Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Číňané patří mezi národy, které si dlouhodobě odkládají stranou velkou část příjmů. Po léta směřovala značná část jejich majetku vedle bankovních vkladů také do nemovitostí. Vleklá realitní krize ale tuto jistotu narušila a spolu s nejistotou kolem ekonomiky přispěla k tomu, že stále více peněz zůstává na účtech.
Na konci června jejich hodnota dosahovala v přepočtu zhruba 540 bilionů korun, tedy asi 125 procent ročního výkonu celé čínské ekonomiky. Jen za předchozích 12 měsíců vklady narostly o dalších přibližně 24 bilionů korun, uvedla agentura Reuters. Právě tento obrovský domácí kapitál chce Peking více zapojit také do rozvoje ekonomiky.
Vedle státních dotací a bankovních půjček chce mnohem více využívat i burzy a dluhopisový trh. Agentura Bloomberg tento posun popsala jako snahu zapojit do technologického soupeření s USA čínské akciové a dluhopisové trhy v hodnotě v přepočtu téměř 600 bilionů korun.
Rozdíl proti Spojeným státům je přitom stále obrovský. Čínské technologické firmy podle Bloombergu získaly prodejem akcií a dluhopisů za poslední dva roky v přepočtu zhruba 4,5 bilionu korun. Americké technologické společnosti přibližně 29 bilionů, tedy více než šestkrát tolik.
Více peněz k technologiím
Podobně situaci vnímá makléř Fio banky Pavel Hadroušek. „Peking se snaží využít domácí akciové a dluhopisové trhy jako nový nástroj průmyslové politiky, zejména pro financování AI, polovodičů a dalších strategických technologií,“ napsal na sociální síti X. Hadroušek tento vývoj označuje také za jeden z argumentů pro optimističtější pohled na čínské akcie.
V praxi nejde o to, že by stát vzal lidem peníze z účtů a poslal je výrobcům čipů. Peking se snaží vytvořit podmínky, aby více domácího kapitálu směřovalo do akcií, fondů a dalších investic.
Jak může takový model vypadat, ukázal nedávno výrobce paměťových čipů CXMT. Firma v červenci vstoupila na burzu v Šanghaji, od investorů získala v přepočtu zhruba 180 miliard korun a rovnou šlo o největší letošní vstup firmy na burzu v celé Asii. CXMT přitom patří mezi klíčové firmy, jejichž prostřednictvím chce Čína snížit závislost na zahraničních dodavatelích paměťových čipů.
Zájem investorů byl enormní. Akcie CXMT během prvního dne obchodování vyskočily téměř šestinásobně. Prudký růst ale zesilovala také omezená nabídka, neboť volně obchodovatelných bylo při vstupu na burzu jen necelých sedm procent akcií firmy.
Silná poptávka provází také další čínské technologické firmy. Výrobce humanoidních robotů Unitree při srpnovém vstupu na burzu získal v přepočtu zhruba 19 miliard korun. Objem objednávek drobných investorů byl přitom více než osmitisíckrát vyšší než počet akcií, který pro ně byl v nabídce vyčleněn.
Firmy, které zatím nevydělávají
Čínská vláda přílivu kapitálu do strategických oborů pomáhá také změnou pravidel. Regulátor například usnadnil vstup na technologický trh STAR firmám vyvíjejícím velké modely umělé inteligence a chce více podporovat společnosti z robotiky, kvantových technologií a dalších perspektivních oborů. Vybrané technologické firmy přitom mohou splnit podmínky pro vstup na burzu, i když ještě nejsou ziskové.
Vedle toho Čína už na konci loňského roku spustila státem podporovaný fond, který má přivádět peníze k mladým technologickým firmám. Státní kapitál má sloužit jako základ, který přiláká další peníze například od finančních institucí, místních vlád nebo soukromých investorů. Celkový objem takto vytvořených fondů má podle čínských úřadů postupně dosáhnout v přepočtu zhruba tří bilionů korun.
Rychlý příliv peněz ale přináší rizika pro investory. Čínské technologické akcie už za sebou mají výrazný růst. Index STAR 50 od začátku letošního roku do konce srpna posílil přibližně o 25 procent, zatímco širší čínský index CSI 300 se pohyboval prakticky beze změny.
Ještě nápadnější je ocenění technologických firem. Společnosti v indexu STAR 50 se podle Financial Times obchodovaly za více než 150násobek svých zisků. U amerického technologického indexu Nasdaq 100 to byl přibližně 35násobek. Vysoké ceny tak ukazují, že investoři už nyní očekávají od čínských technologických firem velmi rychlý růst.
Podobnou otázku řeší Evropa i Česko
Otázka, co udělat s vysokými úsporami obyvatel, přitom není vzdálená ani Evropě. Domácnosti v EU drží podle evropských institucí v přepočtu asi 240 bilionů korun v bankovních vkladech, které obvykle přinášejí nižší výnos než investice na kapitálových trzích.
Evropská komise proto prosazuje projekt Savings and Investments Union, tedy unii úspor a investic, která má lépe propojit evropské úspory s financováním firem a dalších investic. Jedním z důvodů je potřeba získat více peněz pro inovace, technologický rozvoj a posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Podobná debata probíhá také v Česku. Tuzemské domácnosti si v prvním čtvrtletí letošního roku odkládaly stranou zhruba pětinu svých příjmů. Zároveň stále častěji nenechávají peníze jen na bankovních účtech, ale investují je rovněž do akcií a fondů.
Podle ČNB odpovídá částka, kterou domácnosti v posledních letech posílají do akcií a podílových listů investičních fondů, zhruba pěti až šesti procentům jejich disponibilních příjmů. Přibližně polovina těchto peněz přitom směřuje do zahraničí. Jedním z důvodů je relativně malý český kapitálový trh.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
