Článek
Obviněný ze špionáže, kterého v sobotu zadržela česká policie, je pražským zpravodajem čínského deníku Kuang-ming ž'-pao (Guangming Daily ), který je stranickým médiem čínské komunistické strany. Seznam Zprávy identitu zadrženého dokázaly ověřit ze tří na sobě nezávislých zdrojů obeznámených s případem.
Jang I-min (Yang Yiming) v Česku působí roky, česká vláda mu opakovaně prodlužovala akreditaci. Udržoval kontakty s některými českými a slovenskými politiky, s nimiž dělal rozhovory. A dle podezření českých bezpečnostních složek se od nich pokoušel sbírat informace.
Bezpečnostní informační služba (BIS) zadržení muže komentuje jen obecně. „V sobotu 17. ledna v ranních hodinách byla policií zadržena osoba podezřelá z příslušnosti k čínské zpravodajské službě. Tato osoba byla následně obviněna z neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ uvedla kontrarozvědka.
Z textů, které jsou dostupné online, je patrné, že si Jang I-ming systematicky vybíral respondenty, kteří vůči Číně vystupují vstřícně, pragmaticky a často i v opozici k dominantní linii Evropské unie.
Akce policie a BIS proti možnému čínskému špionovi v Česku přichází ve chvíli, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) avizuje navázání spolupráce s Čínou. A to přes předchozí odhalení špionážních aktivit, které tajné služby přinesly v předchozích letech. Propagátorem tohoto přístupu je i Jan Zahradil, současný expert Motoristů na zahraniční politiku a někdejší europoslanec za ODS.
Rozhovory se Zahradilem a Konečnou
Právě Zahradil poskytl rozhovor stíhanému zpravodaji státního deníku Guangming Daily a v roce 2024 se rozhovorem pyšnil na svém facebooku. „Bylo to po letech poprvé, co se bavili s někým z České republiky,“ uvedl tehdy Zahradil.
Zahradil v rozhovoru vystupoval jako pragmatik, který varuje před konfrontační politikou vůči Číně a zdůrazňuje ekonomickou provázanost světa. Mluvil o obchodu, stabilitě a nutnosti dialogu, naopak vynechal témata bezpečnostních hrozeb, lidských práv nebo politických represí.
Deník v článku Zahradila tituloval jako zasloužilého europoslance a zmiňuje i jeho funkci předsedy Skupiny přátelství EU-Čína. Ve vedení skupiny figuroval i německý europoslanec Maximilian Krah, jehož čínský asistent byl zadržen německou policií kvůli špionáži a loni i usvědčen.
„Toto jméno je mi známé, kontaktoval mě v roce 2024 jako akreditovaný zpravodaj v ČR. Poskytl jsem tomuto novináři na jeho žádost v roce 2024 rozhovor, který byl publikován a je veřejně dostupný. V roce 2025 pak, opět na jeho žádost, krátký komentář k mezinárodní situaci, který byl též publikován a je dostupný. Loni cca v létě jsem byl neformálně jistými institucemi upozorněn, že jde o rizikovou osobu, od té doby jsem se s ním nesetkal a kontakt jsem přerušil,“ napsal ve vyjádření Zahradil.
Ohrazuje se proti tomu, že by od něj mohl muž obviněný ze špionáže získat citlivé informace. „Žádné informace, vyjma svých osobních názorů, jsem mu nepředával. O tom, že je zadržen, nevím,“ dodal Zahradil.
Listu Kuang-ming ž'-pao poskytla rozhovor i šéfka komunistů Kateřina Konečná, která otevřeně chválila čínský model, kritizovala Brusel a mluvila o potřebě „míru“ a sociální stability.
V obou případech šlo o rozhovory bez oponentury, postavené tak, aby v nich evropský politik potvrdil čínský výklad světa.
Ještě širší záběr měl Jang I-ming na Slovensku. Dostalo se na europoslance Směru Luboše Blahu, známého proruskou rétorikou, i na předsedu slovenského parlamentu Richarda Rašiho z Hlasu.
Blaha v rozhovoru relativizoval západní spojenectví, kritizoval americký vliv a chválil Čínu. Raši naopak mluvil jazykem institucionální diplomacie, o obchodu, infrastruktuře a kulturní výměně. Poselství je stejné: Slovensko jako pragmatický partner, s nímž je možné mluvit a vynechat témat hodnot.
Česká vláda se chce sbližovat s Čínou
Stejnou optikou Jang I-ming nahlíží i Visegrádskou skupinu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V lednovém textu ji popsal jako region, který se emancipuje od Bruselu a hledá vlastní, pragmatičtější roli v Evropě.
Jan Zahradil s nynějším ministrem zahraničí Petrem Macinkou a původně navrženým kandidátem na post Filipem Turkem.
Expert na čínský vliv z organizace Sinopsis Martin Hála není odhalením překvapený. „Peking po desetiletí používá státní média jako krytí pro pracovníky zpravodajských služeb. Tento deník je jeden z nejvýznamnějších tiskových orgánů komunistické strany Číny. Jeho šéfredaktor má statut náměstka ministra. Může vysílat reportéry do zahraničí s tím, že řada z nich plní zpravodajské funkce. Bývalí redaktoři Ústředních deníků uvádějí, že mezi zahraničními dopisovateli je až polovina zpravodajců. Zbytek může podle potřeby plnit zpravodajské úkoly příležitostně,“ řekl Hála.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v projevu k zahraničním diplomatům v Česku tento týden avizoval sblížení s Čínou. „S Čínou chceme obnovit standardní úroveň vztahů, která bude odpovídat evropskému mainstreamu a praxi řady dalších zemí Evropské unie,“ řekl.
Na prosby o reakci na nynější špionážní kauzu dosud nereagoval. „Pan ministr byl ze strany bezpečnostních orgánů informován, ale vzhledem k tomu, že si dozorový státní zástupce vyhradil právo poskytovat veškeré informace o případu, dále nebudeme komentovat,“ řekl mluvčí Ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Infiltrace Literárních novin
Současní reportéři Seznam Zpráv už v roce 2020 rozkryli, jak Kuang-ming ž'-pao, pro který muž podezřelý ze špionáže pracoval, infiltrovalo české Literární noviny. Někdejší noviny pražského jara 1968 začaly přetiskovat přímo propagandistické texty komunistických novinářů v rámci spolupráce, jejíž podmínky vydavatel odmítal komentovat.
V Pekingu, v sídle čínských vládních novin, za tím účelem v dubnu 2019 obě média společně uspořádala takzvané Fórum k propojování srdcí českého a čínského lidu. Přispěly k němu Úřad pro tisk a informace vlády Šanghaje a Úřad pro tisk a informace vlády provincie Če-ťiang, tedy instituce, které v Číně fungují i jako cenzoři.
Více než 100 delegátů fóra z českých a čínských vládních institucí na setkání hovořilo o „česko-čínském přátelství a důkladně analyzovali spolupráci mezi oběma zeměmi“, jak říká článek, jejž vydala čínská vládní agentura Sin-chua a který do češtiny přeložili sinologové z Karlovy univerzity sdružení do projektu Sinopsis. „Čang Chua, vedoucí odboru mezinárodní spolupráce Oddělení propagandy Ústředního výboru komunistické strany Číny, přednesl fóru srdečnou zdravici jménem vedení oddělení propagandy Ústředního výboru Komunistické strany Číny,“ popsali čínští novináři.
Tehdejší prezident Miloš Zeman pak poslal zdravici. „Pevně věřím, že země účastnící se iniciativy Pás a stezka úspěšně uskuteční sen o cíli této iniciativy nejen propojit všechny kontinenty, ale propojit také všechny národy,“ citovala čínská média Zemana vychvalujícího iniciativu, kterou v roce 2013 vyhlásil prezident Si Ťin-pching.
Až pět let vězení
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Zadržený je prvním člověkem, který je v Česku stíhaný podle tohoto paragrafu. Ustanovení trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc začalo platit loni v únoru. Nynější vládní koalice podle dřívějšího vyjádření místopředsedy ANO Radka Vondráčka plánuje tento trestný čin zrušit.
Čínská hrozba
- České bezpečnostní instituce dlouhodobě varují před riziky vlivového působení Číny, a to i za pomocí technologií. Jádrem varování je i argument, že v Číně ze zákona všichni (včetně soukromých firem) musejí být nápomocní komunistické vládě a jejím tajným službám, jinak jim hrozí drakonické postihy.
- Loni v květnu kabinet Petra Fialy (ODS) v nebývale ostrém prohlášení veřejně obvinil čínskou vládu z kyberútoku na Ministerstvo zahraničí. Cílem byly e-mailové schránky, k nimž měli hackeři přístup až dva roky.
- Minulý rok v březnu ministři poprvé využili nejtvrdší opatření zákona, který Česku umožňuje prověřovat zahraniční investice. Kvůli riziku špionáže zakázali společnosti se sídlem v Pekingu, aby na Moravě provozovala pozemní satelitní stanici.
- V roce 2024 byl diplomat čínské ambasády v Praze podle zjištění Seznam Zpráv přistižen, jak v Praze málem způsobil dopravní nehodu, když sledoval viceprezidentku Tchaj-wanu.
- Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) už v roce 2018 vydal varování před výrobky čínských firem Huawei Technologies a ZTE Corporation. Poukazoval na to, že mohou být využité ke špionáži. Veřejné instituce od té doby musejí důkladně zvažovat, zda v jejich případě nemůže začlenění těchto technologií do jejich sítě být rizikem. Předloni pak NÚKIB označil za bezpečnostní hrozbu čínskou sociální síť TikTok. Firmy dlouhodobě spolupráci s čínskou vládou popírají, stejně jako to, že by byly hrozbou.
- V Číně existuje i trh soukromých firem, které své hackerské služby nabízejí čínské vládě. Reportéři tak například v roce 2020 upozornili, že čínská firma Zhenhua Data Technology, jež má těsné vazby na tamní lidovou osvobozeneckou armádu, shromáždila profily stovek prominentních Čechů. Od ministrů přes jejich děti až po policisty. Společnost v marketingových materiálech tvrdila, že data pomohou „k velké obrodě čínského národa“ a inzerovala šíření dezinformací a vyvolávání konfliktů na Západě.
- Čína se v minulosti opakovaně pokoušela ovlivňovat českou politiku ve svůj prospěch. V roce 2020 šlo například o výhrůžný dopis, který s vlastním přípisem Hrad Miloše Zemana tajně předal tehdejšímu šéfovi Senátu Jaroslavu Kuberovi (ODS) ve snaze odradit ho od cesty na Tchaj-wan. Kubera pár dnů nato náhle zemřel.
- „České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů,“ pravila mimo jiné listina.
- V roce 2019 reportéři zjistili, že čínská ambasáda skrytě platila nezávisle se tvářící konference o Číně na Univerzitě Karlově i jeden z předmětů, jehož nejlepší studenty zároveň brala na placené výlety do Číny. Odhalení vedlo ke zrušení Česko-čínského centra UK, které zakládal přímo tehdejší rektor Tomáš Zima, a k odchodu šéfa centra.
