Článek
Plechové zátarasy pokryté graffiti, hromady odpadků a neposekaná tráva s hustým křovím. Tak vypadá realita smíchovského nábřeží u železničního mostu, které již dlouhé roky sužuje neutěšený stav.
„Každý den ráno chodím ze Smíchovského nádraží k železničnímu mostu pěšky a je to tu dost strašidelné a zanedbané, jsou tu i bezdomovci. Není mi to příjemné,“ reaguje kolemjdoucí Alžběta.
„Nepůsobí to bezpečně a není na to hezký pohled ani z mostu,“ přidává se Hana, která si mezitím na náplavce vychutnávala kávu.
„Často tam vidím chodit pochybnější existence. Občas mi tam chce zajít pes, ale já ho radši odtáhnu pryč,“ uvádí pejskař Jakub Kříž, který by se se psem prošel rád po náplavce až k železničnímu mostu.
Ještě před deseti lety se prostor využíval k pořádání různých akcí a festivalů, na pláži stála lehátka a stánky s jídlem. Nyní je už ale pět let nábřeží pro veřejnost uzavřené. „Je pravda, že území bylo po dlouhou dobu veřejnosti prakticky nepřístupné a jeho stav nebyl z pohledu veřejného prostoru ideální,“ říká mluvčí městské části Prahy 5 David Prouza. Z důvodu, že se jedná o soukromý pozemek, nemohla Praha 5 na místě zasahovat.
Soukromý pozemek je přibližně osm let prázdný. Zatraktivnit ho ale plánuje developerská firma Daramis, která ho v roce 2018 odkoupila. Na místě postaví nejnákladnější rezidenční projekt v historii Prahy, jenž by měl vyjít přibližně na tři až čtyři miliardy korun.
Co kazí veřejný prostor?
Pražské ulice jsou plné drobných závad, kolem kterých denně chodíme, ale už je ani nevnímáme. Jsou to maličkosti – jenže právě z nich se skládá město. A tak se nabízí otázka: To nikomu nevadí?
Redakce Seznam Zpráv se v novém seriálu věnuje nedodělkům a nevzhledným věcem, které kazí veřejný prostor v Praze. Tipy na ně můžete posílat na e-mail: rozalie.hnevkovska@sz.cz.
„Současný stav lokality není příliš atraktivní a nenachází se zde žádný prvek, který by byl z hlediska zachování výjimečný – například vzrostlá zeleň nebo unikátní stromy. Je škoda, že tak centrální a vizuálně exponované místo nemá kvalitní krajinářské řešení ani architekturu, která by odpovídala jeho významu. To chceme změnit,“ říká mluvčí firmy Daramis Diana James.
Cílem projektu je podle James navázat na charakter a design stávající náplavky. Vzniknout by mělo celkem 114 bytů, společné prostory i wellness a fitness služby. „Přinášíme do České republiky první rezidenční projekt svého druhu pod mezinárodní značkou, který bude v rámci Česka dosud bezkonkurenční,“ přibližuje James. Prvotní stavby odstartovaly v srpnu letošního roku hloubením jámy. Dokončení celého projektu je naplánováno za tři a půl roku.
Vizuál nové rezidence Bay 55, která vznikne na smíchovské náplavce.
S výstavbou nových luxusních bytových jednotek ale nesouhlasí spolek Pro lepší Smíchov. „Obrací se na nás vyšší desítky místních obyvatel žijících kolem náplavky. Podle názoru místních by pražské břehy měly být kultivované jako městská zeleň a sloužit k rekreaci, nikoliv jako komerční plochy pro byznys a privátní rezidenci,“ reaguje předseda spolku Viktor Veselý.
Plánovaná výstavba prosklené rezidence na břehu Vltavy však u kolemjdoucích takové rozpaky nevyvolává. Většina z nich o plánované výstavbě nevěděla, jsou ale rádi, že se prostor zkultivuje. „Nemovitostí je v Praze málo. Je dobře, že to tu vznikne, protože tu často vídám narkomany,“ reaguje cizinec Dmitrij, který žije v Praze tři roky.
Nová zástavba nevadí ani studentce architektury Veronice. Jako problém ale vnímá, jak projekt pojali. „Podle mě je chyba, jak to prezentují. Nemělo by být prezentováné jako nejbohatší a nejluxusnější část Prahy, na kterou nebude moct nikdo dosáhnout. Ale jako decentní místo pro veřejnost, kde budeme mít možnost se před rezidencí projít,“ říká Veronika.
Podobný názor má i Hana. „Mně by rezidence nevadila, pokud bude skutečně využívaná všemi občany a průchod se nezavře,“ dodává.
Investor však zaručuje, že břeh bude veřejnosti plně přístupný. „Umožní plynulé navázání na stávající náplavku. Před projektem zároveň vznikne soukromý přístav, který však nijak nenaruší veřejný přístup podél náplavky,“ doplňuje James.
Architektonický zásah by mohl prostor poškodit
Veselý ze spolku Pro lepší Smíchov zároveň upozorňuje na Koncepci pražských břehů, která definuje, jak s nábřežími nakládat ve vztahu k okolí. Z dokumentu, který vypracoval Institut plánování a rozvoje v roce 2014, vyplývá, že konkrétně smíchovská náplavka by měla sloužit spíše pro pravidelné a sportovní akce a farmářské trhy. Varuje se v něm naopak před výraznými architektonickými zásahy, které by mohly výjimečnost prostoru poškodit.
„Hodnota prostoru pražských náplavek z hlediska jejich využívání občany spočívá především v kvalitách prostoru samotného. Architektonicky je prostor kvalitní, výjimečný a atraktivní ze své podstaty, není zapotřebí ho doplňovat dalšími výraznými architektonickými vstupy či atrakcemi, naopak by to byla chyba,“ píše se v koncepci.
Podle IPR je dokument stále platný a je možné z něj vycházet v řešení konkrétních projektů. „Nejedná se ale o dokument, který by stanovoval závazné regulace, a v tomto smyslu je potřeba k němu přistupovat. Území je vymezeno jako zastavitelný stavební blok novým Metropolitním plánem, proto nemusí rozvoj prostoru podél řeky nutně spočívat pouze v parkových úpravách, ale v celkové transformaci,“ vysvětluje mluvčí IPR Anna Klímová.
Lokace rezidence vůči pražským památkám
Smíchovská náplavka pod železničním mostem leží na území Pražské památkové rezervace. Lokalita je významná nejen z hlediska historie, ale především se již dříve diskutovalo, jak stavba ovlivní panoramatické výhledy. Naproti stojí majestátní Vyšehrad s bazilikou sv. Petra a Pavla, od železničního mostu pak lze vidět celý komplex Pražského hradu.
„Národní památkový ústav (NPÚ) při svých odborných vyjádřeních standardně posuzuje dopad navrhovaného řešení na kulturně historické hodnoty území, urbanistické vztahy, panorama, objemové a architektonické řešení stavby a její vztah k okolní historické zástavbě,“ uvádí tisková mluvčí NPÚ Blanka Černá.
Aby stavba nebránila výhledu na Vyšehrad, zamítl NPÚ již dříve navýšení severního a jižního křídla. „NPÚ dospěl k závěru, že tyto změny již překračují limity akceptované v předchozích řízeních, a proto požadoval jejich vypuštění,“ dodává Černá, že to se ještě počítalo se stavbou hotelu. Nejprve totiž bylo v plánu na nábřeží vybudovat luxusní River Terrace hotel, developer ATC ale nakonec od návrhu odstoupil.
Redakce Seznam Zpráv se developerské firmy Daramis rovněž zeptala, jak plánuje zohlednit skutečnost, že se pozemek nachází v památkové rezervaci. „Naší vizí je důstojně dokončit poslední významný dílek centra města a přinést nové hodnoty nejen této lokalitě, ale i Praze jako celku. Poslední dosud nevyužité nábřežní místo v centru města nabídne výraznou architekturu, vodní prvky, kvalitní krajinářské řešení a pohodlný veřejný přístup k nábřeží,“ uzavírá James.
