Dálnice, tanky, elektrárny… Co vše se nebude počítat do rozpočtu, aby vyšel

Před vládou stál rébus, jak splnit všechny předvolební sliby a zároveň udržet státní rozpočet v zákonných mantinelech. Ministryně financí Alena Schillerová to vyřešila, byť jen papírově - do rozpočtu nebude počítat část výdajů.

Koalice ANO, SPD a Motoristů kvůli tomu tlačí parlamentem změny zákonů, jimiž si ve velkém uvolní pravidla, podle nichž se sestavuje státní rozpočet. Tím si otevírá cestu k vyšším deficitům a financování naslibovaných výdajů z půjček, tedy na dluh.

„Absolutně nám přestaly lícovat příjmy a nekonečné požadavky na výdaje, které generuje politická elita. Ty nůžky se každý rok víc a víc rozevírají. A vidíme, že to vede k jednomu jednoduchému výsledku - stále častěji se švejkují rozpočtová pravidla,“ varuje šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který na dodržování pravidel dohlíží.

Ekonomové se obávají, že Babišův kabinet pak může překročit limit, od něhož už není cesty zpátky, jako se tomu stalo ve Španělsku, v Belgii, ve Francii či v Itálii, tedy v unijních předlužených zemích.

„Pokud by došlo k přijetí navržené legislativy a vláda dodatečný prostor využila, neudrží se v příštích letech deficit veřejných financí pod procenty a v horizontu let 2031 až 2033 narazíme do dluhové brzdy,“ upozorňuje Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí.

Co přesně tedy chce vláda změnit? Jde hlavně o pět následujících úprav. Důležité je říct, že jde jen o byrokratické finty. Bez ohledu na to, kolik si nová vláda napíše výjimek, tak dluhy zůstanou dluhy.

1. Únikové doložky. Za tímto zvláštním termínem se schovávají výdaje, které už se nebudou oficiálně počítat do rozpočtového deficitu. Jde především o peníze k financování výstavby dálnic, železnic, vodních přehrad a jaderných elektráren.

Podle výpočtů ekonomů to zahrnuje dominantní část investičních výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury - až 85 procent -, což by letos znamenalo neuvěřitelných 144 miliardy korun mimo rozpočet.

2. Mimořádné okolnosti. Podle dalšího nového pravidla může vláda překročit celkové výdaje stanovené zákonem až o deset procent v případě „mimořádných okolností“. To by se ještě dalo pochopit, ale problém je v tom, že mimořádné okolnosti se rozšiřují z „válečného stavu“ i na „zhoršenou bezpečnostní situaci“.

„To je poměrně neurčitý pojem, o jehož vyhlášení rozhoduje Bezpečnostní rada státu, tedy de facto sama vláda,“ upozorňuje ekonom Aleš Bělohradský.

3. Obrana taky mimo. Ministryně Schillerová chce prodloužit další výjimku, kterou přijala už předchozí Fialova vláda. Ta si prosadila, že obranné výdaje nad dvě procenta HDP se nebudou až do roku 2033 počítat do deficitu. Současný kabinet si chce uvolnit tohle pravidlo a prodloužit o další tři roky.

4. Vratka dle pravidel. Dalším změkčením mantinelů je trik, podle nějž se na vrácený návrh státního rozpočtu Poslanecké sněmovně už nevztahují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Jde vlastně o legalizaci letošního postupu Babišova kabinetu.

Znamená to riziko, že jakákoliv vláda opírající se o většinu v dolní parlamentní komoře si takto bude moci sama sobě vracet státní rozpočet, a tím se zbavovat mantinelů daných zákonem.

5. Neposlušní bez peněz? Ministerstvo financí si nově chce vzít právo, že bude moci samo měnit rozpočty pro Kancelář prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad či ombudsmana.

Jak známo, tyto instituce se docela často dostávají do konfliktu s vládou. Podle dosavadních pravidel proto jejich rozpočty podléhaly autonomnímu schválení sněmovního rozpočtového výboru. V něm jsou zástupci všech politických stran.

„Máme obavu, že pak bude skrze peníze docházet k nepřiměřenému tlaku vlády na tyto instituce a na omezování jejich kontrolní role,“ varuje poslanec ODS Vojtěch Munzar.