Zvrat v případu Viktorky. Otce už neviní z vraždy, ale z opilství

Policie už otce tříleté Viktorky nestíhá pro vraždu. Pět měsíců po brutálním usmrcení své dcery zůstává dál ve vazbě, ale před soudem se bude zpovídat z jiného trestného činu, takzvaného opilství.

„Případ byl překvalifikován kvůli závěru znaleckého posudku v oboru psychiatrie a klinické psychologie,“ uvedl pro Seznam Zprávy policejní mluvčí Jan Daněk. „Znalec v posudku uvedl, že v inkriminované době byly rozpoznávací i ovládací schopnosti obviněného vymizelé pro akutní psychotickou poruchu.“

Jde o zásadní obrat v probíhajícím trestním řízení. Otec byl dosud stíhán pro vraždu své dcery poté, co Viktorka letos na jaře jeho rukou zemřela.

Stalo se tak pět a půl měsíce od rozhodnutí soudu, který zrušil pěstounskou péči a děvčátko svěřil biologickým rodičům. I se znalostí toho, že otec dlouhá léta bojuje se závislostí na drogách, trpí paranoidní schizofrenií, má částečně omezenou svéprávnost a za sebou násilnickou trestní minulost.

„Problémy je zvyklý řešit alkoholem a pervitinem. Péči o dítě zvládne,“ ocitovala tehdy soudkyně v rozsudku znalecký závěr psychiatričky.

Celý proces vydání Viktorky od pěstounky do biologické rodiny až po následnou tragédii letos rekonstruovala podcastová série z investigativního pořadu Ve stínu.

Nový znalecký závěr, vypracovávaný po obvinění otce z vraždy své dcery, vrací znovu pozornost k otázce, která případ Viktorky provází od samého začátku: Jak je možné, že soudkyně svěřila dítě člověku, o jehož nebezpečnosti v případě porušení abstinence byla informovaná.

Nová právní kvalifikace – trestný čin opilství – může na první pohled působit paradoxně.

Podle znalce byly rozpoznávací i ovládací schopnosti otce v době činu vymizelé, byl tedy nepříčetný. A nepříčetný člověk za své jednání zpravidla trestně neodpovídá. Opilství je ale výjimkou.

„Trestný čin opilství je v rámci českého trestního zákoníku hodně zvláštní. Představuje výjimku z pravidla, že osoba, která se v době činu nacházela ve stavu nepříčetnosti, není trestně odpovědná,“ vysvětluje Filip Ščerba, vedoucí Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Rozhodující je, proč se pachatel do stavu nepříčetnosti dostal.

Trestného činu opilství se podle zákona dopustí člověk, který se požitím nebo aplikací návykové látky, byť i z nedbalosti, přivede do stavu nepříčetnosti a v něm spáchá čin, který by jinak byl trestným činem.

„On zodpovědný bude, ale je odpovědný méně,“ shrnuje důsledek Ščerba.

Za opilství stanoví zákon sazbu tři až deset let vězení. Za vraždu dítěte přitom hrozí až patnáct až dvacet let, v nejzávažnějších případech i výjimečný trest, tedy vězení nad dvacet let až doživotí.

Obvinění z opilství je podle Ščerby určitým kompromisem. Na jedné straně stojí princip, že nepříčetný člověk za své jednání neodpovídá. Na druhé skutečnost, že si stav nepříčetnosti sám zaviněně přivodil návykovou látkou.

Právě mezi těmito dvěma krajními možnostmi stojí trestný čin opilství. Název je podle Ščerby přitom poněkud zavádějící, protože paragraf 360 trestního zákoníku mluví o stavu nepříčetnosti, který si pachatel způsobí požitím alkoholu nebo i aplikací drog. Z dřívějších zjištění Seznam Zpráv vyplynulo, že Viktorčin otec byl v době vraždy pod vlivem pervitinu.

Právní zástupkyně části pozůstalé rodiny, senátorka Hana Marvanová, vidí v novém vývoji v trestním řízení další důvod k otázkám, jak je možné, že takový otec se měl starat o Viktorku.

„Bude to taková další obžaloba těch, kteří o osudu Viktorky rozhodli, kteří rozhodli o tom, že mu byla dána do péče,“ řekla Seznam Zprávám.

Sama je překvalifikováním trestného činu na opilství překvapená. Mluvila o tom i s částí pozůstalé rodiny: „Jsou z toho v šoku.“

Odpovědnost institucí, které o předání Viktorky do péče otce rozhodly, už před aktuálním obratem v trestním řízení začal řešit ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Na soudkyni benešovského okresního soudu Sandru Kimmelovou podal koncem června kárný návrh.

V něm jí vytýká, že při rozhodování dostatečně nezohlednila informace o rizicích spojených s rodiči dítěte.

Právě některé starší znalecké závěry získávají ve světle nynějšího vývoje nový význam.

Jeden z posudků podle kárného návrhu uváděl, že otec kvůli své duševní poruše nebyl schopen výkonu rodičovské odpovědnosti a péče o dítě.

Současně obsahoval poměrně konkrétní varování: „Pro případ dekompenzace schizofrenie, akutní intoxikace či psychotické symptomatiky toxické etiologie by mohl být pro dítě i nebezpečným.“ Tedy pokud by se jeho schizofrenie znovu zhoršila, nebo by byl pod vlivem alkoholu či drog a to by u něj vyvolalo psychotické stavy, mohl by dítě ohrozit.

Jiný znalecký posudek, který si nechal zpracovat opatrovnický soud, dospěl později k příznivějšímu závěru. Schopnost otce starat se o dítě ale podmínil několika požadavky.

„Za předpokladu plné abstinence od všech návykových látek, braní medikace a docházení do terapeutických jak individuálních, tak případně párových a rodinných terapií je posuzovaný schopen být natolik komponovaný, že je schopen pečovat o dítě,“ stojí podle kárného návrhu v posudku.

Jenže plnou abstinenci v případě Viktorčina otce nikdo systematicky nekontroloval. A už při soudním jednání vyšlo najevo, že ji v minulosti porušil.

Znalkyně v rámci opatrovnického řízení v létě 2025 při jednání upozornila, že několikaměsíční abstinence následovala po nejméně deseti letech aktivní závislosti. „Otec může přestat být v kontaktu s realitou, pokud vysadí léky a bude mít kontakt s drogami. K tomu, aby mohl vychovávat dítě, bude muset mít vysokou podporu rodiny,“ uvedla znalkyně.

Soudkyně následně dítě otci do péče vydala. Otec přitom při soudním jednání přiznal, že abstinenci několik měsíců před rozhodnutím o Viktorce porušil. I tento zvukový důkaz letos v dubnu přinesla podcastová série Viktorka z investigativního pořadu Ve stínu.

Právě předchozí zkušenosti pachatele s návykovými látkami mohou být teď podle Filipa Ščerby důležité i při případném rozhodování o trestu za opilství.

Obecně platí, že jinak lze hodnotit člověka, pro kterého je stav nepříčetnosti po užití návykové látky zcela nepředvídatelný, a jinak člověka, který už dobře ví, jak na něj droga nebo alkohol působí.

Právě to může být v případě Viktorčina otce podstatné. Ze starších znaleckých posudků totiž vyplývá, že rizika spojená s užíváním návykových látek a jeho duševním stavem znal.

„Pokud má pachatel se zneužíváním návykových látek bohaté zkušenosti a ví, jakým způsobem na něj působí, podstatným způsobem to zvyšuje stupeň jeho zavinění při uvedení se do nepříčetnosti,“ říká Ščerba.

Taková okolnost by podle něj spolu s dalšími faktory mohla být důvodem pro trest spíše při horní hranici sazby v trestném činu opilství, a to je v tomto případě deset let.

Pokud by případ skončil obžalobou a odsuzujícím rozsudkem, bude o konkrétním trestu rozhodovat soud. Ten může trest odnětím svobody doprovodit i nařízením ochranné ústavní léčby na psychiatrii.

Do konce letošního roku by mohlo padnout i rozhodnutí o soudkyni benešovského soudu Sandře Kimmelové, která Viktorku otci svěřila.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc v kárném návrhu vytýká soudkyni, že dítě svěřila do prostředí, které nebylo dostatečně stabilní a bezpečné.

„Domnívám se, že soud nezjistil natolik stabilní situaci, aby bylo bezpečné do ní svěřit tříleté dítě. I pokud by nedošlo k vraždě, pouhý relaps rodičů ve vztahu k užívání drog či zhoršení psychických problémů by u tak malého dítěte, které logicky ještě není schopno se o sebe postarat, vedly k jeho ohrožení na životě či na jeho dalším vývoji,“ uvedl Tejc v návrhu kárné žaloby.

Jako trest pro soudkyni navrhuje třicetiprocentní snížení platu po dobu jednoho roku.

Soudkyně Kimmelová se závěry ministra spravedlnosti nesouhlasí.

Ve vyjádření ke kárnému návrhu, které vzniklo ještě před nynější změnou právní kvalifikace, uvedla, že si ani s odstupem není vědoma žádného excesu ve svém rozhodování. Vycházela podle ní ze skutečností známých v době, kdy o dítěti rozhodovala.

Její obhajoba stojí mimo jiné právě na tehdejším hodnocení abstinence otce. „Násilné chování otce v minulosti bylo vždy pod vlivem drog. Otec dlouhodobě abstinoval a znalkyně mimo jiné před soudem uvedla, že ze znaleckého zkoumání nevyplynulo, že by byl schopen obrátit agresi proti dítěti,“ uvedla v reakci na ministrův návrh soudkyně Kimmelová.

Ve svém vyjádření také napsala, že ji případ „osobně zasáhl“, ale že trvá na tom, že „na základě tehdy dostupných důkazů nebylo možné rozhodnout jiným způsobem“.

Tuto její argumentaci odmítá Hana Marvanová: „Soudce přece v takovém případě nemůže jenom věřit,“ reagovala. „Ona trestuhodně rozhodla tak, že ignorovala rizika, o kterých byla informovaná. A proto má nést odpovědnost.“

Jménem pozůstalých chce podniknout další kroky. Vedle již zahájeného kárného řízení se soudkyní se chce domáhat i prověření odpovědnosti Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který vydání Viktorky otci podpořil, a také znalkyně, která v opatrovnickém řízení vystupovala.

„Chtěla bych učinit stížnost, podání, aby byla vyvozena konkrétní odpovědnost vůči konkrétním osobám,“ uvedla Marvanová.

Vedle trestního řízení s Viktorčiným otcem a kárného řízení se soudkyní tak pokračuje ještě třetí prověřování případu. Komise pro nepřirozená úmrtí při ministerstvu práce a sociálních věcí má popsat, zda a kde v ochraně Viktorky selhal systém.

Seznam Zprávy budou případ dál sledovat.