Článek
„Až jednou budeme v důchodu, budeme vzpomínat na všechny ty neuvěřitelné příběhy. A na ty s vámi budeme vzpomínat ze všech nejvíc,“ řekl americký vyjednavač Steve Witkoff ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Touto přátelskou poznámkou začalo tříhodinové jednání, které se týkalo zejména snah o ukončení války na Ukrajině.
Co přesně setkání přineslo, zůstává nejasné. Americká strana vydala jen strohé prohlášení.
„Vyslanci (Witkoff a Kushner) projednali podstatné plány pro další kroky, které budou oznámeny v nadcházejících týdnech, a těší se na zítřejší (nedělní) stejně produktivní setkání na Ukrajině,“ sdělil v noci na dnešek agentuře AFP Bílý dům.
Vřelé přivítání ale následovalo i v Kyjevě, kam zamířili američtí vyjednavači poprvé od začátku války. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se před jednáními objali.
Už během včerejška Zelenskyj prohlásil, že je připravený na „věcný rozhovor“.
Více k mírovým jednáním
Trumpův optimismus brzdí realita
Americký prezident Donald Trump přitom už v pátek předeslal, že jeho vyslanci vezou do obou zemí návrh na ukončení války. Stejně tak se nechal slyšet, že je ohledně setkání optimistický a věří, že se válku podaří ukončit.
Tomu ale zatím minimálně po prvních jednáních nenasvědčuje nic. Ruský zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov, který se účastní většiny jednání, označil sobotní schůzku za konstruktivní a maximálně upřímnou. To jsou ale výrazy, které zaznívaly i u předchozích kol jednání a ta doposud nepřinesla větší průlom.
Ušakov také uvedl, že ruský prezident opět zdůraznil potřebu řešit základní příčiny ukrajinského konfliktu a že se dohodli, že Trump a Putin zůstanou v kontaktu.
Za základní příčiny války Rusko dlouhodobě označuje záměr Kyjeva vstoupit do NATO.
Američtí vyjednavači v sobotu během jednání v Kremlu.
Kreml v pátek prohlásil, že Putin zůstává zatvrzelý ve svém postoji, který vyjádřil ve svém projevu před dvěma lety – tedy že by se Ukrajina měla vzdát celého území čtyř regionů, na které si Rusko dělá nárok a nelegálně je anektovalo. Stejně tak by měl Kyjev upustit od svého plánu na vstup do NATO a omezit své vojenské kapacity.
To vše ale ukrajinská strana odmítá s tím, že by takové podmínky vytvořily pro Rusko příznivou situaci, pokud by chtělo zaútočit znovu.
Omezené příměří
Otázkou zůstává, jak se budou odvíjet nedělní jednání v Kyjevě.
Oba vyjednavači míří do napadené země poprvé, zatímco v Kremlu už byli několikrát a chválili si vždy své dobré vztahy s Putinem. Podle ukrajinských médií a zdrojů agentury Reuters se ruská strana snažila Američany od návštěvy Kyjeva odradit.
Vyjednavači ale nakonec do ukrajinské metropole dorazili - kvůli pokračující válce nejprve odletěli do Polska a odtud pak vlakem zamířili do Kyjeva.
Očekává se, že Zelenskyj s vyslanci bude jednat později během dne. Dva zdroje obeznámené s touto záležitostí listu Kyiv Independent sdělily, že se jednání mají zúčastnit také poradci pro národní bezpečnost z Německa, Francie a Velké Británie.
Vývoj války na Ukrajině
Stávající levná ukrajinská obrana nestačí, místo toho musí nastoupit drahá letadla a protiletadlové střely. Rusko přes léto ve velkém nasadilo proudové drony, zejména Geran 4. Ty jsou rychlejší a mají delší dolet.
Putin v sobotu podle svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že Rusko v souvislosti s příjezdem americké delegace do Ruska a následně na Ukrajinu pozastaví na tři dny vzdušné útoky na Kyjev. Podobně se podle Zelenského také Ukrajina až do pondělí zdrží útoků na Moskvu.
Ruské síly nicméně podle Zelenského v noci na 5. září zahájily po celé Ukrajině několik útoků, včetně úderů na Kyjev. Další vlna útoků následovala v noci na 6. září, mimo jiné i proti Kyjevské oblasti, ačkoli v Kyjevě nebyly hlášeny žádné zásahy.
Ukrajina přitom navrhla i širší třídenní příměří, které by šlo nad rámec útoků na obě hlavní města a zahrnovalo by boje podél frontové linie. Putin během setkání s americkými vyslanci uvedl, že Rusko s tímto širším návrhem nesouhlasilo.
Blíží se chvíle průlomu?
Jednání přichází pro obě strany v citlivou chvíli. Stále efektivnější údery ukrajinských sil přivedly v posledních měsících válku do života běžných Rusů a v médiích se množí zprávy o tom, že Putin začíná být nervózní z toho, jak válka postupuje.
Situace ale není příznivá ani pro ukrajinskou stranu. Napadené zemi nyní ale docházejí protiletadlové střely, jimiž by mohla zastavit ruské rakety a Kyjev i některá další města tak zůstávají téměř bezbranná.
Někteří ukrajinští představitelé navíc podle listu The New York Times vyjadřují pochybnosti, zda budou podmínky pro mírovou dohodu ideální dříve než na jaře příštího roku. Očekávají totiž, že Rusové budou chtít využít zimní měsíce k dalšímu ničení ukrajinských energetických zařízení v naději, že tím Ukrajince více oslabí.
Jednání jsou od začátku letošního roku fakticky v patové situaci a v posledních měsících se z dříve aktivní role stáhl Washington i kvůli vedení války v Íránu.
