Článek
Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situaci nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla ČTK mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
Hladina Orlíku pozvolna klesá již od dubna a nyní se pohybuje zhruba 30 centimetrů nad rozhodnou kótou, dosáhne jí v pátek odpoledne nebo večer. „Z Orlíku bude odtékat jen takové množství vody, které do ní přiteče, což je v současné chvíli zhruba 15 metrů krychlových vody za vteřinu, a hladina bude udržována v mírných výkyvech okolo kóty 334,60 metru nad mořem,“ uvedla Mertl. Z Vodního díla Vrané bude nadále odtékat 40 metrů krychlových za sekundu a rozdíl v objemu 25 metrů krychlových za sekundu bude dotován právě ze Slap.
„Chápeme, že snižování hladiny nádrže Slapy ovlivní rekreační využití nádrže i plavební provoz, včetně zajištění určitých plovoucích zařízení. Je to však nezbytné opatření, které umožňuje udržet průtoky na dolním toku Vltavy a Labe na stanovených hodnotách potřebných pro život v řece, pro zásobování obyvatel pitnou vodou i pro nařeďování vypouštěných vyčištěných odpadních vod,“ uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Dodal, že jakmile se hydrologická situace zlepší a přítoky převýší minimální odtok, začne povodí hladiny nádrží opět navyšovat.
Provoz elektráren na Vltavě je podřízen manipulačnímu řádu Vltavské kaskády a pomáhají s udržováním povinného minimálního průtoku na odtoku z Vraného. „Pro výrobu elektřiny mají nyní k dispozici právě takové množství vody, které postačuje k zajištění tohoto průtoku. V posledních letech také vltavské elektrárny průběžně modernizujeme, aby fungovaly efektivněji, pro výrobu elektřiny využívaly méně vody a byly schopné vyrábět i při nižších průtocích a stavech hladin,“ uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Výkon vodní elektrárny Orlík po snížení odtoku z orlické přehrady klesne. Při největších odběrech energie v ranní a večerní špičce dodají do sítě místo orlické elektrárny výkon modernizované přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně a Dalešice, řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier.
„Odtok z vodního díla Orlík se nezastaví, stejně jako se nezastaví výroba energie v elektrárně Orlík, bude ale vázána na hodnoty přítoku do nádrže. Například při současném přítoku zhruba 15 metrů krychlových za sekundu bude moci elektrárna využít maximálně tento objem vody a bude snížen její výkon,“ uvedl Schreier. Elektrárna tak nebude moct zajistit služby během hodin, kdy jsou odběry největší. Větší roli tedy dostanou další zdroje.
Změny se nijak netýkají jihočeské Jaderné elektrárny Temelín. „V minulosti nemusela a ani nepředpokládá, že by omezovala provoz v souvislosti se suchem či vysokými teplotami. Elektrárna využívá chlazení prostřednictvím chladicích věží, takže její odběry jsou řádově menší než u elektráren s průtočným chlazením,“ uvedl za elektrárnu Petr Šuleř.
Snížení hladiny slapské přehrady se dotkne také majitelů lodí. Bezplatný převoz od Povodí Vltavy mohou majitelé lodí využít pouze do výšky hladiny 268,50 metru nad mořem. Pak převoz lodí správce povodí kvůli bezpečnosti ukončí. Registrace jsou na stránkách www.pvl.cz stále otevřené do neděle.
Situace se může změnit, pokud začne více pršet. „To znamená, že za podmínek, kdy budou přítoky do nádrží Vltavské kaskády vyšší, než je stanovený minimální odtok z vodního díla Vrané, začne se voda v nádržích opět akumulovat,“ vysvětlila Mertl. Majitelé lodí jsou zvyklí, že na Slapech se kvůli snadnějšímu zazimování plavidel zvyšuje hladina nad kótu 270 metrů nadmořské výšky. To ale letos kvůli suchu nepůjde. Na možné odpouštění vody ze Slap upozorňuje správce toku už od první poloviny srpna.
