Článek
Aerolinky Emirates o přistávací práva v Berlíně usilovaly zhruba 30 let. Město mezitím zrušilo letiště Tegel či Schönefeld a všechna letadla teď obsluhuje areál Berlín-Braniborsko (BER), se kterým je spojená řada kontroverzí a mezi cestujícími má špatnou pověst. Mimo jiné i kvůli malé nabídce dálkových linek.
Letecká společnost Lufthansa ale o Berlín sváděla politický souboj. Firma měla obavy, že kvůli příchodu Emirates přijde o výsadní postavení. Berlíňané teď musí obvykle létat buď do Frankfurtu nad Mohanem nebo do Mnichova, aby mohli přesednout na dálkové lety.
Na stranu Lufthansy se přidaly i vlády Hesenska a Bavorska, kde Frankfurt a Mnichov leží. Všechny strany nabádaly federální kabinet, aby dalšímu rozmachu Emirates bránil. Aerolinky ze Spojených arabských emirátů mají přistávací práva už na čtyři německá letiště a rozšíření na pátou destinaci by prý německým dopravcům přivodilo další ránu.
Emirates by nejraději měly práva hned na šesti německých letištích, protože vedle Berlína chtějí obsluhovat ještě Stuttgart. Prioritou ale bylo hlavní město Německa, kde se Lufthansa snažila obhájit svou dominantní roli.
„Napjatá situace na vnitrostátních leteckých linkách, které propojují metropolitní oblasti s domácími leteckými uzly, se touto politikou dále zhoršuje,“ vzkázala Lufthansa poté, co Emirates získaly potřebné povolení.
Na straně německé aerolinky jsou i tamní odbory. Ty se obávají ztráty pracovních míst na klíčových letištích, protože řada cestujících teď může na dálkových letech raději přestupovat v Emirátech. Spolkové ministerstvo vnitra, které za letecká práva zodpovídá, nakonec přišlo s kompromisem.
„Dodatečné lety této letecké společnosti jsou omezeny na maximálně sedm týdně. Zároveň vylučujeme možnost, aby letecká společnost provozovala lety mezi pátým bodem vstupu a třetími zeměmi. Tím posilujeme Německo jako letecký uzel,“ uvedl německý ministr dopravy Steffen Bilger a kritiky tím ujistil, že Emirates budou z Berlína létat výhradně do Spojených arabských emirátů.
Spolková vláda dala plánům Emirates zelenou ve stejný den, kdy Spojené arabské emiráty oznámily mnohamiliardové investice v Německu. Koupí si tam například turbíny a obě země posílí spolupráci i ve zbrojních projektech.
Pro kabinet kancléře Friedricha Merze i všechny jeho předchůdce bylo vyjednávání o letecké lince složité. Na jedné straně musely brát ohledy na klíčového zaměstnavatele v podobě Lufthansy, stejně jako na Hesensko a Bavorsko. Jejich premiéři mají ostatně velký vliv i na celostátní politiku.
Na druhé straně byl ale nátlak z východního Německa, které je od dálkových letů v podstatě odstřižené. Premiéři tamních regionů, stejně jako berlínský primátor, volali po nápravě. K tomu všemu se přidával osud nového berlínského letiště, které doposud čelilo jedné výzvě za druhou.
Terč vtipů o selhání
Potíže nového letiště pro hlavní město Německa začaly v podstatě hned u rýsovacího prkna. Areál vznikl na jižním okraji letiště Berlín-Schönefeld a jeho stavbu provázely někdy až kuriózní problémy.
Do vlakového nádraží pod terminálem se zabudovaly eskalátory, které byly kvůli konstrukční chybě příliš krátké a nedosáhly na nástupiště. Tisíce kilometrů kabelů se položily nesprávně a elektroinstalace se přehřívala. Výzvou pak bylo i její odstranění, protože chyběly přesné záznamy o tom, kde kabely leží.
Největším problémem byl ale nefunkční protipožární systém, který byl natolik složitý, že by v případě požárů mohl přispět ke zřícení střechy. Také kvůli jeho přepracování se stavba výrazně prodloužila.
Samostatnou kapitolou pak byl přístup k financování. Stát se namísto dodavatele na klíč rozhodl, že projekt bude řídit sám a jednotlivým kontraktorům bude přidělovat úkoly. Výsledkem byla řada korupčních skandálů a exploze nákladů.
Letiště mělo původně stát dvě miliardy eur a otevřít v roce 2011. Stavba se kvůli všem komplikacím prodražila na 7,3 miliardy eur (dnes v přepočtu skoro 180 miliard korun) a otevřela se na podzim 2020 – tedy uprostřed druhé vlny pandemie koronaviru.
Letiště začalo fungovat v době, kdy byl letecký provoz omezený, a ani po jeho obnově se z problémů nevzpamatovalo. BER mělo být hlavním dopravním uzlem aerolinek Air Berlin, která ale zkrachovala ještě před otevřením terminálu. Nahradit ji měl Easyjet, který později velkou část spojů z Berlína seškrtal.
Zachráncem se měl stát Ryanair, spolupráce ale přerostla v ostré spory. Irskému dopravci vadil růst letištních poplatků a daní, kvůli kterým letos na podzim uzavře svou berlínskou základnu a stáhne z ní všech sedm letadel. Nabídka spojů z letiště se tím výrazně ztenčí.
Z těchto komplikací doteď těžily právě Lufthansa a její dceřiná aerolinka Eurowings. Kvůli odchodu konkurence mají na berlínském letišti dominantní pozici a cestující do řady destinací se bez jejich spojů neobejdou. Jediným větším soupeřem jim byly Qatar Airways – ke kterým by mohly už brzy přibýt právě Emirates.
