Článek
V Česku je podle veřejně dostupné databáze Ministerstva práce a sociálních věcí aktuálně 38 aktivních sousedských dětských skupinek.
Jde o alternativu k dětským skupinám a školkám, kdy nejčastěji v domácím prostředí může dospělá osoba pečovat až o čtyři děti ve věku od šesti měsíců do zahájení školní docházky. Skupinky jsou navíc placené jak od rodičů dětí, tak podporované státním příspěvkem.
Ve skutečnosti ale o inovativní projekt, který byl propagovaný i jako „práce snů a pomoc ostatním rodičům“, není razantní zájem.
Celkově sousedské dětské hlídání aktuálně nabízí kapacitu pro 151 dětí, poslední v registru zapsaná skupinka z konce července začala nabízet kapacitu pro tři děti.
„V celkovém počtu dětí v republice je to zrnko,“ zmiňuje Daniela Celerýnová, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin.
Nejvíce – osm dětských skupinek – vzniklo ve Středočeském kraji, sedm v Jihomoravském kraji a pět v Olomouckém kraji.
Například na Vysočině, kde se původně služba sousedských dětských skupin pilotně testovala, aktuálně funguje pouze jedna sousedská skupinka. Kraj Vysočina byl přitom jako „zkušební“ vybrán proto, že má poměrně roztříštěné osídlení, takže se tu nemusí vyplácet budovat školu či tradiční dětskou skupinu s kapacitu pro 12 až 24 dětí.
Špatné načasování
Daniela Celerýnová popisuje, že problém sousedských dětských skupinek spočívá v tom, že se je podařilo prosadit ve chvíli, kdy Česko zažívá propad porodnosti.
Zákon začal sousedské hlídání až čtyř dětí za podpory státu povolovat od loňského května, tedy v době, kdy Česko zažívalo druhý rok po sobě nejnižší porodnost v novodobých dějinách.
„Vůbec se to nerozjelo, to načasování bylo špatné. Kdyby to vzniklo v době populační exploze, tak by to určitě zarezonovalo, ale teď i tradiční dětské skupiny mají co dělat,“ popisuje.
Jak má být upravená domácnost, aby mohla složit pro sousedské dětské skupiny:
Podle Celerýnové je aktuální trend, že mateřské školy už přijímají i dvouleté děti. Dříve přitom byl problém umístit tříleté dítě, a jejich rodiče tak využívali spíše služby dětských skupin.
Za návrhem na státem podporované dětské hlídání stály mimo jiné pirátské političky Olga Richterová jako poslankyně a Zuzana Freitas Lopesová jako bývalá náměstkyně na ministerstvu práce.
Obě už dříve redakci popsaly, že sousedské dětské skupiny jsou spíše alternativou pro případ, že standardní školky a skupiny nemohou pružně zareagovat na růst poptávky.
„Sousedské dětské skupiny jsou doplňková nabídka ke školkám a větším dětským skupinám. Věřím, že si najdou své místo v českém systému péče, tak jako si ho našly v Německu či Rakousku,“ uvedla dříve Olga Richterová.
Provozovatelé sousedské dětské skupiny mohou podle zákona od rodičů požadovat spolufinancování provozu od rodičů až do třetiny částky minimální mzdy. Pro letošní rok tak jde o částku zhruba 7466 korun, a k tomu mohou čerpat podporu od státu ve výši 282,89 koruny za jedno dítě na den. Tedy při plné obsazenosti skupinky asi 22 600 korun za měsíc.
