Článek
Agresivní válka vedená Ruskem proti Ukrajině, konflikt na Středním východě, zesílení silové rétoriky Číny vůči Taiwanu a změna postojů USA k Evropě a její bezpečnosti - to jsou podle ředitele kontrarozvědky Michala Koudelky hlavní důvody, proč byl minulý rok v bezpečnosti výjimečný.
„Rok 2025 tak musíme označit v bezpečnostní oblasti za jeden z nejvážnějších od skončení studené války,“ píše v úvodu výroční zprávy BIS Koudelka.
Nejdůležitější případy, na kterých v loňském roce pracovala, se podle kontrarozvědky týkaly především rozsáhlého hybridního působení Ruska. Tedy třeba toho, jak šíří dezinformace a svou propagandu nebo jak verbuje agenty k sabotážím na sociální síti Telegram.
BIS dlouhodobě upozorňuje ale i na to, jak Putinův režim často používá k pohybu agentů po Evropě diplomatické krytí.
To měl ztížit loni přijatý 19. sankční balíček EU proti Rusku, který zavedl povinnost pro ruské diplomaty ohlašovat svůj příjezd do zemí unie, tedy i do České republiky.
Minulá vláda spolu s NCOZ a tajnými službami připravila materiál, který to měl ještě zpřísnit. Vstup ruských diplomatů do země mělo podle tohoto plánu vždy schvalovat Ministerstvo zahraničí - po důkladném prověření tajnými službami. Současný ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) však dosud připravený materiál nové Babišově vládě nepředložil, přestože to před půl rokem sliboval.
Čínské hrozby
Zlomovým okamžikem v loňském roce bylo rovněž odhalení kybernetického útoku čínských agentů na e-maily pracovníků českého Ministerstva zahraničí. Bylo to poprvé, kdy česká vláda jasně ukázala prstem na konkrétní stát, který za kybernetickým útokem stál.
„České bezpečnostní instituce spolu s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost byly schopny určit zodpovědnost za útok s vysokou mírou jistoty,“ píše se ve výroční zprávě BIS.
Případ korespondence:
Jak Seznam Zprávy popsaly, experti českých tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost přistihli čínské rozvědčíky přímo při stahování pošty, kterou diplomati používají k vedení té části korespondence, jež nepodléhá utajení. Přesto jde o součást kritické infrastruktury státu, která může obsahovat citlivé střípky informací.
Schůzky v cizině
Zpráva také připomíná, že kremelský režim dlouhodobě pracuje na budování vlivových sítí v Evropě.
Jak to funguje, poodkryl třeba už předloni případ mediální společnosti Voice of Europe, která v Česku provozovala proruský dezinformační web stejného názvu financovaný z Ruska. Na konci května 2024 ho Evropská unie zařadila na unijní sankční seznam.
Případ Voice of Europe:
Web provozoval ukrajinský oligarcha, který má blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem - Viktor Medvedčuk. Na základě jeho instrukcí jej řídil ukrajinsko-izraelský mediální manažer Arťom Marčevský. Ten měl ve vícero členských státech Evropaké unie zajišťovat i spolupráci s novináři a skrytou finanční podporu některým kandidátům ve volbách do Evropského parlamentu.
Z přebírání úplatku od Marčevského byl obviněn německý politik s českými kořeny Petr Bystroň z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AFD).
Pod dohledem BIS
Aktivity této sítě sledovala kontrarozvědka podle výroční zprávy i loni.
„Vlivová síť řízená bývalým ukrajinským oligarchou Viktorem Medvedčukem (a navazující na sankcionované médium Voice of Europe) se i nadále zaměřuje především na budování a posilování konexí na vybrané poslance Evropského parlamentu (včetně těch českých),“ upozorňuje se ve výroční zprávě.
A taky kontrarozvědka uvádí, že pro Rusy je už nepohodlné se s politiky nebo s představiteli aktivistické či mediální scény scházet v České republice, a tak se loni potkávali buď přímo v Rusku nebo ve „vhodných třetích zemích“.
„Mezi tyto osoby patřili také organizátoři veřejných akcí k připomenutí role SSSR v osvobození Československa před nacismem, které proběhly v rámci oslav 80. výročí konce druhé světové války v květnu 2025,“ dodává BIS.
Jak funguje Pravda:
V souvislosti s Ruskou federací také BIS připomíná případ ruského občana Konstantina Rogače, který zprostředkovával pojištění a poradenství pro takzvanou ruskou stínovou flotilu. Tedy pro síť tankerů a dalších lodí, které země využívá k přepravě ruské ropy a obcházení sankcí. Rogač byl následně zařazen na český i evropský sankční seznam.
„To jsou přesně ty jasné a sebevědomé signály, kterým Rusko rozumí,“ komentuje ve zprávě odhalení tohoto případu ředitel BIS Koudelka s tím, že pro Rusko byl zásah proti Rogačovi citelnou ránou.
Čínský špion jako novinář
Vedle ruských agentů v Česku podle kontrarozvědky dlouhodobě působí i zpravodajci z komunistické Číny. BIS před nimi varuje opakovaně. Často pracují pod diplomatickým krytím nebo třeba i v roli novinářů.
Jeden z nich už od ledna sedí ve vazbě. Jak jako první informovaly Seznam Zprávy, čínským občanem obviněným ze špionáže je Jang I-min (Yang Yiming), který v Česku působil od roku 2022 jako pražský zpravodaj deníku Kuang-ming ž'-pao (Guangming Daily ).
Muž udržoval kontakty s některými českými a slovenskými politiky, s nimiž dělal rozhovory. A dle podezření českých bezpečnostních složek od nich sbíral informace.
Případ čínského „novináře“:
„Za dobu své přítomnosti v České republice si Yang Yiming vytvořil diverzifikovanou síť zdrojů, skrze které se dostal k citlivým a neveřejným informacím z prostředí českých státních institucí. Vzhledem k tématům, o která se zajímal v rámci svých analýz, jeho činnost směřovala proti zájmům České republiky,“ uvádí BIS.
Rozhovor mu dal i Jan Zahradil, současný expert Motoristů na zahraniční politiku a někdejší europoslanec za ODS.
„Žádné informace, vyjma svých osobních názorů, jsem mu nepředával,“ řekl reportérům v lednu Zahradil.
