Článek
Skupina Agrofert dostala za rok 2025 dotace v celkovém objemu 1,7 miliardy korun. To představuje téměř tři čtvrtiny jejího čistého zisku, který byl ve výši 2,3 miliardy korun. Většinu z podpory tvořily zemědělské dotace. V roce 2024 byl poměr zisku k čerpaným dotacím menší. Tehdy však byl zisk nafouknutý prodejem mediální skupiny Mafra a chemičky Synthesie.
Veřejná podpora pro Agrofert je ostře sledované téma kvůli tomu, že holding patřil současnému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ten akcie Agrofertu v únoru převedl do svěřenského fondu RSVP Trust. Předseda vlády a zakladatel holdingu v jedné osobě tím označil střet zájmů za vyřešený. Vyplácením dotací Agrofertu a možným premiérovým střetem zájmů se v současnosti na základě trestního oznámení Pirátů zabývá Úřad veřejného evropského žalobce.
Objem samotných provozních dotací Agrofertu navázaných na zemědělství se od roku 2023 snižuje. Od tohoto roku funguje takzvaná redistributivní platba zvýhodňující menší a střední farmáře na úkor velkých zemědělských holdingů. V roce 2025 Agrofert čerpal 1,3 miliardy provozních dotací, předloni to bylo 1,6 miliardy.
„Dotace čerpají jednotlivé společnosti koncernu v souladu s plněním dotačních podmínek. Dotace nedostáváme proto, abychom byli ziskoví, nebo nám kompenzovaly nepříznivou situaci na trhu, ale jsou vypláceny společnostem, aby plnily veřejný zájem,“ uvedl ve vyjádření pro Seznam Zprávy mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
„Dotace jsou zejména finanční pobídky na plnění požadavků, které jsou nastaveny jako rámcová pravidla ze strany EU směrem například k zemědělcům, aby dosahovali požadovaných cílů, jako jsou vyšší standardy ochrany životního prostředí, welfare zvířat a podobně. Dotace tvoří přibližně 0,8 procenta celkových příjmů koncernu Agrofert,“ doplnil zástupce Agrofertu.
Jak ukázala již dřívější analýza Seznam Zpráv, bez provozních dotací by byla řada zemědělských podniků z Agrofertu ztrátová. Právě zemědělství je tou částí Agrofertu, která v posledním období nejvíce trpí.
„V segmentu zemědělství očekáváme mírný pokles výkonnosti, a to zejména v oblasti zemědělské prvovýroby, kde se do výsledků mohou negativně projevit relativně nízké tržní ceny rostlinných komodit a klesající cena mléka,“ uvedl při oznámení výsledků holdingu za rok 2025 předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša.
Výrazný nárůst vykázala další forma veřejné podpory, které Agrofert čerpá. Objem přijatých investičních dotací holdingu se loni meziročně zvýšil téměř šestinásobně na 401,6 milionu korun.
Kromě dotací začal Agrofert více než v minulých letech profitovat rovněž z podpory obnovitelných zdrojů. Díky dorovnávání garantovaných výkupních cen elektřiny inkasoval Agrofert za rok 2025 celkem 155,6 milionu korun. O rok dříve přijal z této podpory pouze 14,2 milionu korun. Firmy z holdingu provozují bioplynové stanice a další obnovitelné zdroje.
„Tento rozdíl byl způsoben odlišným způsobem realizace prodeje elektrické energie především z bioplynových stanic, provozovaných jednotlivými farmami zemědělské prvovýroby (povinný výkup v roce 2024 versus příjmy z takzvaného zeleného bonusu v roce 2025). Celkový realizovaný objem byl však v obou letech obdobný,“ sdělil Heřmanský.
Největším plátcem dividend do mateřského Agrofertu jsou jeho podniky z chemického průmyslu. Konkrétně to loni byla přerovská Precheza, která „matce“ poslala 800 milionů korun.
V chemické branži má ale Agrofert také společnosti, které se v posledním období naopak dostaly pod tlak. Deza sídlící ve Valašském Meziříčí musela v roce 2025 poprvé v historii část provozů uzavřít. Firma současně utrpěla rekordní ztrátu 182 milionů korun.
Do červených čísel se v minulém roce dostal rovněž výrobce plastových produktů Fatra. Firma z Napajedel ve Zlínském kraji prodělala 47,6 milionu korun.
Proměnnou s dosud nejasným vlivem představuje pro další vývoj hospodaření Agrofertu aktuální konflikt v Íránu ovlivňující ceny energií a komodit. Země Perského zálivu patří mezi globálně významné vývozce močoviny. Ta je klíčovou surovinou pro výrobu hnojiv, které patří mezi stěžejní produkty chemické výroby Agrofertu.
„Budoucí vývoj tohoto konfliktu a jeho dopady na výsledky koncernu nejsme aktuálně schopni predikovat,“ uvádí konsolidovaná výroční zpráva Agrofertu.
Agrofert letos kvůli úsporám z rozsahu a snížení provozních nákladů vytvořil skupinu devíti chemických podniků, které nově sdružil pod hlavičku AGF Nitrogen. Do „skupiny ve skupině“ patří například tuzemská Lovochemie, velký výrobce hnojiv z Německa SKW Piesteritz nebo rakouský podnik LAT Nitrogen.
Kromě cen energií a komodit představuje pro zisk Agrofertu riziko též případný růst úrokových sazeb vyvolaný inflačními tlaky. Pokud by se úrokové sazby zvedly o 50 bazických bodů, tak by to podle vlastní analýzy Agrofertu vymazalo ze zisku 175 milionů korun, uvádí holding v konsolidované výroční zprávě.
Objem bankovních úvěrů skupiny Agrofert se loni meziročně zvýšil o 12 procent na 44,3 miliardy korun.
Česká národní banka zvýšila v červnu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Stalo se to i přesto, že premiér Babiš před tím tlačil na to, aby centrální bankéři sazby nezvyšovali. Babiš se kvůli tomu dostal do křížku s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Oba přitom ještě před nástupem Michla do centrální banky spolupracovali. V srpnu nechala ČNB sazby beze změny.
