Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.
„Současné období bych popsal jako už poměrně hlubokou krizi,“ zhodnotil v Agendě Seznam Zpráv Byznys šéf Třineckých železáren Roman Heide současnou situaci v ocelářství.
Třineckým železárnám loni klesly tržby o šest procent na 44,5 miliardy korun, zisk pak propadl o 40 procent na 186 milionů. A letošní rok se zatím vyvíjí podobně.
„Ve druhém kvartále jsme se malinko začali nadechovat a vypadalo to, že by se trh mohl nějakým způsobem srovnat. Pak ale přišlo období léta a pokles byl opět stejný. A teď můžeme vidět sestupnou tendenci u Volkswagenu. Před námi je konec třetího kvartálu a čekáme, zda se něco začne měnit. Jinak kopírujeme loňský rok.“
Samotné Třinecké železárny jsou přitom podle Romana Heideho zatím v dobré kondici ale trápí je mnoho vnějších vlivů. Ať už je to válka na Ukrajině, která zastavila byznys mezi Evropou a Ruskem, celní politika Donalda Trumpa, nebo regulativní kroky Evropské unie. „S tím je pak spojené plíživé zlo v podobě povolenek. Tohle jsou zásadní vlivy, které začaly rozdmýchávat tu nestabilitu,“ hodnotí Heide.
Třicet procent dodávek je z Číny
Na celém světě zájem o ocel klesá a kvůli masivní a levné výrobě v Číně i dalších asijských státech nabídka převyšuje poptávku. „Celkově je dnes na planetě přebytek oceli, která se stále vyrábí a chrlí, ale přitom byznys a potřeba v Evropě padá. Podívejte se, jaký pokles zaznamenal v Evropě automotiv,“ říká Heide. Dnes se navíc už třetina oceli spotřebované v Evropě dováží ze zemí mimo EU.
Třinecké železárny
- Největší výrobce surové oceli v České republice a jeden z nejvýznamnějších průmyslových podniků na severovýchodě Českého Slezska.
- Společnost sídlí v Třinci a specializuje se především na výrobu dlouhých válcovaných ocelových výrobků.
- Roční výroba se stabilně pohybuje kolem 2,5 milionu tun oceli. Podnik disponuje uzavřeným hutním výrobním cyklem – od zpracování koksu až po finální za tepla válcované produkty.
- Mezi nejznámější produkty patří válcovaný drát (v této oblasti jsou předním evropským producentem), dále bezešvé trubky, speciální tyčová ocel a jsou také jedinečným výrobcem kolejnic v ČR.
- Samotná huť v Třinci dává práci zhruba 7 000 zaměstnancům. Celá skupina, pod kterou spadá téměř 30 dceřiných společností (např. ŽDB Drátovna, Šroubárna Kyjov, Kovárna VIVA), však zaměstnává kolem 15 000 lidí.
- Od roku 1996 je majoritním (a dnes jediným) vlastníkem společnost Moravia Steel a.s., která zajišťuje nákup surovin a prodej hotových výrobků.
- Železárny byly založeny již 1. dubna 1839 Těšínskou komorou, kterou tehdy vlastnil arcivévoda Karel Habsburský.
Oproti roku 2022 tak spadla Třineckým železárnám poptávka o třicet procent. A kvůli světové nadvýrobě spadla samozřejmě i cena. „Dnes jsme zhruba na 40 procentech ceny materiálu, který prodáváme, oproti roku 2022,“ dodává.
Jenže zatímco cena padá, výrobní náklady rostou. „Do těžkého průmyslu se vloudil takový fenomén, že cena vstupu začala být neúměrně vysoká k ceně výstupu,“ dodává Heide.
Evropa padá, Amerika je na svém
Výroba v Evropě od roku 1985 poklesla z více než 200 milionů tun oceli na 125 milionů. Naopak Čína se z tehdejších šestačtyřiceti milionů tun dostala téměř na miliardu a v současnosti už zajišťuje 50 procent celosvětové produkce.
Jen pro srovnání - Amerika, která v roce 1985 vyráběla 81 milionů tun oceli, je nyní vlastně na stejných číslech a vyrábí 83 tun.
Sousední Polsko teď kvůli špatné situaci podporuje své hutnictví miliardami zlotých. „Poláci si uvědomili, že zbavit se těžkého průmyslu jako základního stavebního pilíře pro svůj průmysl a ekonomiku je naprostá hloupost,“ hodnotí Heide.
Potřebujeme pec. Pojďte nám s tím pomoci
O podporu teď bojují i v Třinci, protože potřebují obloukovou pec. „Říkáme, pojďte nám pomoci. Je to tak gigantická investice v hodnotě jedné miliardy eur, že to nejsme schopni zvládnout z vlastních zdrojů,“ říká Heide.
Aby byla firma v rovnocenném postavení vůči partnerům například z Německa, potřebují získat podporu přes 70 procent celkové sumy.
„Dnes vedeme se státem jednání. Snažíme se dohodnout, jestli bude otevřen nějaký podpůrný, dotační program,“ dodává Heide. Už v minulosti se firmě otevřela možnost získat dotaci 54 procent, ale podmínky byly podle Heideho tak komplikované, že je nebylo možné splnit. Nepostavit pec by prý ale mohlo vést k velké diskuzi s akcionáři. „Museli bychom řešit co dál, protože je otázka, jestli by pak ta ekonomika dávala vůbec smysl,“ dodává Heide.
„Pokud by na rozdíl od Polska v Česku podpora nefungovala, hrozí, že by kvůli nerovným podmínkám Polsko část české výroby mohlo převzít,“ dodává Heide.
Budoucnost s uhlíkovým clem
Do budoucna ale Třinecké železárny doufají ve zlepšení situace díky CBAM - mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Za dovozy zboží ze zemí mimo EU se bude nově platit poplatek závislý na ekologičnosti výroby, což by mělo omezit dovoz čínské oceli do Evropy. „Věříme, že bude podporou pro ochranu našeho trhu vůči dovozu oceli z mimoevropských zemí,“ dodává Heide.
I tak ale firma šetří náklady a spoléhá na robotizaci a automatizaci. Do budoucna počítá, že 1270 zaměstnanců, kteří do roku 2032 odejdou do důchodu, nahradí právě roboti a počet zaměstnanců tak o toto číslo klesne. „Musíme nahradit ty zaměstnance, které už nikdy nezískáme,“ dodává Heide.
Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
