Vláda schválila výhodnější penzijní spoření. Zmizí dotazník i některé poplatky

Vláda v pondělí na svém jednání schválila návrh zákona, který má za cíl přinést významné změny dobrovolného spoření na stáří. Plánovanými změnami chce k penzijnímu spoření přivést více mladých lidí a zefektivnit výnosnost spoření. Pokud návrh projde Parlamentem a podepíše ho prezident, změny by mohly vejít v platnost již 1. ledna 2027.

V současné době se takzvaného III. pilíře účastní zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti momentálně spravují majetek v celkovém objemu asi 660 miliard korun. Reforma by mohla přinést zvýšení státní podpory pro mladé nebo lepší podmínky pro založení penzijka pro děti. Nejdiskutovanější změnou se ale stala výše poplatků.

V současnosti tvoří mladí lidé do 30 let pouhých 11 procent všech účastníků penzijního spoření. Právě dlouhodobost je ale u takového produktu klíčová. Možnost založit nezletilým (od jejich narození) penzijko platí již od roku 2016, přičemž minimální měsíční částka pro připsání státní podpory činí 500 korun. Novela ale počítá se snížením tohoto limitu pro nezletilé na 100 korun.

K tomu se má navíc zvýšit samotná státní podpora pro všechny lidi mladší 30 let. Mladí tak budou mít od státu nárok na 40procentní příspěvek v maximální výši 680 Kč (při spoření 1700 Kč měsíčně) oproti dnešní polovině.

Do třetice pak novela přináší změnu v podobě předčasného výběru části úspor. Ten, kdo spoří alespoň 10 let, si bude smět do svých 36. narozenin vybrat třetinu úspor bez sankcí a bez nutnosti konkrétního účelu.

Návrh zákona dále počítá se zrušením povinnosti vyplňování investičního dotazníku při zakládání penzijka, který většinou klienty nasměroval k bezpečnějšímu, ale méně výnosnějšímu konzervativnímu investování. Proto novela přichází se zavedením strategie životního cyklu jakožto výchozí volbou spoření na stáří.

Pokud si tedy střadatel nezvolí jinak, do svých 50 let budou 75 procent jeho portfolia tvořit dynamické nástroje (například akcie), které mohou mít z dlouhodobého hlediska vyšší výnosnost. S blížícím se odchodem do důchodu se bude postupně zvyšovat podíl konzervativnějších investic.

Zásah do poplatků, které si penzijní společnosti účtují, vzbuzuje největší emoce. V současnosti si mohou penzijní společnosti účtovat dva, a sice poplatek za správu a za výnos, přičemž u každého druhu fondu byly maximální limity nastaveny jinak. Například u dynamických fondů vycházely poplatky ročně průměrně na zhruba dvě procenta. Nově by se ale u většiny fondů poplatky sloučily do jednoho, a to na maximální výši půl procenta ročně.

Razantní snížení se týká transformovaných, konzervativních, smíšených i dynamických fondů. Při starém zůstanou poplatky pouze pro alternativní fondy, u kterých si penzijní společnosti smí účtovat 2,5 % ročně za správu + 25 % z výnosu.

„Není to na úkor státního rozpočtu, ale na úkor těch, kteří na střadatelích neúměrně vydělávali, a to jsou bankovní domy,“ uvedl už dříve premiér Andrej Babiš (ANO).

V Česku působí celkem devět penzijních společností. O snižování poplatků se diskutuje v podstatě od začátku roku a od penzijních společností dlouhodobě zaznívá kritika směrem ke snižování poplatků. Česko ale přitom patří k zemím s vyššími poplatky v Evropě. V roce 2017 vybraly penzijní společnosti na poplatcích zhruba 3,5 miliardy korun, loni to bylo více než osm miliard.

Za půl procentem si ale vláda stojí, ministerstvo jej oficiálně představilo na začátku června při představení reformy a v připomínkovém řízení se v tomto ohledu nic nezměnilo.

„Vláda ve své reformě zásadně snižuje příjmy penzijním společnostem. Ty tak nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů a už vůbec nebudou umožňovat rozvoj produktu,“ reagoval po pondělním jednání vlády prezident Asociace penzijních společností ČR (ASP ČR) Radek Moc. Právě Asociace dlouhodobě volala po navýšení limitu pro poplatky na alespoň 0,82 procenta ročně.

„Slabinou návrhu je výrazné snížení poplatků, které jsou jediným zdrojem příjmu penzijních společností a jsou určeny na pokrytí veškerých nákladů,“ okomentovala pondělní schválení návrhu předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti Jana Zelinková s tím, že zaměření na mladé bere jako pozitivní změnu. Podobně jako ona novelu vnímá většina penzijních společností.

Nový nízký poplatek podle Zelinkové nepokryje nejen získávání a obsluhu nových klientů, ale ani aktivní správu především dynamických fondů. „Jsme tak nuceni zabývat se možností přechodu některých fondů na levnější pasivní správu, která ale klientovi pravděpodobně doručí nižší výnos,“ míní Zelinková.

Zástupci penzijních společností se také obávají, že jim kvůli nižším poplatkům zůstane méně na marketing. To by mohlo prý způsobit pomalejší příliv nových střadatelů. Radek Moc argumentuje tím, že si doplňkové penzijní spoření sjedná na vlastní pěst minimum nových klientů. „95 procent nových klientů je třeba aktivně získávat – ať už skrze síť prodejců, nebo marketingem,“ míní.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) s odkazem na údaje České národní banky plánované snížení poplatků stabilitu penzijních společností neohrozí. Připustila ale, že se novým podmínkám budou muset přizpůsobit. „I ony musí provést úspory, to je na nich. My chceme, aby co nejvíc peněz zůstalo lidem,“ řekla v pondělí.

Pokud zákon vejde v platnost, staré transformované fondy se budou muset uzavřít do roku 2036. Do nich bylo možné vstoupit před zavedením současného doplňkového penzijního spoření, tedy do konce roku 2012. Výhodou staršího systému penzijního připojištění je, že má garantovaný nezáporný výnos.

Na druhou stranu ale právě proto patří k nejméně výkonným fondům s nízkým výnosem. Přesto v nich stále zůstává zhruba 1,7 milionu lidí s celkem asi 340 miliardami korun. Klienti, kteří do konce roku 2036 sami ze starého spoření nepřejdou k jiné strategii, budou automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.