Článek
Zhruba po pěti týdnech se poslanci opět sešli, aby se zabývali zákonem, který už jednou odhlasovali. Konkrétně jde o změny rozpočtových pravidel. Vláda argumentuje tím, že zákon potřebuje, aby mohla investovat. Prezident Petr Pavel jej ale vetoval, a Sněmovna se jím tak bude muset opět zabývat. Koalice očekává, že svou většinou veto přehlasuje.
„Zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi,“ obhajoval prezident v červenci své rozhodnutí. Premiér Andrej Babiš (ANO) Pavlův postoj označil za aktivistický.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý prohlásila, že vratku Hradu respektuje, ale nesouhlasí s ní. „Prezidentské veto neušetří jedinou korunu,“ sdělila. Veto podle Schillerové nevyřeší ekonomické otázky nebo opravy silnic. „Pouze znovu uzamkne Českou republiku do pravidel, o kterých jejich autoři věděli, že podle nich hospodařit nebudou,“ dodala.
Z obav o výši schodku novelu vrátili i senátoři, vládní koalice je ale přehlasovala. Kritikou nešetřila ani Národní rozpočtová rada, stejně jako další přední ekonomové. Změna by Babišově vládě umožnila předložit státní rozpočet na příští rok s deficitem vyšším, než je letošních 310 miliard korun.
Vzhledem k očekávaným průtahům v souvislosti se schvalováním programu sněmovní schůze není jisté, že se poslanci k hlasování v úterý dostanou. Opoziční lídři už avizovali, že využijí svůj čas u pultíku. Očekávají se tedy delší projevy.
Zákon o vyšším dluhu, tepají vládu lidovci
Podobně jako prezident pak o vládním návrhu smýšlí i zástupci opozice. Podle nich rozvolnění rozpočtových pravidel povede k rychlejšímu zadlužování a menší kontrole nakládání s veřejnými financemi. Kritizují také to, že by měla mít Schillerová po prosazení změn větší pravomoci.
„Bylo důležité si přečíst argumenty pana prezidenta pro to veto, protože tady dochází opravdu k zásadnímu omezování kontrolních mechanismů Poslanecké sněmovny vůči vládě,“ prohlásil v úterý předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. První místopředseda lidovců Benjamin Činčila plánovanou změnu nazval jako „zákon o vyšším dluhu“.
Dodal, že rozvolnění rozpočtových pravidel znamená, že vláda „může zadlužovat od rána do večera“. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel zase namítal, že zamýšlené vládní kroky do budoucna pocítí hlavně dnešní mladí lidé.
Vládní záměry tepali i Piráti. Šéf strany Zdeněk Hřib podobně varoval před tím, že snahy představují hazard s budoucností dětí. „Vláda chce použít kreditku, kterou může přečerpat. Může pomocí této kreditky nasekat obří dluhy, u kterých se bude tvářit, že neexistují, což samozřejmě není pravda. Náš rating se zhorší, akorát vláda bude tvrdit, že oficiálně dluhy nemá,“ prohlašoval Hřib u pultíku ve sněmovním tiskovém atriu s velkou maketou kreditní karty v barvách české vlajky v rukou.
Pokud vláda veto prezidenta prolomí, chce se Hřib obrátit na Ústavní soud.
Ohrožení budoucnosti dětí ve svém proslovu zvedal i Matěj Ondřej Havel „Každý poslanec, který dnes bude hlasovat pro přehlasování toho prezidentského veta, páchá zlo proti budoucí generaci,“ reagoval.
Vládním poslancům vzkázal, že pokud budou hlasovat proti vetu a zákon i podruhé podpoří, měli by svůj krok vysvětlit vlastním dětem a vnoučatům se slovy: „Ten mejdan, který tady budeme žít, vy jednou zaplatíte. Nás se to týkat nebude.“
Kritiku opozice budí především návrhy ministryně financí Aleny Schillerové, o něž Sněmovna novelu k veřejným rozpočtům doplnila. Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad poslanci schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní.
Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent, což letos představuje 240 miliard korun. Další výtkou bylo to, že v některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
