Článek
Zavedení druhé verze EET prošlo ve Sněmovně prvním čtením a vláda si od ní slibuje miliardy korun do státního rozpočtu – především díky omezení šedé ekonomiky. Tentokrát se bude povinnost evidovat tržby týkat všech „kontaktních“ plateb, tedy při osobním kontaktu s podnikatelem nebo v jeho provozovně hotově, kartou nebo pomocí QR kódu.
Když se před deseti lety rozbíhala původní EET, stáli na barikádě proti jejímu spuštění hospodští. Na argumenty o narovnání podnikatelského prostředí slyšela jen část z nich, většina se bála administrativy a technických potíží.
Dnes podniky, kterých se před dekádou týkala hned první vlna evidence, věří, že by jim EET 2.0 neměla přinést velkou zátěž. Většina z nich již potřebné pokladní systémy má a ty by měly být s novou verzí režimu kompatibilní. Přesto staronovou povinnost někteří přijímají s nelibostí.
Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (ASM ČR) přiznává, že z jeho zkušenosti je často zdrojem odporu k elektronické evidenci tržeb politizace problematiky. Setkává se s názory, že EET by pro některé hospodské bylo likvidační a pramení to většinou ze skepticismu vůči vládě. „Vždy, když se na mě obrátí nějaký hospodský, zeptám se ho nejdřív, v čem by to pro něj bylo likvidační. Často pak skončíme jeho výrokem, že nemá rád Babiše a politiky,“ sdílí své zkušenosti Kastner s tím, že konkrétní důvody většinou nepadají.
„Když se podnikatel rozhodne podnikat, požádá si o živnostenské oprávnění, nakoupí si materiál, podepíše nájemní smlouvu a jde podnikat. Ale asi přeci do podnikání nevstupuje s tím, že nebude evidovat tržby. Principiálně by tedy podnikatel měl vždy obhájit tvrzení, že je něco pro něj likvidační a v čem to spočívá. Evidence tržeb sama o sobě pro takový argument dle mého názoru nestačí,“ míní Kastner.
„Nic se nezmění“
Seznam Zprávy Byznys oslovily řadu českých hostinců a hospod s otázkou, jak znovuzavedení elektronické evidence tržeb vnímají. Reakce se různí, nicméně vcelku potvrzují tvrzení Kastnerova slova o politizaci problematiky.
Řada oslovených hospodských totiž přiznala, že se samotnou evidencí v zásadě problém nemají, ale změnám nedůvěřují kvůli spojení s politiky, kteří ji chtějí zavádět.
Jedním z nich je například Martin Pelcner, který vlastní a provozuje Českou hospodu v Hlásné Třebáni u Berounky mezi Karlštejnem a Řevnicemi. Se svou manželkou se svému podniku věnují už 33 let. Pelcner hned na úvod říká, že znovuzavedení režimu očekával vzhledem k výsledku posledních sněmovních voleb.
„Samotné EET mi nevadí, ale spíš to, kdo ho zavádí,“ přiznává. Negativní dopady se staronovým režimem ale neočekává, znovuzavedení elektronické evidence tržeb považuje spíše za formalitu.
„Všechno kolem pokladny nebo potřebného softwaru máme víceméně ošetřené,“ říká. „Nemyslím si, že to pro nás bude větší finanční zátěž,“ pokračuje a dodává, že je pro něj momentálně náročnější nově zavedené povinné jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Dále zmiňuje, že je vyjde pokladní systém zhruba na 10 až 12 tisíc korun ročně. Předpokládá proto, že režim především zasáhne ty, kteří si pokladní systém zatím neplatí.
Není si ale jistý, zda znovuzavedení režimu přinese slibované výsledky. „Kdo to bude chtít obejít, tak si to obejde úplně jednoduše,“ míní.
Také Jan Smolík, který provozuje Hospůdku Malíč na Litoměřicku teprve zhruba rok a půl, samotné EET považuje za krok k lepšímu. Vadí mu ale způsob, jakým se režim podává, a necítí ze strany vlády snahu podnikatele k němu motivovat.
Jak má podle vlády vypadat nová EET?
- Příští EET bude pracovat s menším počtem údajů, které se mají u každé transakce nahlašovat. Zatímco dříve se evidoval například i režim tržby či jednotlivé sazby DPH, nově se odesílaná data podle Ministerstva financí omezí jen na identifikaci poplatníka, místo, datum a čas, pořadové číslo tržby a příslušnou částku.
- Chystaná evidence tržeb ale bude mít mnohem širší záběr než ta předchozí. Měla by platit napříč celou ekonomikou, s výjimkou míst, kde to podle resortu financí „nedává smysl“ – ministerstvo jmenovitě uvedlo leteckou dopravu, bankovnictví či prodejní automaty.
- Zásadní novinkou bude také zaznamenávání bezhotovostních plateb, na které se dřívější EET nevztahovala. To ale znamená, že objem zpracovávaných dat ve srovnání s EET 1.0 výrazně vzroste.
- Zásadní nárůst objemu transakcí bude spočívat především v evidenci podstatně více subjektů.
„Obecně se stále vnímá, že první vlna EET byla bič, a ne snaha jim pomoci,“ vysvětluje. On sám zvažuje, že by kvůli EET s hospodou skončil, přestože pro něj není překážka v samotném zavádění systému. Jde spíš o jeden ze střípků z celkové frustrace z podmínek v gastru.
„Hospoda je pro mě koníček, a ne hlavní zdroj příjmů. Pokud ale budu neustále narážet na různé překážky, nebudu mít důvod to dělat dál. EET je pro mne spíš taková poslední kapka,“ vysvětluje své důvody, proč je asi ze dvou třetin rozhodnutý na podzim provoz ukončit. Dalšími důvody jsou například kontroly hygieny na udání, i když potvrdí, že má vše v pořádku. A stěžuje si i na nekalou konkurenci ze strany „podnikatelů“, kteří si nakoupí sudy a čepují pivo na zahradě, aniž by plnili další povinnosti.
Skepse zůstává
Některým osloveným pak vadí čistě samotný fakt, že se režim jednou zavede, následně zruší a po nějaké době opět zavede. Zaznívají ale i názory s obavou, že EET přinese menší zisky nebo povede k zavření podniku. Vladimír Vaněk, který spoluvlastní Pivovar Popelín nedaleko od Jindřichova Hradce, počítá se ztrátou několika odběratelů, kam své pivo dodávají.
„Máme malý pivovar a už dnes víme, že o dvě malé hospůdky přijdeme,“ komentuje situaci. Očekává proto snížení odbytu. „Příští rok toho uvařím míň, a odvedu tím méně na spotřební dani i na DPH,“ vysvětluje.
K pivovaru mají i jednu vlastní hospodu, kde již EET v první vlně zaváděli. Tehdy to pro ně znamenalo zvýšení nákladů, protože kromě pokladního systému museli do hospody zavést i internet. S okolnostmi druhé verze EET se obává, že budou muset kvůli menšímu odbytu zdražovat, což by mohlo odehnat zákazníky, a to by je nakonec donutilo zavřít.
