Začala stavba tratě z Ruzyně do Kladna, o pražské úseky se dál vedou spory

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), šéf Správy železnic Tomáš Tóth a zástupci několika stavebních firem zanechali v úterý vzkaz budoucím generacím v časové kapsli, která bude uložena v nové nádražní budově ve středočeské Hostivici.

Obec se zhruba 14 tisíci obyvateli leží na patnáctikilometrové železniční trati, jejíž modernizaci v úterý zahájila Správa železnic (SŽ). Po jejím dokončení, s nímž se počítá v roce 2029, bude tato část dráhy rovnější, dvoukolejná a elektrifikovaná. Cesta z pražského Veleslavína do Kladna se díky tomu zkrátí na 14 minut, zhruba polovinu současné doby.

Podle ministra dopravy Bednárika půjde o výrazné zlepšení dopravního spojení Kladna s hlavním městem. „Největší středočeské město čeká na pořádné kapacitní železniční spojení s Prahou desítky let. Přestavba úseku z Ruzyně do Kladna znamená pro lidi lepší cestování a posílí roli železnice jako každodenního spolehlivého způsobu dopravy do práce nebo do školy,“ uvedl Bednárik.

Trať z Ruzyně do Kladna je nejdelší částí velkého železničního projektu, který by měl v roce 2032 propojit hlavní město s Kladnem a Letištěm Václava Havla. Část trati je plánována tunelem pod pražskými Střešovicemi, celkové náklady by se měly pohybovat kolem 40 miliard korun.

Modernizaci tratě mezi Kladnem a Ruzyní provedou společnosti Subterra, OHLA ŽS, Elektrizace železnic Praha a Swietelsky Rail, které nabídly v tendru nejvýhodnější nabídku ve výši 8,279 miliardy korun. Předpokládaná hodnota zakázky byla podle Správy železnic o víc než půl miliardy vyšší.

„Železnice Praha – Letiště – Kladno dostává svoji definitivní podobu, nejenom díky tomu, že dnes zahajujeme stavbu zdaleka nejdelšího úseku. Důležité hlavně je, že se nám daří výrazně posouvat přípravu dalších etap,“ prohlásil ředitel SŽ Tóth.

Železniční spojení mezi Prahou a Kladnem s odbočkou na Letiště Václava Havla je rozděleno na 11 úseků, z nichž nejdelší je právě část mezi Ruzyní a Kladnem. Hotová je rekonstrukce Negrelliho viaduktu, nádraží Praha-Bubny a část trati mezi Bubny a Výstavištěm.

Vedle právě zahájené stavby mezi Ruzyní a Kladem se pracuje také na modernizaci Masarykova nádraží a také na trati z Kladna do stanice Kladno-Ostrovec. Dalších šest úseků zatím nezískalo stavební povolení. Nejproblematičtější z nich jsou části trati mezi Dejvicemi a Veleslavínem a navazující úsek do Ruzyně.

Obyvatelé Střešovic vedli se Správou železnic dlouhé spory o umístění zmíněného tunelu, který má vést také pod Ústřední vojenskou nemocnicí (ÚVN). SŽ loni nakonec získala kladné stanovisko k posudku vlivu tohoto projektu na životní prostředí (EIA).

„Tady vypořádání (připomínek, pozn. red.ú běží v pracovním pořádku a vztahy nejsou tak vypjaté. Nemyslím, že bychom měli tak zásadní rozpory, aby stavební povolení nebylo vydáno,“ říká ředitel SŽ Tóth.

Mezi podmínkami, které musí SŽ vypořádat, jsou například průzkumné vrty pod nemocnicí a celková studie dopadů provozu podzemní dráhy na chod nemocnice. Jak ale uvádí mluvčí ÚVN Andrea Štorchová, k tomu zatím nedošlo. „Podklady k výsledkům kontrolních vrtů ani studii dopadů na chod nemocnice jsme doposud od Správy železnic neobdrželi,“ napsala Štorchová.

Nesouhlas s navrhovanou podobou trati mezi Veleslavínem a Ruzyní vyjadřuje také Spolek pro rozvoj Liboce. Spolku vadí, že by frekventovaná trať měla vést po povrchu a obyvatele Liboce a Ruzyně by měly chránit pouze protihlukové zdi, podchody a další technické objekty.

„Ty toto území rozdělí, zhorší pěší prostupnost, krajinný ráz i kvalitu každodenního života,“ říká předseda spolku Michal Papež.

Tato část trati získala v roce 2009 kladné stanovisku k vlivům na životní prostředí (EIA), podle spolku ale došlo k významným změnám projektu, k nimž se veřejnost nemohla vyjádřit. „Naše kroky budou směřovat k novému posouzení vlivů na životní prostředí, s cílem minimalizovat negativní dopady železničního provozu jedné z nejvytíženějších tratí v ČR na obyvatelstvo,“ dodává Papež.

S tím ale SŽ nepočítá. „My se jako investor chováme s péčí řádného hospodáře, snažíme se být maximálně efektivní, doručit řešení v požadovaném čase a za odpovídajících finančních prostředků,“ říká Tóth.

„Můžeme provést částečné úpravy, ale ne v rámci studie EIA,“ dodává šéf SŽ s tím, že spor rozhodne Dopravní a energetický úřad (DESÚ). Ten vznikl před několika lety jako specializovaný celostátní stavební úřad, který má na starost povolování nejvýznamnějších infrastrukturních staveb.