Článek
Juříková, jež je zároveň kurátorkou projektu, vybírala ze špičkových i z drobnějších prací od celkem asi 120 umělců. Přehlídku lze v budově Městské knihovny na pražském Mariánském náměstí zhlédnout do 30. srpna.
V posledních 13 letech se galerii podařilo díky příspěvkům od svého zřizovatele, tedy hlavního města, získat 2366 uměleckých předmětů, přičemž v letech 2000 až 2012 šlo jen o 375 artefaktů. Sbírky se rozrostly o malby, sochy, fotografie, videa, prostorové instalace i konceptuální umění.
„Vzhledem k tomu, že začínám bilancovat svých dnes už 14 let v Galerii hlavního města Prahy, jsem si občas dovolila uplatnit své osobní preference,“ říká Juříková, která letos v čele instituce skončí. Na výstavě se snažila postihnout špičkové autory a nejvýznamnější díla shromážděná za léta strávená ve funkci. „Sbírka je skutečně monumentální, je tu řada monumentálních děl nejen rozměrem, ale i významem,“ tvrdí šéfka.
Vedle etablovaných autorů několika generací, jako jsou Jitka Válová, Stanislav Kolíbal, Milan Grygar, Květa Pacovská, Jan Kubíček, Vladimír Škoda nebo Jiří David, dává výstava prostor i mladším tvůrcům, k nimž patří například Tadeáš Kotrba, Vasil Artamonov a Alexej Klyuykov nebo skupina Podebal.
Praha dříve galerii na akvizice poskytovala tři až čtyři miliony korun, nyní jde zhruba o dvojnásobek. Loni do nákupů galerie investovala rekordní částku přes 15 milionů korun.
Jednomu ze sálů v rozlehlém třetím patře Městské knihovny vévodí instalace Ivana Kafky nazvaná Odnikud nikam, kterou tvoří letící šípy. Vznikla v letech 1992 a 1993 a podle Juříkové reagovala na rozdělení Československa.
Na plakátech k výstavě Expanze se zase skví černobílá fotografie ze série Jiřího Thýna nazvaná Prostor, abstrakce s pořadovým číslem pět.
Další sály představují loňské akvizice, 60., 70. a 90. léta nebo současné tvůrce. „Byli jsme jednou z prvních institucí, která se věnuje sbírání pohyblivého obrazu a novým médiím,“ zmiňuje například Magdalena Juříková.
Jedno z děl nazvané číslem 79, na němž se podílel kolektiv autorů kolem Michaela Bielického, pracuje s umělou inteligencí a se sušákem na lahve, který asi před 70 lety vystavil v galerii Marcel Duchamp. „Jsme skoro jako umělá inteligence, jsme natrénovaní a myslíme si, že jsme odborníci. Je dobré trochu znejistět,“ zmiňuje Bielický.
Sedmdesátiletá Magdalena Juříková hodlá svůj post opustit na konci letošního roku, zdůvodňuje to věkem. Juříková i městský radní pro kulturu Tomáš Slabihoudek z TOP 09 předpokládají, že město jako zřizovatel galerie vypíše výběrové řízení. Podle Slabihoudka by to měl být úkol pro nové vedení Prahy, jež vzejde z voleb 9. a 10. října. „Já si myslím, že už by to měla dělat nová reprezentace,“ uvedl Slabihoudek.
Juříková vede galerii od roku 2012. Úkolem pro jejího nástupce bude mimo jiné dokončit opravu barokního Colloredo-Mansfeldského paláce, pod jehož křídlem vede u Karlova mostu tramvajová trať. „Začali jsme. Máme opravenou střechu a historické krovy, byla to docela náročná operace,“ zmiňuje Juříková. Na řadu má nyní přijít vlastní památkově chráněný palác.
