Článek
Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu setkal v Moskvě se studenty a pustil se do rozboru vztahů mezi polárními zvířaty. Vyprávěl, že kosatky se živí ledními medvědy. Nejsou přitom vědecké důkazy pro to, že by něco takového zapadalo do jejich běžného chování.
„Takový je potravní řetězec,“ prohlásil šéf Kremlu. „Děti by se o tom měly učit, aby pochopily, v jakém světě žijeme a proč provádíme speciální vojenskou operaci,“ zopakoval ruský eufemismus pro válku na Ukrajině.
Připomeňme, že medvěd, byť ne lední, patří k ruským národním symbolům. Tamní propaganda ho často používá ke zpodobnění Ruska jako takového.
Gangsterská politika
Časopis The Economist příhodu použil, aby dokreslil způsob myšlení, kterým se Putin řídí. A vysvětluje tak, proč se ruský prezident zřejmě chystá v nejbližší době ve válce přitvrdit. Informace o eskalaci respektovaný magazín opírá o své zdroje přímo v Kremlu.
Rozhodnutí podle časopisu už padlo. Není zatím jasné, jakou formu eskalace Putin zvolí. The Economist předpokládá například intenzivnější hybridní válku proti Evropě a další sabotáže k narušení zásobovacích tras směřujících na Ukrajinu. Podle zdrojů si ale Putin nepřeje přímou konfrontaci s NATO.
Jednou z možností je také mobilizace dalších stovek tisíc vojáků. Časopis nicméně neočekává, že by Kreml přistoupil k otevřené mobilizaci, která by mohla být u ruských voličů před nadcházejícími parlamentními volbami nepopulární. Spíše by mohl přitlačit na regionální vlády, aby zaplnily mezery v počtu ruských vojáků.
Putin nedávno veřejně slíbil tvrdou odvetu Ukrajině za její útoky na sklady ruských internetových prodejců Wildberries a Ozon, když obvinil Kyjev z otevření „Pandořiny skříňky“.
Ruský prezident je ale podle Economistu tlačený také „gangsterskou“ povahou ruské politiky. Z války na Ukrajině nemůže ustoupit, protože během čtyři a půl dlouhého konfliktu se mu nepodařilo dosáhnout ani jednoho ze základních cílů celé operace: dobytí Donbasu.
Podle jednoho ze zdrojů časopisu se Putin domnívá, že konec války v takové situaci by mohl ohrozit přímo jeho život. „Pověsí mě,“ měl šéf Kremlu údajně říct jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.
Economist píše, že Putin je pod narůstajícím tlakem ruských elit. I podnikatelé si začínají stěžovat, že válka ohrožuje jejich pozice. Přesto je podle časopisu prezidentova pozice stále pevná.
Informace časopisu o chystané eskalaci války ze strany Ruska jsou v souladu s tím, co v posledních týdnech zjistila další západní média. S obdobnými závěry minulý týden přišla například agentura Bloomberg.
Debata o taktických jaderných zbraních
Podle ní Rusko prozatím zvažovalo intenzivnější útoky na ukrajinskou metropoli, včetně častějšího nasazení silných balistických raket. Na stole jsou i možnosti útoků na samotné centrum Kyjeva.
Vůči balistickým raketám je ukrajinská obrana momentálně slabá, protože se jí nedostává nutného počtu střel do systému protivzdušné obrany Patriot, což je v podstatě jediná zbraň v ukrajinském arzenálu, která si s nimi dokáže poradit.
Bloomberg v souvislosti s ruským uvažováním napsal také to, že v Moskvě přestali doufat v úspěšné mírové řešení války. Podle Kremlu prý Rusko už udělalo dost ústupků, a tak může dál jen ztrácet.
Dva zdroje agentury mluvily také o tom, že by se Putin mohl rozhodnout prolomit tabu a nasadit na Ukrajině taktické jaderné zbraně. O této variantě se prý v Rusku mluví stále častěji.
Bloomberg ale zdůrazňuje, že zatím neexistují žádné náznaky, že by se Moskva skutečně chystala k tomuto scénáři přistoupit. V minulosti ji předtím varovaly nejen Spojené státy, ale také klíčový spojenec Ruska: Čína.
Co jsou taktické jaderné zbraně?
Menší jaderné zbraně se označují jako taktické, někdy jako „nestrategické“. Neexistuje žádná obecně přijímaná a „ostrá“ definice. Obecně řečeno jde však o zbraně, které mají menší dostřel, menší sílu a jsou určeny spíše proti vojskům protivníka než jeho týlu, tedy třeba městům.
Jak ničivé jsou taktické jaderné zbraně, čtěte v analýze Matouše Lázňovského:
