Přijeli do Česka tvořit Putinovu propagandu. Po odhalení prchali přes Letnou

Ruský televizní štáb dorazil z Berlína k někdejšímu Stalinovu pomníku na pražské Letné s přesvědčením, že udělá rozhovor do připravované propagandistické dokumentární série. Skončilo to ale úprkem před Seznam Zprávami, při němž se kameraman i jeho kolega pokoušeli utajit svou identitu. Neúspěšně.

Reportéři Seznam Zpráv rozkryli evropskou operaci ruského propagandistického centra Rybar, jehož zprávy v ruštině odebírá na Telegramu na 1,5 milionu lidí. USA za informace o organizaci, kterou financoval už mrtvý šéf žoldnéřské skupiny wagnerovců Jevgenij Prigožin či ruská státní zbrojovka Rostec, vypsaly v roce 2024 odměnu až 10 milionů dolarů. V Evropské unii pak šéf Rybaru čelí sankcím za napomáhání ruskému vraždění na Ukrajině.

Přesto štáby Rybaru dosud bez povšimnutí cestují v evropském Schengenském prostoru a sbírají materiál pro Putinovu dezinformační mašinérii. Jde o Rusy, kteří nepotřebují do Evropské unie víza, protože v ní dlouhodobě žijí. Za možné porušování sankcí ovšem aktérům hrozí v Česku až osmileté vězení. A co víc - u moskevského producenta operace našly Seznam Zprávy vazby na ruskou zahraniční rozvědku SVR.

Seznam Zprávy spolupracovníky Rybaru vylákaly pod legendou, že udělají rozhovor s expertem na mediální gramotnost a dezinformace Bohumilem Kartousem, který měl v jejich připravovaném díle posloužit nejspíše - vzhledem ke svým postojům - jako oponentní hlas pro zvýšení dojmu vyváženosti.

Zástupci Rybaru ho předtím sami oslovili. „Moje jméno je Boris. Jsem producent analytického centra Rybar,“ začínala zpráva, která Kartousovi přišla do aplikace WhatsApp z ruského telefonního čísla. Tato služba je přitom v Rusku od února vládou blokovaná.

„Ruské analytické centrum Rybar připravuje dokumentární sérii věnovanou aktuální společensko-politické a ekonomické situaci v Evropě. Chceme svým divákům přiblížit probíhající procesy a trendy a promluvit si s politiky, novináři, názorovými vůdci a veřejně činnými osobnostmi,“ lákal respondenta ke spolupráci ve zprávě Boris.

S tím, že zástupci Rybaru hodlají natáčet nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Rakousku, Maďarsku, Belgii, ve Francii a v Rusku. „V případě potřeby zajistíme logistiku a část nákladů,“ dodával Boris.

Celé jméno Kartousovi neprozradil. U účtu na WhatsAppu měl profilovou fotografii mladíka, který sedí rozesmátý v kraťasech a tričku na skále.

Seznam Zprávám se ale podařilo s pomocí uniklých ruských databází zjistit, že ve skutečnosti jde o postaršího bělovlasého muže.

Za účtem se skrývá Boris Dvorkin, Rus žijící v Moskvě, který dosud s Rybarem nebyl spojován a veřejně se profiluje jako dokumentarista se zaměřením na historii. Jeho projekty mu ovšem podle zjištění Seznam Zpráv sponzoruje organizace řízená přímo šéfem jedné z Putinových tajných služeb.

Na svém profilu na Facebooku, k němuž mají Rusové zablokovaný přístup už od roku 2022, totiž Dvorkin čerstvě láká na zahájení své historické výstavy „Proletář letí nad Evropou“. A dodává, že akce vznikla za podpory Fondu Historie vlasti. Ten byl založen přímo dekretem Vladimira Putina a jeho šéfem je Sergej Naryškin, ředitel Služby vnější rozvědky (SVR), která má v popisu práce operace v zahraničí.

Boris Dvorkin poslal Kartousovi před chystaným rozhovorem okruhy otázek. Netýkaly se však historie, ale aktuální současnosti, v níž Rusko nevyprovokovaně vraždí lidi na Ukrajině.

„Jak monolitická je dnes česká společnost? Lze říci, že pravicové myšlenky a myšlenky euroskepticismu v ní získávají stále větší popularitu?“ chtěl zjišťovat Boris Dvorkin. Zajímalo ho také to, zda je možné normalizovat vztahy s Ruskem. „A co by pro to měly udělat jednotlivé strany (nejen Rusko, ale i Česká republika a západní svět jako celek),“ uváděl v okruzích pro rozhovor.

Kromě toho se u Kartouse, který je mluvčím skupiny Čeští elfové bojující proti dezinformacím a ruské propagandě, pokoušel zjišťovat, jak poznat pravdu. „Vše, co nezapadá do soukromé informační bubliny nebo systému konkrétních politických hodnot, je prohlášeno za dezinformaci,“ tvrdil například Boris Dvorkin.

„Byla z toho patrná snaha ukázat, že dezinformace existují na obou stranách hranic, je to nějaký fenomén, který nemá co do činění s ruskou propagandou, prostě nějak ‚je‘. A také, že je zjevně nějaký problém se suverenitou Česka v EU,“ shrnul přípravnou komunikaci Kartous.

Reportéři Seznam Zpráv tak nachystali konfrontaci přímo na místě schůzky na pražské Letné. Nejprve to vypadalo, že ve smluvený čas nikdo nedorazí. Nakonec ale Kartousovi „pinkla“ na mobilu SMS z německého čísla, že štáb má sice zpoždění na cestě z Berlína, ale za chvíli je na místě.

V dešti přispěchali dva muži, kteří se představili jako Vitalij a Igor. Vitalij na opakovanou Kartousovu prosbu ještě nesrozumitelně zadrmolil příjmení.

„V Německu mám povolení k pobytu přes deset let,“ svěřil se Vitalij. Nejspíš aby tím zvýšil důvěryhodnost.

Seznam Zprávám se následně podařilo z pořízených fotografií potvrdit, že kameraman je Igor Dolmatov. Vitalij je pak celým jménem Vitalij Čaščuchin (v anglické transkripci Vitaliy Chashchukhin) a jde o prominentního spolupracovníka sankcionovaných ruských propagandistických médií Izvěstija, Pátý kanál a Ren TV.

Vitalij Čaščuchin opakovaně vykresluje Německo jako hospodářsky upadající zemi s prázdnými regály obchodů, jejíž jedinou nadějí je přestat zbrojit a udobřit se s Ruskem, které zemi může dodat levnou energii (část jedné jeho reportáže je ve videu v úvodu - pozn. red.).

Na Letné nicméně Čaščuchin detaily o sobě ani o projektu, pro který chce rozhovor pořídit, příliš rozebírat nechtěl.

„Nevím. Já mám objednávku na udělání rozhovoru,“ opakoval.

Usvědčující informace ale nevědomky nadiktoval přímo do skryté kamery, kterou měl Kartous u sebe. Natáčela ještě dříve, než jeho kolega vytáhl vlastní techniku. „Je to projekt Rybar. Možná ho znáte. Je to Rybar,“ potvrdil muž, pro koho pracuje.

Čaščuchin se tak fakticky přiznal k práci pro sankcionovaný projekt, což může být v Česku trestný čin.

Rybar se totiž netají tím, že jde o válečný nástroj Putinova režimu. „Náš tým je dnes v popředí informační války a hájí zájmy Ruské federace. Víme, jak snadno a efektivně vést informační válku a prezentovat Rusko ve správném světle,“ píše na webu.

Zakladatel Rybaru Michail Zvinčuk je i kvůli tomu pod sankcemi Evropské unie už více než tři roky. A mimo zákon se může podle expertů ocitnout každý, kdo mu bude v Evropské unii poskytovat služby.

Že práci dělá pro centrum, které je v EU sankcionované, nechtěl Čaščuchin komentovat. „Možná ano,“ odvětil na dotaz, zda o tom ví.

Zdvořilostní konverzaci před oficiálním rozhovorem demaskovaní propagandisté rychle utnuli, a to v momentě, když pochopili, že s Kartousem žádný rozhovor nepořídí a že kolem procházející lidé nejsou turisté, ale reportéři Seznam Zpráv.

Ti svou identitu odhalili se žádostí, aby jim sdělili svoje jména a vysvětlili, proč do Prahy přijeli pracovat. Kameraman Igor Dolmatov i reportér Vitalij Čaščuchin se vzápětí beze slova rozeběhli každý na opačnou stranu. Zmizeli na schodech vedoucích k Čechovu mostu.

Finanční analytický úřad (FAÚ), který v Česku dodržování sankcí hlídá, má o podobné činnosti jasno. Nařízení rady, kterým dopadly sankce na šéfa Rybaru Zvinčuka, totiž zároveň zakazuje poskytovat mu v EU hospodářské zdroje.

„Pokud sankcionovaná osoba ovládá určitou společnost, může být za nepřímé poskytnutí hospodářských zdrojů považováno také poskytování služeb této společnosti,“ řekla reportérům za FAÚ mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Porušení sankcí může být podle ní v Česku přestupkem pod pokutou až 50 milionů nebo trestným činem.

Krušinová odpovídala na obecný dotaz. Konkrétní případy Finanční analytický úřad nekomentuje. Kauzu Rybaru a jeho spolupracovníka Vitalije Čaščuchina ale pro Seznam Zprávy zhodnotil expert na sankce Jiří Skuhrovec z organizace DatLab. „Nelze předjímat, co by na to řekl soud, ale podle rozsahu by mohlo jít o trestný čin,“ míní Skuhrovec.

Když Seznam Zprávy poté oslovily Borise Dvorkina, zda operace, na které se podílí, porušuje sankce, reagoval zprávou o třiceti odstavcích. V ní začal tvrdit, že Vitalij Čaščuchin je jeho kolega, který mu pomohl ve volném čase s jediným rozhovorem. A ten se navíc neuskutečnil a nedostal za něj zaplaceno. Sankce tak podle něj Čaščuchin neporušil.

„Vaše zpráva obsahuje věcné nepřesnosti a představuje možné spáchání závažného trestného činu,“ poučoval Boris Dvorkin. Popřel zároveň, že by zaměstnával další štáby, které by operovaly na území EU.

„Vaše zpráva neobsahuje důkazy, že bych angažoval a vysílal štáby po Evropě,“ dodal mimo jiné ruský dokumentarista.

Dvorkina z toho ale usvědčují zprávy, které Kartousovi poslal ještě předtím, než jeho kolega Čaščuchin v Praze prchl před dotazy reportérů. Odhalil v nich totiž rozsah projektu a nevědomky poskytl stopy k dalším spolupracovníkům, kteří pro Rybar dělají práci, kvůli níž mohou skončit v krajním případě i ve vězení.

Dvorkin Kartousovi postupně nabízel několik termínů na rozhovor. „Náš filmový štáb měl zpoždění na Slovensku, takže se do České republiky vrátíme až příští týden,“ zdůvodňoval to.

Seznam Zprávám se nakonec podařilo získat seznam sedmi dalších českých respondentů. Někteří z nich potvrdili, že natáčení proběhlo - možné porušení sankcí by tak štáby dokonaly.

Jeden ze zpovídaných, bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor, který se dnes živí jako bezpečnostní expert, Seznam Zprávám řekl, že v jeho případě se natáčení odehrálo. Avšak později z obavy, že reportéři s ruským přízvukem nabraný materiál účelově sestříhají, svůj souhlas odvolal. Že jsou z Rybaru, mu podle něj neprozradili.

„Řekli mi, že jsou z Berlína. Zaskočilo mě, že byli ochotní přijet na otočku. Muž a žena. Přijeli a měl jsem pocit, že jejich angličtina má ruský přízvuk. Chtěli mluvit o EU a postoji Česka, ale najednou tam začali nalétávat otázky na ukrajinsko-ruskou válku,“ popsal Šándor.

Nakonec si vybavil i jméno ženy, která přijela. Šlo o Margaritu Kostiv.

Dohledatelné je, že jde o spolupracovnici Vitalije Čaščuchina. I tato Ruska se pohybuje volně uvnitř hranic EU, ačkoli rovněž pracuje či pracovala pro stejná sankcionovaná média jako Čaščuchin. Na ruském webu je archivovaná například její dva měsíce stará reportáž pro Ren TV z Paříže, kde se rozohňovala nad účastí ukrajinských vojáků na vojenské přehlídce.

„Letos hrozí, že se hlavní státní svátek Francie zapíše do historie jako nejskandálnější. Poprvé se účastníky přehlídky stali ukrajinští vojáci a samotný Den dobytí Bastily se proměnil v další politickou demonstraci. Co přesně chtěl (francouzský prezident Emmanuel) Macron ukázat, vysvětlila korespondentka Margarita Kostiv,“ uvedla její práci televizní stanice.

Kostiv na dotazy Seznam Zpráv do vydání textu zaslané přes její profesní profil na sociální síti LinkedIn neodpověděla.

Na Dvorkinově seznamu vyzpovídaných jsou i další Češi. Ty dlouhodobě využívá ruská propaganda, které poskytují rozhovory. Například sociolog Petr Hampl, který ovšem prohlásil, že jej nikdo z Rybaru neoslovil a že s novináři z Ruska „nemluvil už roky“. Dále europoslanec za SPD Ivan David nebo politolog Petr Drulák. I oni odmítli prozradit, zda v posledních týdnech dokumentaristům z Rybaru rozhovor poskytli.

„Napište si, co chcete. Na shledanou,“ ukončil hovor politik SPD David.

Kontakt ovšem potvrdil Vladimír Štěpán, který se profiluje jako energetický expert, opakovaně brojí proti protiruským sankcím a lobbuje za dodávky surovin od Putinova režimu.

„Prokázali se jako mezinárodní televize. Něco jsem si o nich zjistil. Říkal jsem si, že jim řeknu pravdu, co si myslím. Natáčeli asi v devíti nebo desíti státech. Přijeli z Vídně, jeli do Bratislavy. Byla to mezinárodní skupina. Nějaký šéf a pak dva mladí,“ popsal Štěpán s tím, že mu předtím napsali v SMS, že jsou z Rybaru. „Jména nemám. Představovali se křestními,“ dodal Štěpán.

Reportéři získali další doklady, že operace Rybaru přesahuje české hranice. Propagandisté k rozhovoru přesvědčovali i slovenského publicistu a překladatele Samo Marce. U toho ale neuspěli.

„Na jejich e-mail jsem neodpověděl. Rybar totiž znám, znám jeho obsah. Někdy je i zajímavý, ale celkové vyznění je velmi proruské, a to není nic, s čím bych chtěl být spojován,“ řekl.

Předtím mu přišel dopis, který ho k natáčení zval. Je pod ním podepsaný Michail Zvinčuk, který je pod sankcemi EU (viz box výše). Mimo jiné i za to, že už v roce 2022 ho Vladimir Putin jmenoval do pracovní skupiny, která měla za úkol podpořit mobilizaci do útočné války proti Ukrajině. Listina používá velmi podobné formulace, jako předtím rozesílal Boris Dvorkin.

Marce se pokoušela zlákat producentka, která komunikovala jako Tanya Petrova. „Tanya“ si anonymitu uchránila lépe než Boris. Skrývá se za šifrovaným e-mailem a účtem na sociální síti Telegram.

Má důvod.

Nabídka odměny, kterou vláda USA na osoby pracující pro Rybar vypsala za zasahování do prezidentských voleb v roce 2024, stále platí.