Článek
„Ráno dojde do supermarketu a místo svačiny si koupí energeťák,“ popisuje předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc začátek dne mnoha dětí.
Školy s nadměrnou konzumací energetických nápojů u školáků a studentů bojují roky. Podle rodičů je pije alespoň několikrát měsíčně víc než pětina nezletilých, přičemž s rostoucím věkem denní příjem stoupá.
Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Behavio pro think tank Ministr zdraví. Ve spolupráci s Asociací ředitelů základních škol, Unií rodičů a Národní sítí Zdravých měst uskutečnily v srpnu šetření, kterého se zúčastnilo 800 respondentů z řad široké veřejnosti, škol i organizací.
Energetické nápoje představují pro dětský organismus riziko kvůli vysokému obsahu kofeinu a dalších stimulantů. Velké množství cukru navíc způsobuje výkyvy energie, přispívá k obezitě, vzniku zubního kazu a zvyšuje riziko cukrovky. Pravidelná konzumace u dětí snadno vede k psychické závislosti.
Roste agresivita
Děti podle průzkumu Behavia začínají energy drinky pít již na prvním stupni základní školy. Ve věkové skupině 11 až 15 let je konzumuje alespoň několikrát měsíčně 24 procent z nich. Mezi 16. a 17. rokem je to už 43 procent. „Rozjíždí se to pak především na druhém stupni, kde se to ještě spojuje s určitým sociálním statutem,“ říká Luboš Zajíc, že si energetické nápoje děti kupují, protože si připadají cool. „Já jsem ten borec, který si tady může popíjet energeťáky,“ popisuje přístup školáků.
Velkou roli podle Zajíce hraje také design plechovek a reklama, která děti přesvědčuje ke koupi. „Přiživují se na tom i různí influenceři, což pak vede k tomu, aby si to žáci kupovali víc a víc,“ říká Zajíc.
Dětem kvůli přílišné konzumaci energy drinků hrozí zdravotní problémy. Ve škole se hůře soustředí a projevuje se to i na jejich chování. „Například žák, který má diagnostikované ADHD, je ve třídě běžně roztěkaný, nesoustředí se, ještě více se nabudí a začíná být až agresivní,“ dodává Zajíc, že žákům na základní škole klidně stačí i jedna plechovka denně.
Téměř dvě třetiny respondentů průzkumu Behavia se obávají, že si děti na energetických nápojích vytvoří závislost. Při předávkování se pak u lidí projevuje silné bušení srdce a vysoký krevní tlak, přičemž ještě vážnější stavy hrozí, pokud nápoje míchají s alkoholem.
„Nadměrná konzumace energetických nápojů může vést k takzvaným palpitacím, tedy nepříjemnému pocitu výrazného vnímání vlastního srdečního tepu či bušení srdce. V návaznosti na tyto obtíže se může objevit také úzkost a hyperventilace. Ta může být doprovázena brněním zejména v oblasti končetin a při výraznějším průběhu se mohou obtíže zhoršovat do křečí rukou a končetin,“ líčí nežádoucí účinky mluvčí pražské záchranné služby Karel Kirs.
Rodiče to nestačí dětem zakazovat
Rodiče, kteří se do průzkumu zapojili, uvádějí, že nejobtížnější je uhlídat, co si jejich děti po cestě do školy nebo ve volném čase kupují. Víc než 60 procent z nich souhlasí s tím, že přístup k zakazování má mít rodina, většina dotázaných ale chce prodej energetických nápojů dětem zakázat.
„Ačkoliv cítíme primární odpovědnost a snažíme se přístup k těmto nápojům regulovat, bez systémové pomoci státu a škol je to velmi nerovný boj. Dostupnost lákavě designových plechovek v běžném prodeji je zkrátka velmi vysoká,“ říká k tomu předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová.
Minulé volební období chtěla zakázat prodej energetických nápojů skupina poslanců napříč vládou i opozicí. Novelu ale nakonec zákonodárci neprojednali. K tomu, aby se dostupnost omezila, se přiklání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Odpůrcem je naopak jeho vládní kolega, motoristický ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný.
Kde v zahraničí si děti nesmí koupit energy drinky?
Některé státy již prodej energetických nápojů dětem zakázaly. Rozchází se však v tom, od jakého věku si je mladí smí pořídit.
Vůbec první zemí na světě, která zakázala prodej energy drinků osobám mladším 18 let, byla Litva, a to již v roce 2014. Postupně na zákaz přistoupily i další státy ze střední a východní Evropy (Polsko, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko).
Od roku 2026 k plošnému zákazu přistoupilo Španělsko či Norsko, přičemž ty nejprve spoléhaly na omezení ze stran prodejců. V Norsku se zákaz vztahuje na obchody, automaty i festivaly. Při nákupu online se před doručením ověřuje věk.
Nejnižší věkovou hranici má naopak Severní Makedonie, kde je prodej zakázán dětem mladším 14 let.













