Článek
Zatím je to hlavně neudržovaný prostor plný náletových dřevin, zašlých budov či kusých kolejí. Okolí současného Dolního nádraží v Brně jižně od historického jádra se má do deseti let přeměnit v novou tepající čtvrť pro 15 tisíc rezidentů, jíž bude dominovat přesunuté vlakové nádraží.
Se stávajícím centrem je propojí široký bulvár s novými domy, obchody, cyklostezkami i tramvajovou tratí. Po dekádách debat a politických slibů dělníci začnou severní část ulice stavět už v půlce ledna. „Výstavba potrvá 16 měsíců,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Projekt severní části bulváru, kterému autoři v nadsázce přezdívají brněnský „Václavák“, Brno vysoutěžilo v tendru za 129 milionů korun bez DPH. Město tím fakticky odšpuntuje zanedbané území mezi řekami Svratkou a Svitavou, což má přispět k jedné z největších urbanistických proměn v jeho novodobé historii. Široká třída s alejemi, cyklostezkami a pásy pro tramvaje má otevřít rozlehlý brownfield.
Z lokality zmizí také černá skládka. „Na místě budou vysázena stromořadí a trvalkové záhony, kam poteče povrchová dešťová voda ze zpevněných ploch,“ sdělil primátorčin investiční náměstek René Černý (nezávislý).
Podle vedení města nejde jen o jednu ulici, ale o klíčový moment pro novou čtvrť. „Připravujeme infrastrukturu už řadu let a zásadně nám pomohlo stavební povolení protipovodňových opatření, což umožnilo navazující projekty,“ řekl radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Zábranu proti velké vodě obstará protipovodňový park na břehu Svratky, který má rozlohou předčít doposud největší Lužánky. Díky tomu dostanou zelenou i bytové domy či kanceláře. „Garantuju, že do pěti let bude celé Jižní centrum zastavěné. Developeři mají projekty připravené a město se významně posune na jih,“ doplnil Kratochvíl.
Budoucí vzhled území řeší tým architekta Michala Sedláčka z městské firmy Brněnské komunikace. Současně s bulvárem se rozjíždějí další stavební i demoliční práce.
Už v prosinci dělníci začali s prodloužením Kalové ulice, která po rozšíření o 200 metrů povede až k novému nádraží. Dělníci už také začli bourat opuštěnou budovu železniční polikliniky na Štýřickém nábřeží, která nikdy nesloužila zamýšlenému účelu. Obří kolos ustoupí zamýšlenému protipovodňovému parku.
Město o areál kolem zamýšlené železniční polikliniky usilovalo od roku 2015, po schválení vládou jej nakonec koupilo od Správy železnic v roce 2022 za 60 milionů korun.
„Letos v území také začne demolice opravárenského podniku a bývalé čerpací stanice Čepro,“ upřesnil Sedláček.
Doplnil, že architekti projektují jižní část Bulváru, Novou Rosickou ulici i zanádražní část vlakového nádraží, k níž bude mířit automobilová doprava. Podle Sedláčka povede k novému nádraží šest tramvajových linek, šest autobusových a dvě trolejbusové.
Ministr chce řešit, zda se stavba vyplatí
Velkolepé brněnské plány posvětila v roce 2017 studie proveditelnosti, kterou si nechala zpracovat státní Správa železnic. Rozsáhlý dokument posuzoval různé varianty umístění centrální vlakové stanice. A dal zelenou takzvané odsunuté Variantě A - Řeka, která počítá s přesunem nádraží necelý kilometr jižněji od stávající pozice.
Jenže nová vláda chce přesun uzlu za nejméně 73 miliard korun znovu prověřit. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) není jasné, jestli Správa železnic letos uvolní 1,2 miliardy korun na projektování nádražní budovy, což bylo původně v plánu už v druhé polovině loňska. Vedení státní firmy však kvůli nejasnému rozpočtu i výměně vlád vypsání tendru stoplo. „Dokud nejsou vydaná stavební povolení, vždycky je to otevřené,“ naznačil k obřímu projektu Bednárik.
Odkázal na zmíněnou studii proveditelnosti z roku 2017, která určila přesun nádraží jako nejefektivnější možnost. „Viděl jsem cenovky v té době a dneska jsou dramaticky vyšší. Úspora komfortu a času dozrála do jiných dimenzí. Tehdejší ekonomická studie oprávněnosti téhle stavby vypadala jinak. Chci se na celý záměr podívat zdravým rozumem: jak pomůže obyvatelům, co to na konci udělá s dopravní obslužností a uvidíme,“ naznačil před Vánoci.
Architekt Sedláček si nedovede představit, že by stát z přestavby brněnského uzlu couvnul. „Tuhle možnost si nepřipouštím, to bych na projektu ani nemohl pracovat. V takovém případě by náš tým skončil. Ale pevně věřím, že se výstavba povede,“ namítl.
Podle něj je Jižní čtvrť od počátku navržená s dominantou vlakového nádraží. „Kdyby tam najednou být nemělo, museli bychom vymyslet, co místo něj. Ale ty dvě věci (čtvrť a stanice) do sebe zapadají, vzájemně se bez sebe neobjedou. Doteď plány počítají s tím, že v roce 2035 bude hotová většina čtvrti i nové nádraží,“ upřesnil architekt.
Radní Kratochvíl zdůrazňuje, že výstavba Jižní čtvrti není politicko-stranický projekt. „Přesun nádraží se chystá mnoho a mnoho let. Je nesmírně důležité zachovat kontinuitu a dospět k cíli. Je to alfa a omega města, nadregionální projekt,“ uvedl.
Dodal, že současné hlavní nádraží už nemůže dostatečně obsloužit další vlaky ani tramvajové linky. „Nejsme schopní protáhnout tam další kapacitní tramvajovou linku. Pokud bychom nerozmělnili MHD do dalších uzlů, tak stávající linky u nádraží zkolabují,“ upřesnil mimo jiné.
