Sněmovna přijala EET 2.0. Co se změní

Poslanci ve středu schválili vládní návrh na obnovení EET, nový systém bude fungovat už od ledna 2027, pokud jej následně schválí senát a prezident. Co se po deseti letech změnilo a koho se nová povinnost skutečně dotkne?

Nová EET se bude vztahovat na restaurace, obchodníky, služby i řemeslníky. Největší novinkou je režim EET OFF pro živnostníky s ročním obratem do jednoho milionu korun, kteří využívají paušální daň.

Podnikatelé nebudou mít povinnost své tržby průběžně odesílat do systému Finanční správy, sazba paušální daně z příjmu se jim ale výměnou za to zvýší ze současných sta korun na 1500 korun měsíčně. V původní EET podobná plošná výjimka neexistovala a evidence se týkala prakticky všech dotčených provozoven.

Z ekonomického pohledu jde o kompromis mezi snahou vybírat daně a tlakem na snížení administrativy. Stát tím sice přichází o část potenciálních příjmů, zároveň ale omezuje zátěž pro drobné živnostníky, kteří často nemají sofistikované pokladní systémy. Někteří podnikatelé ale upozorňují, že drobným živnostníkům s nízkými příjmy se paušál nevyplatí.

Původní EET byla silně spojena s tištěnou účtenkou. Zákazník ji dostal fyzicky a podnikatel musel mít zařízení schopné účtenku vytisknout. Aby si zákazníci při nákupu účtenky brali, motivovala je tehdy ministryně Alena Schillerová účtenkovou loterií. Nová verze umožňuje, aby byla účtenka zaslána elektronicky, například e-mailem nebo do mobilní aplikace.

Pro podnikatele to znamená nižší náklady na provoz a jednodušší technické řešení. Zároveň je to další krok k digitalizaci běžného maloobchodního provozu, podobně jako se v posledních letech rozšířily bezhotovostní platby nebo online fakturace.

Evidovat se mají všechny platby, které proběhnou při osobním kontaktu se zákazníkem nebo přímo v provozovně. Půjde například o platby v hotovosti, kartou či šeky nebo poukázkami.

Online transakce z účtu na účet ani faktury evidenci naopak podléhat nebudou. Ministerstvo financí naopak bude opět evidovat platby kartou, přestože je už jednou Ústavní soud z evidence vyňal. Podle ministerstva financí se změnily podmínky a bezhotovostní platby už nejsou vždy pro úřady dohledatelné.

Povinnost evidovat tržby probíhala u první EET na etapy, kdy se v prvních vlnách zapojily nejprve restaurace a hotely, a až pak obchody. Tentokrát žádné vlny nebudou. Povinná evidence má odstartovat pro všechny najednou 1. ledna 2027.

Původní EET byla postavena na poměrně přísném principu: Každá tržba měla být v reálném čase odeslána Finanční správě. Nově schválený zákon umožňuje více režimů evidence a počítá s tím, že ne všechny provozovny fungují stejným způsobem. Jiná je situace restaurace v centru Prahy, jiná u sezonního stánku, horské chaty nebo drobného řemeslníka.

Změna reaguje na zkušenosti z prvního zavádění EET. Právě technické komplikace, výpadky připojení a náklady na pořízení vhodného zařízení tehdy patřily k nejčastějším výhradám podnikatelů. Nová verze se proto snaží část těchto problémů zmírnit, i když kritici upozorňují, že pro řadu malých provozoven zůstane evidence tržeb další administrativní povinností navíc.

Vláda si předsevzala díky EET vybrat každý rok navíc mezi 14 a 15 miliardami korun. Součástí zákona o EET je ovšem i balíček nových daňových úlev, který část peněz hned spotřebuje. 

Kromě opětovného zavedení školkovného a úlev pro studenty se vrací i sleva na pořízení pokladních systémů. Živnostníci, kteří budou tržby evidovat, mohou dosáhnout na slevu až 5000 korun. Skutečná výše slevy bude záviset na výši daňového základu a bude ji možné uplatnit pouze jednou – v prvním roce, kdy podnikatel začne podle nového zákona evidovat tržby.

Zmíněné slevy uberou z výnosu EET podle odhadů zhruba 4,2 miliardy korun. O další půl miliardy až miliardu pak přijde stát na DPH mimo jiné kvůli slíbenému přeřazení nealko nápojů v restauracích do nižší sazby 12 procent, což je také součástí doprovodného balíčku k EET.

Spropitné zaměstnanců v gastronomii bude navíc zcela osvobozeno od daně z příjmů a pojistných odvodů, a to až do výše sedmi procent měsíčních tržeb provozovny. Na návrh poslance ANO Patrika Pařila došlo ke zpřesnění, že plátcem spropitného se bude rozumět zaměstnavatel.

U EET 2.0 se změní i způsob kontroly. Úřady sice budou mít dál možnost provést kontrolní nákup, nemá ale jít o hlavní nástroj jako v minulosti. Finanční správa chce více využívat analýzu dat a porovnávat podnikatele s podobnými firmami ve stejném oboru nebo regionu.

Kontrola na místě by měla přijít až ve chvíli, kdy data ukážou neobvyklé odchylky, například výrazně nižší tržby oproti srovnatelným provozovnám, uvedla ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Finanční správa dnes pracuje s kontrolními hlášeními DPH, datovými schránkami, informacemi o bezhotovostních platbách i daty z digitálních účetních systémů. Nová EET tak přichází v době, kdy už stát disponuje mnohem širším přehledem o podnikatelské aktivitě než v roce 2016.

Dále se ruší horní limit daňového osvobození nepeněžitých benefitů pro zaměstnance, do kterých spadá například poskytnutí podnikové školky, příspěvků na kulturu nebo i knihy. Platit bude nicméně limit 20 tisíc korun ročně pro osvobození od daně týkající se benefitů zaměstnavatele jako zájezdy a rekreace. Vláda tak chce zabránit nepřímému zvýhodňování ekonomicky zdatnějších zaměstnavatelů.

Do zákona o daních z příjmů byla doplněna také příloha, která stanoví příslušné zdravotní služby osvobozené od daně. Týkat se to bude například nadstandardní preventivní prohlídky, diabetického screeningu u rizikových skupin nebo o vyšetření kardiovaskulárního rizika.

Sněmovna ve středu mimo jiné přijala také obnovu daňového zvýhodnění pro tiché víno jako daru. To bylo zrušeno v rámci konsolidačního balíčku z roku 2023, který prosadila minulá vláda Petra Fialy. Víno bylo mezi léty 2005 a 2024 jediným alkoholickým nápojem, který figuroval jako daňově uznatelný propagační dar.

Podle prezidenta Svazu vinařů obnovení daňového zvýhodnění vinařům pomůže, nicméně to považuje pouze za dílčí krok. „Náš obor se potýká s tolika potížemi, z nichž pramení propad plochy vinic i propad prodejů, že je zapotřebí více systémových kroků. Toto je dílčí impulz, který vinařům pomůže, ale s ministerstvem zemědělství už řešíme zásadnější kroky, které by pomohly například eliminovat nejlevnější dovoz,“ uvedl pro ČTK Chlad.

Velká změna přichází pro povinnost podávat daňové přiznání. Na návrh poslanců Vojtěcha Munzara (ODS), Jana Jakoba (TOP 09) a Pařila a se souhlasem ministryně financí se zvýší hranice zdanitelných příjmů. Povinnost podávat daňové přiznání se posune z nynějších 50 tisíc na 100 tisíc korun za rok. Do takových příjmů se nepočítají ty, které jsou osvobozené od daně, ani ty podléhající srážkové dani. Podle poslanců by se změna měla týkat hlavně přivýdělků, jako například u rodičů na mateřské dovolené nebo u důchodců.

Výjimka v povinnosti EET pak bude platit například pro vánoční prodej ryb. Poslanec za SPD Libor Vondráček neuspěl s návrhem, aby výjimka platila i pro prodej vánočních stromků. Dále se evidenci budou smět vyhnout i provozovatelé veřejných toalet. Ve Sněmovně pak uspěl návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně financí Aleny Schillerové k daňovému osvobození benefitů, které spočívají v příspěvku zaměstnavatele na procedury, které stanovuje zákon v rámci péče o zdraví zaměstnanců.