kolikrát ministr Červený bude tvrdit, že by pracoval a řešil ještě lépe a víc, nebýt problémů na straně Evropské komise, která prý ani není schopná říct, kolik miliard nám dá.
Suchu je ale také jedno, že ministerstvo životního prostředí vyzvalo Český hydrometeorologický ústav, aby od příštího roku škrtl pětinu pracovních míst. Což byl jeden z nejabsurdnějších počinů motoristického vedení, ve světle akutního sucha ještě otřesnější než předtím. Mimochodem, ředitel ČHMÚ se stal i členem Babišovy Národní koalice proti suchu.
Takže platí, že napřesrok státní meteorologové bojují se suchem v proškrtané sestavě? Takové nápady vypovídají o tom, jak vážně vláda hrozbu bere, víc než deset videí a tiskových konferencí dohromady.
Souvislosti:
V programovém prohlášení svítí v pasáži „Další klíčové oblasti“ závazek: „Vláda bude chránit přírodu a krajinu jako základní bohatství naší země. Zaměří se na účinná opatření proti suchu, na obnovu lesů a zadržování vody v krajině.“ To je správně řečeno. Až na to, že dál se o tom moc konkrétního nedozvídáme. Nejkonkrétnější je vláda ohledně budování přehrad, u kterého samozřejmě nesmí chybět věta o nepříteli: „Zabráníme blokádám budování vodních děl aktivisty.“ Kolika takových blokád jste si za posledních dvacet let všimli?
Jez v Děčíně za bratru osm až deset miliard by se suchem nejspíš nehnul, navzdory představě ministra technokrata Červeného. Není náhodou, že ve vládním prohlášení se o něm mluví v kapitole Doprava, a ne Životní prostředí.
Zadržovat vodu v krajině pomůže prozíravé lesní hospodářství, to zmiňuje vláda správně. Teoreticky. Naopak velmi prakticky navrhla a prosadila ve Sněmovně stavební zákon, který uvolňuje možnosti zastavování půdy, včetně té nejcennější. Betonování krajiny halami, parkovišti a vůbec infrastrukturou suchu nebrání, ale jde mu vstříc. To je příliš vysoká daň za rozvoj.
Přečtěte si také:
O tom, že sucho je odvrácenou stranou průmyslového zemědělství, že těžké stroje a chemie na velkých lánech nebývají pro vodní režim to pravé ořechové, se vládní prohlášení nezmiňuje. Vláda ale slibuje, že „podpoří dobrovolná adaptační a retenční opatření v krajině – remízky, větrolamy, meze a malé vodní nádrže“. Výborně - až na to, že o tom slyšíme za Sobotkovy, Babišovy, Fialovy a další Babišovy vlády, to není žádný objev. A že investice do téhle bohulibé činnosti jsou zlomkem v porovnání se sumami, s jakými operuje například Státní fond dopravní infrastruktury.
Příznačné je, že vláda z dobrých důvodů reaguje na sucho pod tlakem toho, jak země vypadá v srpnu 2026. Ale snad cokoli, co schválí a udělá, se neprojeví ani tento měsíc, ani letos, někdy ani v tomto volebním období a někdy možná ani za života dnešních padesátníků.
Dobrá odpověď na oteplování a na sucho - a je jedno, jestli se jmenuje Národní koalice nebo jinak - musí být dlouhodobá a politické garnitury si ji musí předávat mezi sebou. Připisovat si při tom dílčí zásluhy jistě lze, ale suchu je to jedno. Kašle na to, kdo potřebuje PR.
Česko jako – podle Babiše – „nejlepší místo pro život na celé planetě“ nám povážlivě usychá před očima. Až začne pršet a do řek a studní se vrátí voda, sucho může sejít z očí, ale ne z myslí politiků. Měli by v sobě oživit - a speciálně u této vlády to zní neuvěřitelně - pokoru, protože musí počítat s tím, že příroda nezná volební období a s výsledky jejich práce se budou vyrovnávat příští generace.
