Článek
Stát chce příští rok přidat peníze téměř na všech stranách. Více má jít na důchody, platy ve veřejné sféře, obranu, dopravu, zdravotnictví, školství i energetiku. Zároveň ale vláda nechce zvyšovat daně a plánuje namísto toho zvednout rozpočtový schodek.
Letos má stát hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Příští rok to bude jistojistě více. Premiér Andrej Babiš mluví o schodku „hluboko pod 400 miliardami“. Podle ekonoma Centra veřejných financí Aleše Bělohradského to ale nedopadne. „Očekávám nějakých 370 miliard,“ odhaduje. Ekonom Vít Hradil tipuje schodek 345 miliard korun. Podle zdrojů Seznam Zpráv Byznys se deficit vyšplhá až těsně pod čtyřsetmiliardovou hranici.
V programovém prohlášení se vláda zavázala držet schodek celého veřejného sektoru pod třemi procenty HDP. I to ale může být nakonec problém, pokud vládu nezachrání dostatečné tempo růstu ekonomiky. „Přijde mi, že to bude hodně na hraně a že to bude hodně záviset na tom, jaký bude skutečný HDP,“ říká Bělohradský.
Podle Víta Hradila z investiční společnosti Investika půjde o „ekonomicky zcela neobhajitelný deficit“. To podle něj platilo také v roce letošním i v loňském. Ještě horší než samotná výše deficitu je ale zřetelné odhodlání vlády v tomto trendu pokračovat i v blízké budoucnosti, myslí si ekonom.
„Donedávna se politici alespoň snažili tvářit, že krizový deficit v normálních časech považují za problém. Nyní tento stav naopak normalizují a vydávají téměř za ctnost. Z tohoto společenského nastavení bude krajně obtížné, neřkuli nemožné, se vrátit zpátky. A pokud si na tento nový normál jako společnost skutečně zvykneme, je státní bankrot pouze otázkou času,“ varuje.
Kdo chce peníze navíc
Požadavky jednotlivých resortů povětšinou od loňska opět narostly. Důchody mají podle dosavadních propočtů spolknout zhruba o 18 miliard korun více, na platy ve veřejné sféře má přibýt kolem 20 miliard korun a ministerstvo obrany chce svůj rozpočet zvýšit přibližně o 35 miliard korun.
A tím výčet zdaleka nekončí. Stát chce více investovat do dopravy, přidat peníze do zdravotnictví a školství a zároveň plnit závazky v oblasti obrany. Všechno se tak stává prioritou. Jenže pokud se mají zvyšovat výdaje a současně se nemají zvyšovat daně, někde se musí objevit úspory nebo nový dluh.
„Nadpožadavky resortů jsou v řádu stovek miliard,“ upozorňuje Bělohradský a zdůrazňuje, že to není omluva pro další růst deficitu. „Je odpovědností vlády dostávat ho na úroveň, která je dlouhodobě udržitelná, přestože tam jsou ty vysoké nároky.“
Účet za demografii teprve přijde
Nejdražší položkou rozpočtu jsou pravidelně důchody. Kvůli očekávané valorizaci na ně má příští rok připadnout přibližně o 18 miliard korun více. Česká populace stárne a počet lidí, kteří budou důchody pobírat, poroste. Pokud se do systému výrazněji nezasáhne, bude tento trend pokračovat.
Podle Bělohradského se přitom dají hledat úspory i uvnitř penzijního systému. „I penzijní systém jde nastavit efektivněji. Začít se bavit o tom, že budeme šetřit na důchodech, je politicky složité, ale prostě nutné.“
Živá je i debata o platech učitelů. Ministr školství Robert Plaga chce jejich platy dostat na úroveň 130 procent průměrné mzdy. Podle propočtů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) by samotný návrat na tuto hranici v roce 2027 znamenal zhruba 35 miliard korun navíc. Rozpočet resortu by měl vyrůst k 300 miliardám korun.
Najít peníze v rozpočtu bude složité. Oproti předcovidové době má stát problém na obou stranách rozpočtu: reálně vybírá asi o 100 miliard korun méně a zároveň čelí o 200 miliard vyšším výdajovým nárokům. Dohromady tak vzniká zhruba třísetmiliardový rozdíl, který musí veřejné finance nějak pokrýt.
Co se počítá do obrany
Dalších zhruba 35 miliard korun chce ministerstvo obrany. Jeho rozpočet by měl vzrůst přibližně ze 155 na 190 miliard korun, aby Česko dosáhlo aliančního závazku - dát na obranu nejméně dvě procenta HDP.
Hraje se také o to, co všechno se do obranných výdajů započítá. V minulosti se vedly spory například o některé dopravní projekty a nová rozpočtová pravidla dávají některým strategickým investicím větší prostor mimo standardní výdajové limity.
Evropská pravidla navíc počítají s tím, že mimořádné zvýšení výdajů na obranu může být po určitou dobu financováno dluhem. Zároveň ale předpokládají, že stát následně dokáže vyšší výdaje financovat ze svých běžných příjmů.
Další položkou na výdajové straně bude patrně přibližně deset miliard na financování veřejnoprávních médií.
A stejně jako letos chce vláda v roce 2027 převzít část nákladů na podporované zdroje energie. Podobný krok udělala už letos, kdy šlo zhruba o sedm miliard korun. Pro domácnost to může znamenat nižší účet za elektřinu, pro stát ale vyšší výdaje.
Rozpočtová pravidla se uvolňují
Vláda si pro rozpočtování na příští rok výrazně uvolnila ruce. Nová pravidla, vetovaná prezidentem a následně opětovně prosazená Sněmovnou, přinášejí dvě zásadní systémové změny.
Limity pro výši deficitů se posouvají z předchozích přísnějších národních na měkčí evropské hodnoty. Kromě toho ale přinášejí i významné výjimky, které vládě umožňují utrácet ještě více, než by připouštěla již tak poměrně volná evropská pravidla.
„Jedná se hlavně o možnost vyloučení konkrétních infrastrukturních výdajů z výpočtu závazných limitů nebo o uvolnění dalších cca 240 miliard k použití v případě, kdy Bezpečnostní rada státu konstatuje velmi neurčitě definované zhoršení bezpečnostní situace,“ kritizuje ekonom Investiky Hradil.
„Podle předchozích pravidel by byl rozpočet na rok 2027 nelegální. Ostatně totéž platí o rozpočtu na rok letošní, který Národní rozpočtová rada taktéž prohlásila za nezákonný,“ tvrdí ekonom.
Dluh z rozpočtu ukrojí ještě víc
Do příběhu navíc vstupuje jeden výdaj, který vláda nemůže jednoduše škrtnout: úroky ze státního dluhu. Letošní náklady na obsluhu dluhu se blíží 110 miliardám korun, v příštím roce by mohly vystoupat ještě výš.
Podle ekonoma Oxford Economics Tomáše Dvořáka vezmou stejnou částku jako resort obrany či dopravy. Důvodem je mimo jiné refinancování starých dluhopisů. Staré levné dluhopisy stát postupně splácí a musí je nahrazovat novými, dražšími.
„V prognóze pro rok 2027 máme náklady na obsluhu veřejného dluhu 150 miliard korun. Projevuje se tam jednak vyšší zadlužování a pak hlavně vyšší úrokové sazby - ke splatnosti dochází u dluhopisů z let 2015 až 2017, kdy jsme si půjčovali za nulu až jedno procento. Teď je nahrazujeme dluhopisy s úrokem kolem pět procent,“ konstatuje ekonom s tím, že ve střední a východní Evropě patří český náklad na obsluhu dluhu stále mezi ty nižší.
Čím vyšší jsou úrokové náklady, tím méně peněz zbývá na důchody, školy, dopravu nebo investice.
Zvýší se i příjmy?
Vláda počítá v roce 2027 také s vyššími příjmy. Jedním z argumentů je návrat elektronické evidence tržeb. Podle odhadů Centra veřejných financí by EET mohla do rozpočtu přinést zhruba 13 až 14 miliard korun ročně.
„Pokud se to potvrdí, tak je to pěkné, ale oproti těm navýšením, o kterých se bavíme, je to trochu plivnutí do vody,“ podotýká Bělohradský z Centra veřejných financí.
Spoléhat podle něj nelze ani na mimořádně silný růst ekonomiky a s ním spojený vyšší výběr daní. „Očekávat, že nás zachrání nějaký mimořádný výběr, protože ekonomika šlape, je nepodložené. Ale protože se ekonomice dobře daří, tak bychom měli vidět směřování k lepšímu stavu. A my teď už podruhé v řadě uvidíme zhoršující se schodek,“ říká.
Stát by měl podle Bělohradského změnit přístup k celému rozpočtu. „Narážíme do zdi, objektivně se rozpočet nedá sestavit. Místo toho zatím pořád čelíme dalším a dalším zastíracím manévrům,“ uzavírá.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 musí vláda předložit Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. září 2026.
