Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americké technologické společnosti v posledních letech výrazně změnily podobu světových akciových trhů. Firmy jako Nvidia či Microsoft vyrostly do takové velikosti, že jejich pohyb dnes ovlivňuje nejen Wall Street, ale také řadu globálních fondů, do kterých ukládají peníze investoři po celém světě.
Týká se to i Evropy. Místní investor přitom vůbec nemusí jednotlivé americké technologické akcie nakupovat přímo. Často je vlastní nepřímo prostřednictvím podílových fondů nebo burzovně obchodovaných ETF, která sledují široké světové indexy.
Ty bývají vnímány jako jednoduchý způsob, jak peníze rozložit mezi velké množství firem, zemí a odvětví. Na první pohled to dává smysl – jeden fond může obsahovat stovky společností z několika desítek zemí. Při bližším pohledu ale dnešní světové akciové indexy vypadají podstatně méně rovnoměrně.
V jednom z ETF, která sledují známý index MSCI World, připadalo v polovině srpna přibližně 72 procent portfolia na americké akcie. Nvidia sama tvořila více než pět procent fondu a podobnou váhu měl Apple. Za nimi následovaly další americké burzovní kolosy. Investor tak sice jedním nákupem získává podíl v řadě firem, značnou část výsledku jeho investice ale ovlivňuje jen hrstka největších.
Není to chyba indexu ani důkaz, že je s podobnými ETF něco v nepořádku. Indexy typu MSCI World dávají větší prostor společnostem s vyšší tržní hodnotou. Když tedy několik firem roky roste rychleji než zbytek trhu, jejich podíl se automaticky zvětšuje. A přesně to se v posledních letech děje.
Evropa už není jen divákem
Na tuto vazbu nedávno upozornila pětice pracovníků Evropské centrální banky (ECB) v textu zveřejněném na blogu ECB. Nejde o oficiální stanovisko centrální banky a sama ECB upozorňuje, že názory autorů nemusejí představovat její postoj ani stanovisko celého eurosystému. Přesto autoři docházejí k výraznému závěru. „Korekce současného ocenění akciových trhů je pravděpodobná,“ píší.
Pro eurozónu je přitom podstatné především to, jak velkou část jejího majetku už vývoj amerických technologických akcií ovlivňuje. Podle výpočtů autorů měly domácnosti eurozóny ve třetím čtvrtletí 2025 v amerických technologických akciích přibližně 440 miliard eur, ať už je vlastnily přímo, nebo prostřednictvím fondů.
„Velkou část nevytvářejí přímé nákupy jednotlivých titulů, ale právě podílové fondy a ETF. Významné částky mají v akciích skupiny Velké sedmičky také pojišťovny a penzijní fondy,“ zdůrazňují. Do takzvané Velké sedmičky patří Alphabet, Amazon, Apple, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla.
Propojení evropských úspor s USA navíc není výsledkem posledních několika měsíců. Evropský regulátor finančních trhů ESMA v březnovém reportu píše, že podíl amerických akcií v portfoliích akciových fondů eurozóny postupně vzrostl z přibližně 27 procent před deseti lety na 46 procent ve třetím čtvrtletí roku 2025.
Jedním z důvodů je úspěch samotné Wall Street. Americké indexy v posledních letech rostly rychleji než evropské, takže americké tituly získávaly v portfoliích větší váhu už samotným růstem svých cen. Podle ESMA se tato vazba dál prohlubuje – od poloviny roku 2024 připadaly na americké akcie přibližně dvě třetiny růstu hodnoty těchto fondů, který způsobilo zdražování akcií.
Stále těsnější vazba na Wall Street
Závislost ještě zvyšuje koncentrace samotného amerického trhu. Na konci května představovalo deset největších společností více než 36 procent indexu S&P 500.
Samotná korekce velkých technologických firem přitom automaticky neznamená problém pro celý finanční systém. Když akcie Nvidie nebo Microsoftu výrazně zlevní, bezprostřední ztrátu nesou především jejich akcionáři a fondy, které je drží.
Autoři z ECB ale upozorňují na situaci, kdy by se propad spojil se širší nervozitou na trzích. „Pokud investoři začnou ve větším vybírat peníze z fondů, jejich správci mohou potřebovat získat hotovost prodejem dalších aktiv. Pokles cen pak může vyvolat další výběry a tlak se může přenášet dál,“ upozorňují.
Právě proto nepovažují případnou prudkou korekci Velké sedmičky pouze za soukromý problém jejích akcionářů, ale také za možné téma finanční stability eurozóny. Zároveň upozorňují, že dnešní situace se v jednom důležitém ohledu liší od splasknutí internetové bubliny na začátku tisíciletí.
Centrální banky mají podle nich menší prostor výrazně snižovat úrokové sazby a vlády menší prostor podporovat ekonomiku dalšími výdaji, pokud by bylo potřeba následky výprodeje tlumit.
Když se výprodej přelije přes Atlantik
„Evropské akcie jsou dnes sice oceněny střídměji a místní trh není kolem AI zdaleka tak rozpálený jako Wall Street, výraznější americký výprodej by se ale pravděpodobně projevil i v Evropě. Dopad by pak nemusel skončit u cen akcií. Slabší burzy mohou zhoršit náladu domácností a firem, zpřísnit podmínky financování a postupně zasáhnout také rozhodování podniků o zaměstnávání,“ upozorňují dále experti.
Na celé debatě je přitom důležitý jeden paradox. Aby technologické akcie jednou výrazně klesly, nemusí se ukázat, že umělá inteligence byla slepou uličkou. Historie už podobné situace zná. Železnice zásadně změnila ekonomiku. Stejně tak elektřina nebo internet. Přesto investiční horečky doprovázející jejich nástup nakonec vystřídaly prudké propady cen akcií firem, které byly s novými technologiemi spojené.
Stejný scénář může nastat i u AI. Technologie může skutečně uspět a dál zvyšovat zisky firem, její akcie přesto mohou jednoho dne výrazně zlevnit. Autoři upozorňují ještě na jeden důvod – čím více se nová technologie rozšíří z několika firem do celé ekonomiky, tím větší část trhu může případný problém zasáhnout najednou. Investoři pak mohou být opatrnější a ochotni platit za akcie méně, i když firemní zisky dál rostou.
Ekonomové ECB přitom netvrdí, že vědí, kdy by takový zlom měl přijít. „Přesné načasování nelze předem znát. Dnešní ceny navíc nemusejí představovat vrchol. Pokud se umělá inteligence ukáže jako skutečně převratná technologie, mohou akcie před případnou korekcí ještě dál růst,“ upozorňují.
Pro investora z toho plyne hlavně jedno: Označení „globální portfolio“ samo o sobě neznamená, že jsou jeho peníze rovnoměrně rozloženy mezi jednotlivé země a firmy.
Evropa totiž americký AI boom nesleduje jen zpovzdálí. Přes ETF, fondy a penzijní úspory v něm má stovky miliard eur. Pokud se ale nálada na Wall Street prudce změní, část účtu dorazí i na tuto stranu Atlantiku. Jak ostatně autoři ECB shrnují: „Americký problém s AI by nezůstal jen americkým problémem.“
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
