Článek
Loni v srpnu stačil jediný podpis. Zástupci Správy železnic mohli rozjet soutěž na projektování nového nádraží a další části Železničního uzlu Brno. Největší investice v novodobé historii města však dostala ránu. Končící vláda Petra Fialy (ODS) při sestavování a škrtech v rozpočtu nenašla potřebných téměř půldruhé miliardy na projektování této stavby.
I nový Babišův kabinet s investicí otálí. Přestože ministři na začátku roku ujišťovali, že se peníze na projektování hlavní stanice najdou, podle informací Seznam Zpráv železničáři na ni letos neuvolní ani korunu.
„Pokud se bavíme o vlastním přesunu nádraží, tak letos na tento projekt žádné peníze neplynou. V příštím roce předpokládáme první platby za projektovou dokumentaci,“ potvrzuje mluvčí Správy železnic David Kabele. Pokračují jen přípravy na přesun vedlejší stanice uzlu v brněnských Černovicích.
Průtahy start stavby znovu odsouvají, tentokrát k roku 2030. Práce zaberou minimálně dalších šest let, vlaky tak na nové hlavní nádraží přijedou nejdřív v roce 2036. „Loni v srpnu se nám přípravy zhroutily a železničáři projekt nevypsali dodnes. Byla to obrovská šance, která se propásla,“ říká bývalý městský architekt Michal Sedláček. Nyní chce v podzimních komunálních volbách prorazit jako lídr hnutí Nové Brno, které chce projekt zrychlit.
S kritikou nešetří ani lídr brněnského ANO Václav Trojan, přestože jeho spolustraníci tři roky seděli ve velké magistrátní koalici s ODS. „Vznikly báječné vizualizace, ale tím jsme skončili. Postup nebyl dostatečně rychlý, protože nebyl žádný,“ zdůrazňuje.
Pokud Trojan po říjnových volbách usedne v čele města, bude mít podobnou šanci jako předchůdci. Krajská šéfka ANO Alena Schillerová už téměř rok drží státní kasu jako ministryně financí. Ani Trojan však neví, kdy železničáři s výběrem projektanta začnou. „Dokončují zadávací dokumentace, to je aktuální informace od ministra dopravy,“ tlumočí SMS zprávu od Ivana Bednárika (za SPD).
Podle Trojana je nový železniční uzel pro rozvoj města naprosto klíčový. „Naše nádherné, historické nádraží je možné jako kulisa do filmu z první republiky, ale neodpovídá potřebám stávající doby,“ reaguje.
Brněnští i krajští zastupitelé přesun stanice schválili už před osmi lety a v roce 2021 železničáři v největší architektonické soutěži na českých tratích vybrali návrh slavného nizozemského ateliéru. Benthem Crouwel Architects stojí za nádražími třeba v Amsterodamu, Rotterdamu či Haagu.
Jenže ke kopnutí do země je stále daleko. Rozjely se přestavby jen menších stanic, které železniční uzel tvoří. Správa železnic za 3,5 miliardy korun opravila nádraží v brněnském Králově Poli, rozjíždí se projekt přestavby černovické stanice. „Současná koalice, hlavně ODS, nevyužila potenciál propojení na celostát. Nevyužili toho, že měli ministra dopravy a premiéra. Stavba se prakticky nepohnula,“ namítá Adam Zemek, lídr opozičních Pirátů, kteří se s menšími uskupeními v Brně schovali pod hlavičku TU!.
Klíčoví politici brněnské ODS, kteří byli za přesun roky zodpovědní, znovu nekandidují. Někdejší krajský šéf Pavel Blažek po bitcoinové kauze pozastavil členství, primátorka Markéta Vaňková neobhajuje post kvůli zdraví. Do voleb nezasáhne ani brněnský šéf ODS Robert Kerndl, ani končící náměstek pro dopravu Petr Kratochvíl. Také expremiér Petr Fiala v komunálních volbách nekandiduje.
„Nebyla jsem v jejich kůži. Umím si představit, že když řešíte spoustu projektů, tak se tam v nějaké fázi může prodrat rychleji nějaký jiný,“ říká ke škrtům v rozpočtu nezávislá jednička kandidátky ODS a TOP 09 Kamila Zlatušková.
Dodává, že se jejím předchůdcům v koalici povedla řada dopravních staveb, včetně tří nových částí velkého městského okruhu. „Co se týká nádraží, je to obří investice. Došlo k posunům, které ale pochopitelně mohly být významnější,“ uznává.
ODS v Brně chce v dalších letech gesci dopravy rozdělit. „Pokud bych v radě měla rozhodné slovo, vytvoříme pozici pro klasickou dopravu a další pro klíčové infrastrukturní stavby. Bez toho, aby tady byl výkonný projektový manažer, se ty věci posouvat nebudou,“ míní Zlatušková. Na nové radní čekají třeba jednání se zástupci ŘSD ohledně silničního napojení nového uzlu na Velký městský okruh, bez nějž podle odborníků automobilová doprava v nové čtvrti zkolabuje.
Železniční uzel Brno
Železniční uzel Brno (ŽUB) představuje rozsáhlou modernizaci brněnské železniční infrastruktury a jejího napojení na městskou dopravu. Správa železnic vyčíslila celkové náklady na 73 miliard korun. Kromě přesunu hlavní vlakové stanice o necelý kilometr jižněji projekt zahrnuje přestavby menších městských vlakových stanic. Loni stavbaři otevřeli opravené královopolské nádraží, které vyšlo na téměř 3,5 miliardy korun.
Jednou z důležitých částí celého projektu je přestavba železničního úseku v Černovicích. Tato etapa se aktuálně v přípravě posunula nejdále, protože Správa železnic už vybrala projektanta. Dokumentaci zpracuje společnost Sagasta, která připraví podklady pro získání potřebných povolení i následný výběr zhotovitele.
Zakázka má hodnotu přibližně 222 milionů korun. Současnou černovickou železniční zastávku má nahradit nový přestupní terminál umístěný na estakádě nad Olomouckou ulicí. Terminál bude určený především pro regionální železniční dopravu a nabídne čtyři nástupiště. Počítá se také s bezbariérovým přístupem, výtahy a moderním zázemím pro cestující.
Do širšího projektu patří také židenické nádraží, kde se nástupiště posunou blíže Bubeníčkově ulici. U obou těchto stanic mají hlavní stavební práce začít v roce 2028.
Zdroje: SŽ, MMB
„Metro“ znovu ve hře
Lidovci na společné kandidátce se Starosty a nezávislými chtějí vrátit do hry brněnské „metro“, tedy takzvaný Severojižní kolejový diametr. Podzemka má protínat nové nádraží kolmo a napojit se z krajů města na regionální tratě. „Na Ministerstvu dopravy leží a čeká na podpis dohoda mezi městem a resortem. Říká, že ministerstvo má zaplatit koleje a Brno vybuduje zastávky. Nevíme, proč nedošlo k podpisu,“ hlásí lídr lidovců Jakub Hruška.
Věří, že stát kromě 70miliardové investice do železničního uzlu uvolní i vyšší jednotky miliard na podzemku. „Pokud se stanu primátorem, pojedu nejen za ministrem dopravy, ale taky za ministryní financí Alenou Schillerovou, která se do kampaně v Brně taky zapojuje. Připravenost diametru je prostě vyšší. Nečekejme na nové nádraží a začněme stavět,“ zdůrazňuje Hruška. Ostatně třeba stavbaři Nového Dornychu v samém centru města v podzemí nechávají pro metro „tubus“ zasypaný hlínou.
Zatímco s investicemi do nového železničního uzlu je magistrát nadále závislý na státních injekcích, na nově zvolených radních a zastupitelích bude další příprava nové čtvrti Trnitá až pro 15 tisíc lidí, která postupně vyrůstá kolem budoucího nádraží. Ke stanici povede sedm tramvajových linek a dva kilometry nových tratí.
Stavbaři už se pustili do prodloužení Kalové ulice či do severní části Bulváru, kterému autoři v nadsázce přezdívají brněnský „Václavák“. Brno projekt vysoutěžilo v tendru za 129 milionů korun bez DPH. Široká ulice propojí novou stanici s historickým centrem, nicméně stavba zatím nezahrnuje tramvajové koleje. „Považuju to za obrovské riziko, že postavíme nový bulvár bez trati, což by byla pro Brno nejhorší varianta,“ míní lídr Pirátů Zemek.
Zelení, kteří letos kandidují v koalici Zelené Brno, se od počátku stavějí proti přesunu nádraží. „Za mě byla primární chyba už před dvaceti, třiceti lety, kdy politici ODS a ČSSD schválili netransparentní prodej pozemků. Město nad tím nemá žádný dohled. Co se tam staví a v jaké kvalitě, je za mě naprosto tristní,“ míní lídryně Natálie Vencovská. Připomíná, že v některých západoevropských zemích samospráva nejdřív vytvoří infrastrukturu a teprve poté prodává, draží nebo pronajímá městské pozemky.
Situaci ohledně pozemků v Trnité potvrzuje také architekt Sedláček. „Městu už v té čtvrti kromě páteřních komunikací nepatří skoro nic. Území mají rozdělené velcí institucionální hráči a developeři,“ říká.
Dřívější netransparentní prodej také považuje za chybu. „To je rozdíl mezi námi a třeba Vídní. Vzniklo tam nové nádraží a úspěšná okolní čtvrť. Přístup k plánování a výstavbě je v Rakousku úplně jiný,“ dodává architekt.
Přesto zůstává k rozvoji nádražní brněnské čtvrti optimistický. „Mám zkušenosti s velkými projekty. Třeba Disneyho koncertní hala v Los Angeles, na které jsme pracovali, zabrala nakonec přes 20 let. U takových projektů je potřeba mít cíl před sebou a nenechat se odradit věcmi, které záměr prodlouží nebo odloží,“ dodává Sedláček.
