Vláda seškrtá podporu nezaměstnaných. Nejvíc to zasáhne lidi po padesátce

V srpnu bylo v Česku podle nejnovějších dat Úřadu práce v evidenci nezaměstnaných 373 891 lidí, o 40 tisíc více než loni. Míra nezaměstnanosti se dostala na 5 %, loni byla na 4,5 %.

Podrobnější pohled na věk uchazečů přitom ukazuje, že roste podíl lidí ve věku nad 50 let. Aktuálně jich je oficiálně bez práce přes 142 tisíc. Před rokem jich bylo necelých 123 tisíc.

Na konci srpna vláda Andreje Babiše (ANO) zároveň oznámila, že po roce změní systém podpory v nezaměstnanosti, který naběhl v letošním roce a prosadila ho ještě minulá vláda.

V příštím roce se maximální možná měsíční podpora pro nezaměstnané na Úřadu práce má snížit o zhruba 10 tisíc korun. Odvíjí se od průměrné mzdy a namísto 80 % už bude pouze 60 %. Kromě toho lidé ve vyšším věku nebudou vyšší podporu pobírat tři měsíce, ale jen dva. Sníží se i částka, kterou lidé pobírají během rekvalifikace.

„V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné,“ argumentuje v tiskové zprávě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Změny přitom podle něj mají státnímu rozpočtu uspořit přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně.

Oslovení experti se shodují, že oznámené krácení podpory se primárně dotkne lidí ve vyšším věku.

„Když podporu osekáme, tak lidi ve zranitelném postavení oslabíme, ublížíme jim. O to více budou čerpat z nepojistných dávek. Nebude to úspora,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career, který se mimo jiné podílel na přípravách rušené reformy.

Stát zároveň dlouhodobě od pracovníků vybírá v rámci sociálního pojištění více peněz, než kolik na podporu v nezaměstnanosti vydává.

Kateřina Musilová v nadaci Krása pomoci koordinuje projekt Zlatá práce. Ten se zaměřuje na podporu lidí ve věku nad 50 let na trhu práce – pomáhá získat nové uplatnění, připravit se na změnu a vrátit sebevědomí lidem, kteří zažívají na pracovním trhu odmítání.

Popisuje, že zejména v loňském roce zaznamenali příval zájemců o pomoc, který pokračuje i letos. „Spouštěčem asi bylo, že se o tom začalo mluvit. O důchodové reformě, že je potřeba se na to zaměřit. Ostych lidí se asi trochu odboural. Začali se více hlásit lidé hned v rané fázi nezaměstnanosti,“ zmiňuje.

Zatímco dříve pracovala spíše s lidmi, kteří po padesátce sháněli neúspěšně práci už mnoho měsíců, nově se jí hlásí třeba hned po dvou. „A dokonce se mi zvýšilo i množství lidí, kteří dostali výpověď a hned si říkají o pomoc nebo vědí, že bude restrukturalizace, a nechtějí skončit v nezaměstnanosti,“ říká.

Jinými slovy, lidé ve vyšším věku začali být proaktivnější a více si sami uvědomují, že získat novou práci může být náročné.

Vyšší podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících, která by se měla opět zrušit, klienti podle Musilové oceňovali. Dávala jim klid, aby se mohli soustředit na získání nové vyhovující práce.

Opětovná změna pak podle Kateřiny Musilové vyvolá frustraci uchazečů o práci ve věku nad 50 let. „Budou rychle hledat, aby měli peníze, a bude jim jedno, jakou práci. A ti, co motivaci nemají, tak už žádnou ani nenajdou,“ říká koordinátorka.

Ostatně i důvodová zpráva ke změně uvádí jako první efekt zvýšení „motivace nově registrovaných nezaměstnaných v evidenci Úřadu práce ČR k dřívějšímu návratu na trh práce.“ Podle dat JobsIndexu od společnosti Alma Career totiž například 20 % lidí nemá žádnou finanční rezervu pro případ, že by přišli o práci. Celkově 28 % dotázaných pak uvádí, že si nemůže dovolit změnit práci právě proto, že nemohou být ani krátké období bez výplaty.

Z podrobnějších dat – redakce zkoumala červencová data, která mohou být méně ovlivněná i koncem prázdnin než srpnová – vyplývá, že největší část lidí stráví na úřadu práce jen velmi krátký čas.

Letos i loni z úřadu práce odchází do tří měsíců 27 % lidí. Je to bezmála 98 tisíc z 367 tisíc celkem evidovaných. A dlouhodobě nezaměstnaných je pak zhruba pětina, přesněji 19 %, což představuje 70,5 tisíce lidí.

Jenže jinak vypadá situace u lidí bez práce ve věku nad 50 let. Stále platí, že poměrně velká část – plná pětina – jich z úřadu práce odchází do tří měsíců. Zdaleka největší podíl však tvoří lidé, kteří jsou bez práce déle než dva roky – jde o 29 % uchazečů, v červenci to bylo 40,5 tisíc osob.

Proč mají lidé ve vyšším věku větší problém na trhu práce? Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika a prezident Svazu personalistů, popisuje, že u zaměstnavatelů stále přežívají stereotypy ohledně lidí ve věku nad 50 let. Třeba předsudek, že nejsou flexibilní a pomaleji zvládají adaptaci na nové technologie.

„Data z letošních průzkumů Randstad přitom ukazují, že ignorovat tuto skupinu je chyba. Seniorní zaměstnanci jsou nejstabilnějším článkem firem s nejnižším rizikem odchodů a přinášejí vysokou loajalitu. Tři čtvrtiny z nich se navíc od mladších kolegů aktivně učí pracovat s novými nástroji, včetně umělé inteligence, a sami jim naopak předávají své zkušenosti,“ říká Jánský.

Zároveň Česko podle odborníků prožívá strukturální změnu trhu práce. Některé obory začíná ovládat automatizace a lidé se musí přesouvat do jiných, typicky například do zdravotních a sociálních služeb.

„Růst nezaměstnanosti tak není způsoben plošným útlumem, ale rozevíráním nůžek mezi tím, jaké dovednosti uchazeči mají a co firmy reálně poptávají,“ vysvětluje prezident Svazu personalistů.

Samotné ministerstvo práce mluví o tom, že je důležitá podpora na pracovním trhu ohrožené skupiny lidí ve věku nad 50 let. „Vedle podpory v nezaměstnanosti chceme posilovat jejich šanci práci získat a udržet si ji, mimo jiné prostřednictvím rekvalifikací,“ říká ředitelka odboru komunikace Anna Vacková.

Jenže data opět ukazují, že v letošním roce se počet lidí v rekvalifikacích dramaticky snížil. Zatímco loni se v červenci rekvalifikovalo bezmála 4800 lidí, letos jen 911.

„Nižší počet ovlivnilo rozpočtové provizorium i přísnější posuzování účelnosti kurzů,“ uvedla Vacková.

Rok 2025 byl ovšem podle ministerstva mimořádný díky Národnímu plánu obnovy, ze kterého šlo na digitální rekvalifikace a vzdělávání přes 1,8 miliardy korun. „Tyto mimořádné prostředky skončily,“ upozorňuje mluvčí ministerstva.

Plán Juchelkova resortu je přitom podle Vackové do budoucna rekvalifikace lépe zacílit: „Dříve stát financoval i kurzy s velmi slabou vazbou na pracovní uplatnění – rekvalifikace přitom nemá být hobby kurz, ale nástroj k získání či udržení zaměstnání.“

Přednost tak mají mít obory, kde lidé skutečně chybějí – zdravotnictví a sociální služby, technické a řemeslné profese, vzdělávání, doprava a logistika nebo digitální dovednosti.

Zatímco aktuálně ovšem lidé pobírali během rekvalifikace od úřadu práce 80 % svého předchozího výdělku, vláda nově hodlá snížit i zde podporu na 60 %.