Macinka je nový superkandidát. Turek už nedává smysl, říká expert

Za šest týdnů Česko čekají komunální a senátní volby, kde si vládní i opoziční strany tradičně ověří svou sílu a podporu v jednotlivých regionech. Co volby po více než půl roce vládnutí koalice ANO, SPD a Motoristů ukážou?

Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog, ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Své zástupce do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu si Češi zvolí 9. a 10. října. Pro vládní i opoziční strany jsou přitom tyto volby velmi důležité. Pro vládní koalici jde o první vysvědčení od jejích voličů. Opoziční strany si zase otestují, jak se jim po prohraných loňských parlamentních volbách daří nabrat síly.

„Ještě před třemi lety nebyla společnost tak rozdělená. Dnes je to o překřikování a politické strany plně pochopily, že cílem není komunikovat k občanům, ale ke svým voličům,“ popisuje sociolog a šéf STEM Martin Buchtík, v jaké atmosféře Češi k volbám půjdou. „Je to alarmující, do budoucna to může výrazně zhoršit komunikaci ve společnosti.“

„Každý politický aktér dnes svým voličům doručuje úplně jiný příběh a hledá cesty, jak se udržet u moci. Což pro menší strany znamená získat alespoň pět nebo sedm procent, aby byly relevantní a nepostradatelné pro příští volby. A je jim vlastně trochu jedno, jak to vnímá celá veřejnost,“ vysvětluje Buchtík.

„V Česku máme 6250 obcí. Těch příběhů tam je hodně. Když to vezmu od těch nejmenších obcí, tam je vždy zajímavé, kolik jich postaví jenom jednu kandidátku. Budou i jednotky obcí, kde se nesestaví žádná kandidátka,“ říká sociolog. „Tato čísla je obecně dobré sledovat dlouhodobě, protože to ukazuje na proměnu substantivní politiky. Protože pokud jsou lidé ještě někdy ochotní jít do politiky, tak je to často ta obecní. V menších obcích to totiž není o politickém zařazení, je to o tom, že stavíme chodníky. A chodník je politicky neutrální téma.“

Komunální volby by zároveň mohly přivést do politiky nové osobnosti: „Například v krajských městech se může stát, že to bude základ toho, že se zrodí nějaký potenciální nový lídr z regionů. Lídr, který by do celostátní politiky začal promlouvat třeba za dva roky.“

Tradičně nejsledovanější bude výsledek jednotlivých stran v Praze. Do boje o magistrát hlavního města letos míří celkem 24 stran a uskupení.

Nejsilnější vládní hnutí ANO Andreje Babiše si od opětovného nástupu k moci drží na celostátní úrovni stabilní voličskou podporu přes 30 procent hlasů. Jaké má ale šance v Praze, kde muselo narychlo vyměnit lídra? Zastupitele Ondřeje Prokopa, který rezignoval po sérii zjištění Seznam Zpráv o jeho nákupech bytů a nejasně vykázaných milionových příjmech, hnutí v průběhu prázdnin navíc nahradilo nepříliš známým zastupitelem a místostarostou Prahy 4 Janem Hušbauerem.

„Myslím, že hnutí ANO si půjde pro zhruba 20 procent. Kampaň s tím příliš nepohne. ANO si prostě vezme jádro voličů, které mají z celostátního okruhu,“ říká sociolog.

„A viděli jsme už v minulosti, že v Praze Andrej Babiš nasadil kandidáty na poslední chvíli. Zadruhé, obecní volby jsou volby spíše sekundárního významu. A tím pádem nemá cenu dělat kampaň ve chvíli, kdy jsou všichni ještě na dovolené. Kampaň tak reálně začne někdy 10. září. Důležité ale hlavně bude, jestli na plakátech bude Andrej Babiš.“

Zajímavé bude podle Martina Buchtíka sledovat i pražský výsledek koaličních Motoristů. Na jejich kandidátce se objevili také ministři Petr Macinka a Boris Šťastný. Předseda strany a šéf diplomacie Macinka dokonce usiluje jak o mandát na magistrátu hlavního města, tak v zastupitelstvu Prahy 5.

„Petr Macinka je nový superkandidát. Je to skvělá ukázka toho, jak je obtížné hledat lidi do politiky,“ poznamenává sociolog.

Přestože na celostátní úrovni se straně propadly preference pod pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny, v Praze by uspět mohla:

„Motoristé také mohou aktivizovat svoje voličské jádro. Lidi, kteří vnímají spíše jejich komunikační styl a to, jakým způsobem dokážou provokovat. Petr Macinka je dobrý rétor, na komunální úrovni rozhodně. Pokud by třeba byly nějaké veřejné debaty, tak je schopný lidi pravděpodobně převálcovat. Takže je pravděpodobnější, že se (na pražské radnice) dostanou,“ říká expert.

Lídr Motoristů podle něj navíc postupně přerostl dosud nejviditelnějšího zástupce strany Filipa Turka.

„Petr Macinka byl před rokem naprosto neznámý politik, všude na billboardech byl jeho souputník Filip Turek. Dnes je to jeden z top pěti, sedmi nejznámějších českých politiků, kterého si vybaví i člověk, který u voleb vůbec nebyl. Samozřejmě jde o extrémně polarizující osobnost. Ale to, abyste vůbec mohli být relevantní v politické hře, znamená, že musíte být nejdříve vidět a být známí,“ myslí si Buchtík a dodává:

„Filip Turek je už nerelevantní osoba. Dnes už nedává smysl, aby byl na billboardech Motoristů.“

Celorepublikově se bude během podzimních senátních a zejména komunálních voleb upírat pozornost k tomu, jak ve volbách dopadne nové hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana a donedávna jedné z výrazných osobností ODS Martina Kuby.

„Pro hnutí Martina Kuby to bude naprosto klíčové. Měli by mít tak dva senátory. Zároveň musí uspět v jižních Čechách. Pro Naše Česko je to otázka toho, jak silná je to značka, “ podotýká sociolog.

„Navíc má spolupráce v dalších krajích. Bude nakonec spolupracovat i s Martinem Netolickým. Tam uvidíme, jestli to vydrží i po volbách, nebo jestli to bylo jenom ad hoc. To je strašně důležité, protože zrovna o Kubovi i Netolickém se říká, že jsou to silné osobnosti, které nerady dělají kompromisy. Takže tam to bude dávat základ i pro příští sněmovní volby.“

Letošní volby zároveň budou testem i pro některé menší parlamentní strany.

„Ztráta mandátů může sekundárně vyvolat nejistotu uvnitř strany. Viděli jsme, že tyto menší volby jsou hodně o vnitrostranickém rozpoložení. Neúspěch SPD nebo Pirátů v posledních evropských volbách byl značným impulsem pro to, jestli se ty strany rozhodnou pro nějakou jinou strategii, nebo ne. Takže bych sledoval SPD a Piráty, jejichž voliči běžně k těmto menším volbám tak intenzivně nechodí, nebo se je těm stranám z nějakého důvodu nedaří aktivizovat,“ popsal Buchtík.

„Také bude citlivé, jak dopadnou lidovci na jižní Moravě. To je pro ně strašně důležité. A samozřejmě, že tyto volby také ukážou, jestli ještě existuje TOP 09.“

Strany současné opozice, kterým se tradičně ve volbách do horní komory daří, letos v Senátu obhajují 26 křesel ze 27. Vládní hnutí ANO to ale chce prolomit a výrazně posílit, aby si usnadnilo přijímání koaličních zákonů.

„Náš odhad je, že ANO by mohlo získat šest až deset mandátů. Ale velmi pravděpodobně nedojde k tomu, že by vládní strany získaly většinu, a tím pádem i hladší průchod zákonů Senátem,“ říká šéf agentury STEM.

„V tuto chvíli považujeme za velmi nepravděpodobné, že by opozice přišla v Senátu o většinu. Zároveň to ale za dva roky už nemusí platit. Takže teď se hraje o to, jaké bude východisko k volbám další třetiny mandátů za dva roky.“

Podle sociologa jsou nyní opoziční strany v těžké pozici, a to i díky chytré taktice vládní koalice.

„Dělají svého nepřítele z jedné strany z prezidenta, z druhé strany z velmi malých organizací. Jde třeba o jednotlivá média nebo jednotlivé novináře a novinářky nebo vybrané neziskové organizace. Najednou vůbec nepojmenováváte jako relevantního protivníka svoje politické oponenty ve Sněmovně, čímž se dostávají ze hry i ve veřejném prostoru, v komentářích,“ říká Buchtík.

„Fokus je na konflikt Petr Macinka versus Petr Pavel, vláda versus jednotlivé neziskové organizace, vláda versus jednotlivá média, kdo koho pustí na jakou tiskovou konferenci, kdo s kým poletí na summit,“ připomíná šéf STEM.

Právě spor o summit NATO v Ankaře byl jedním z největších a nejvíce sledovaných témat současné vlády. Třenice mezi koalicí a hlavou státu se přitom pravděpodobně budou stupňovat s blížícími se prezidentskými volbami, které Česko čekají už za rok a půl.

„Podle mě nás teď čeká nejméně půl roku zábavných spekulací o tom, kdo by mohl kandidovat. Předpokládám, že tak jednou za týden až dva se vytáhne nějaké nové jméno z klobouku. A aby bylo o čem mluvit, tak se o tom bude ‚chytře‘ spekulovat,“ myslí si Buchtík a dodává:

„Jestli má někdo šanci porazit stávajícího prezidenta Petra Pavla, tak je to Andrej Babiš.“

Co ještě od letošních podzimních voleb čekat? Proměnila vláda ANO, SPD a Motoristů za půl roku nějak výrazněji Česko? A proč lidé vnímají Andreje Babiše jako druhého nejvýraznějšího opozičního politika?

Celý speciál Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.