Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo šest ze sedmi jejích členů. Centrální banka tak poprvé po čtyřech letech přistoupila ke zpřísnění měnové politiky. Část jejích představitelů i ekonomů v posledních dnech připouštěla, že zvýšení sazeb je reálnou možností.
Rozhodnutí bylo tentokrát méně předvídatelné než při předchozích zasedáních. Člen bankovní rady Jan Procházka minulý týden řekl agentuře Reuters, že šance na ponechání sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu vidí přibližně jako vyrovnané. Guvernér Aleš Michl následně v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že argumenty pro vyšší sazby zesílily.
Pro zvýšení sazeb hovořily především přetrvávající cenové tlaky v některých částech ekonomiky. Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 2,1 procenta a celková inflace se tak nadále pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Jádrová inflace, která nezahrnuje některé výrazně kolísající položky, však zůstala vyšší a rychleji pokračovalo také zdražování služeb.
Michl na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že k růstu množství peněz v ekonomice přispívá zrychlující úvěrová aktivita i dluhové financování vyšších veřejných výdajů. Za další proinflační faktory označil napjatý trh práce, rychlý růst mezd, vyšší spotřebu domácností a zdražování nemovitostí. Upozornil také na ceny služeb, které tvoří významnou část jádrové inflace.
„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž dvouprocentního inflačního cíle,“ uvedl guvernér. Podle něj je proto nutné, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná a množství peněz v ekonomice rostlo přiměřeným tempem.
Michl současně nenaznačil, že by zvýšením sazeb automaticky začínala delší série dalších kroků. „Další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat,“ řekl. Při rozhodování bude podle něj sledovat zejména přetrvávání nízké inflace, kurz koruny, působení rozpočtové politiky, situaci na trhu práce a vývoj domácí i zahraniční poptávky.
„Centrální bankéři vysílají signál, že jsou připraveni bojovat s inflačními riziky, ačkoli jejich předchozí komunikace do minulého týdne spíše značila snahu negativní nabídkový šok plynoucí z války na Blízkém východě vysedět,“ komentoval zvýšení analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Podle hlavního ekonoma brokerské společnosti XTB Pavla Peterky lze po rozhodnutí ČNB očekávat růst úroků u úvěrových produktů a mírné zdražení hypoték.
„Jejich sazby sice nejsou přímo navázané na krátkodobé sazby ČNB, zvýšení základního úroku se ale může promítnout také do delších tržních sazeb, které jsou pro stanovování hypotečních sazeb důležité,“ uvedl.
Hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák označil rozhodnutí spíše za preventivní jemné doladění měnové politiky než za začátek nového cyklu zvyšování sazeb.
„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní stabilita sazeb na nadcházejících zasedáních ČNB ve druhé polovině letošního roku. Ještě jedno bezpečnostní zvýšení o čtvrt procentního bodu však zcela vyloučit nelze,“ dodal.
Kritika od Babiše
„Nechápu, proč by ČNB měla navyšovat sazby,“ řekl premiér Andrej Babiš krátce před oznámením verdiktu bankovní rady s tím, že Česko uplatňuje vyšší úrokovou sazbu než eurozóna.
Evropská centrální banka nicméně minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Podle Babiše k tomu má důvod vzhledem k inflaci, v Česku ale takový problém nevidí.
„Pokud nás někdo kritizuje za výši hypoték a úvěrů, kdy hlavně na sazbě vydělávají komerční banky, tak nám se to nelíbí. Doufejme, že ČNB k tomu nepřistoupí, protože by tím zásadně poškodila životy všech spoluobčanů, podnikatelů a celé ekonomiky,“ uvedl premiér.
„Naši bankéři mají pocit, že umí řešit inflaci. My máme pocit a dokonce důkazy, že my ji umíme řešit,“ prohlásil také premiér.
Michl po jednání zdůraznil, že bankovní rada rozhoduje nezávisle a při nastavování měnové politiky se nebude řídit politickými požadavky. „Nenecháme se nikým ovlivňovat. Jsme tu pro budoucnost země, nehodlám se s nikým přes média dohadovat,“ řekl. Úkolem ČNB je podle něj pečovat o cenovou stabilitu. „Nemůžeme přijímat žádné příkazy,“ dodal.
Čtvrtečního jednání bankovní rady se nezúčastnila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), jak potvrdila Seznam Zprávám Byznys. Ta na konci května uvedla, že chce na zasedání centrální banky docházet častěji a více s jejími představiteli debatovat.
Ministr financí má podle zákona právo účastnit se jednání bankovní rady s poradním hlasem, do rozhodování o úrokových sazbách ale nezasahuje.
